Spolu s momentálně stále rostoucím stavebnictvím v Česku se zvyšuje i zájem o dřevostavby. Jejich dodavatelé jsou na hranici svých kapacit, obvykle jsou vytížení nejméně půl roku dopředu. Na Stavebním veletrhu v Brně to řekla ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů Lenka Trandová.
Ze dřeva se staví nejenom rodinné domy, ale i veřejné stavby – školky, školy nebo sídla firem. Ty nejlepší z Evropy přestaví Salon dřevostaveb ve dnech 9. až 10. února v holešovickém Vnitroblocku. Vybrané projekty z Česka, Polska, Slovenska a Rakouska si můžete prohlédnout v galerii.
Praha má po čtvrtstoletí novou rozhlednu. Je celá z akátového dřeva a na svědomí ji má architekt Martin Rajniš a jeho ateliér Huť architektury. Ten se v Praze proslavil dřevěnou vzducholodí nad Doxem, kterou jeho nová rozhledna v mnohém připomíná. Podívejte se sami. Rozhledna je od 15. června otevřená neustále a zdarma.
Japonská společnost Sumitomo Forestry chce u příležitosti 350 let od svého založení postavit největší dřevěný mrakodrap na světě. V Tokiu by měl vyrůst do roku 2041. V Česku je výška dřevostavby zákonem omezena na 12 metrů (počítáno od prvního podlaží po podlahu posledního podlaží). Dosud nejvyšším objektem ze dřeva se tak u nás stala konstrukce postavená na loňském Salonu dřevostaveb v Praze.
Cenu za nejlepší dřevěnou stavbu na světě dostalo divadlo poblíž francouzského města Boulogne-sur-Mer u Lamanšského průlivu. Odborná média ho přirovnávají ke známému Guggenheimovu muzeu v Bilbau.
Finský architekt nabízí řešení zahuštěných měst. V domě, který zabírá pouze plochu jednoho parkovací místa, tedy zhruba dvanáct a půl metrů čtverečních, je podle něj možné pohodlně pracovat, ale i bydlet. Postavit se dá během jedné noci a téměř kdekoliv. Dřevěné panely, z nichž je sestaven, jsou pětkrát lehčí než železobetonová konstrukce. Díky tomu objekt nepotřebuje základy.
Okály, montované dřevostavby, byly ve své době velmi oblíbeným druhem bydlení. Západoněmecký "vynález" se v tehdejším Československu rychle ujal a montované dřevostavby z podniku Okál Rýmařov začaly zaplavovat města i vesnice. Okál, který se v tuzemsku začal stavět v 70. letech, je navíc kvalitativně srovnatelný se současnými dřevostavbami a lze ho i drobnými zásahy přizpůsobit dnešnímu životnímu stylu, stejně jako se to podařilo kanceláři Pavlíček+Hulín architekti.
Do 5. ročníku soutěže Stavby s vůní dřeva se přihlásilo 66 studentů z devíti českých a slovenských univerzit. Z padesáti soutěžních děl vzešlo po hlasování odborné poroty i široké veřejnosti sedm vítězů. Soutěžilo se ve dvou kategoriích, a to Návrhy dřevěných staveb a Návrhy dřevěných konstrukcí. Soutěž vyhlásila Nadace dřevo pro život.
Aktuální Ročenka dřevostaveb 2016 představuje 36 realizací, a to od rodinných domů až po veřejné stavby. Nechybí ani projekt Spolkového domu v Ratíškovicích od architektonického studia Létající inženýři, nástavba hasičské zbrojnice v Palkovicích od Kamil Mrva Architects nebo například krytá jezdecká hala od A2 studio stojící ve slovenském Šamoríně. Některé z vybraných realizací si můžete prohlédnout v galerii.
Švédští architekti přichází s unikátním konceptem, který by v budoucnu mohl pomoci řešit problém s nedostatkem bydlení. K umístění domků nevyužívají pozemky, ale volné skalní útesy.
V chatové kolonii v Dobříši vznikl rodinný dům, který se na první pohled vymyká svému okolí. Zároveň ale s různorodou zástavbu dokáže splynout. Do oblých křivek se architekti pustili na základě přání investora, který nechtěl žít v domě připomínajícím krabici. Stavba, která je podle autorů tak trochu tvarovou hříčkou, má fasádu z modřínových šindelů a ekologický provoz.
Obliba dřevostaveb v Česku roste, o čemž svědčí i zájem veřejnosti o anketu Dřevěná stavba roku 2017. Soutěžilo v ní celkem 113 projektů v osmi kategoriích. O vítězích rozhodovala odborná porota a lidé, kteří poslali rekordních 49 241 hlasů. "Cílem ankety, kterou pravidelně vyhlašujeme, je podpořit dřevo jako naši významnou obnovitelnou surovinu," vysvětluje ředitel Nadace dřevo pro život, která anketu organizuje. V galerii si prohlédněte vítěze v jednotlivých kategoriích.
Při pohledu shora tvoří budoucí sídlo Lesů ČR šest křídel, která připomínají kmen a pětici větví.
V Praze bude k vidění nejvyšší dřevostavba, která byla dosud v Česku postavena. Hlavní nosnou konstrukci čtyřpodlažní budovy, která spolu s dalšími objekty bude představena v rámci veletrhu Salon dřevostaveb, tvoří dřevěný skelet a masivní dřevěné panely (CLT) z lepeného dřeva.
Jeden velký strom má při pohledu shora připomínat nové ředitelství Lesů ČR. Podoba nového sídla státního podniku vychází z mezinárodní architektonické soutěže, v níž uspělo brněnské studio Chybík+Krištof.
Bez kvalitní architektury nemůže rozumná a šťastná společnost existovat, je přesvědčen architekt a známý tvůrce dřevostaveb Martin Rajniš. Je spoluautorem obchodního domu Máj v Praze, Poštovny na Sněžce či řady unikátních rozhleden, tento týden byla otevřena jeho poslední stavba - dřevěná vzducholoď jako součást centra DOX v pražských Holešovicích. O své téměř padesátileté tvorbě vydává nyní dvaasedmdesátiletý tvůrce také dvě knížky.
Na půdorysu chaty z 50. let vznikl celoročně obyvatelný dům pro rodinou s dvěma dětmi. Výška a zastavěná plocha jsou jediné, co z původního domu zůstalo. Dřevostavba s fasádou z vlnitého polykarbonátu dokonale zapadla do okolí a svým majitelům nabízí pohodlné bydlení.
Unijní směrnice umožní od roku 2020 stavět pouze byty a rodinné domy s téměř nulovou spotřebou energie. Pro velké projekty s vytápěcí plochou nad 1500 metrů čtverečních začnou přísnější pravidla výstavby platit o dva roky dříve. Developeři se obávají vyšších nákladů na výstavbu. Odhadují, že prodraží o 15 procent. Podle sdružení Centrum pasivního domu to však bude méně.
Fotogalerie: Šestý ročník ankety Dřevěná stavba roku, kterou vyhlašuje Nadace dřevo pro život, zná své vítěze. Akce se zúčastnilo 88 projektů v osmi soutěžních kategoriích. O vítězích rozhodovala odborná porota i laická veřejnost, celkem ocenily 12 soutěžních děl. Vítězové si odnesli dřevěný diplom a poukaz na 10 tisíc korun. Částka slouží na podporu činnosti soutěžícího, u hřišť ji ale musí použít na zorganizování dětského dne na vítězném hřišti.
Do pátého ročníku soutěže Dřevěné stavby roku pozvali pořadatelé všechny oceněné z let 2011 až 2014. Přes třináct tisíc lidí pak v hlasování veřejnosti vybralo osm nejzajímavějších.
