Dokument Q: V oku bouře odhaluje, jak anonymní postava známá jako Q pomocí konspirační teorie a informační války zneužívá internet, ovlivňuje politiku a manipuluje s názory lidí.
Praha byla v minulých dnech zmiňována jako místo, kde by se případně mohl konat plánovaný summit prezidentů USA a Ruska Joea Bidena a Vladimira Putina. Už v polovině dubna ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že nabízí českou metropoli pro schůzku obou státníků. Z vyjádření analytika a srovnání minulých prezidentských summitů však vyplývá, že Praha nemá mnoho šancí.
Lednové rozhodnutí odstřihnout tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa od jeho účtů na facebooku a instagramu bylo správné. Rozhodl o tom kontrolní orgán společnosti Facebook, který posuzuje vybrané případy regulace obsahu na platformách.
Prvních 100 dnů v úřadě může americký prezident Joe Biden označit za úspěch. Urychleným očkováním potlačil epidemii koronaviru v USA, americkému byznysu i občanům poslal mohutnou finanční pomoc. Při dosahování dalších klíčových cílů už Bidena ale čekají velké problémy a bitvy s republikány.
Bývalému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi se nadále daří upevňovat svůj vliv v Republikánské straně, napsal server Politico s odkazem na několik víkendových událostí, jež ukázaly Trumpovu přetrvávající politickou sílu u podporovatelů a činitelů strany.
Během prvních 100 dnů v Bílém domě představil Biden politický program, který má změnit Spojené státy. Amerika by se o něco více podobala Evropě. Více sociálních jistot, více státní podpory, ale také "velká vláda" a vyšší daně.
Vztahy USA a Číny jsou nejhorší za desítky let. Washington označuje Peking za autokratický režim a hlavního strategického soupeře na globální scéně. Číňané odpovídají, že Amerika je demokracií v úpadku, bez morální autority. V jedné důležité oblasti ale obě země vyjadřují vůli spolupracovat - v boji proti klimatickým změnám.
Člen americké krajně pravicové organizace Oathkeepers (Strážci přísahy) Jon Ryan Schaffer se jako první člověk stíhaný v souvislosti s lednovými nepokoji ve washingtonském Kapitolu přiznal k činům, z nichž jej obvinila prokuratura.
Americká vláda uvalila sankce na ruské firmy a několik jednotlivců s odůvodněním, že se vměšovali do voleb v USA a vedli kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám. Mezi pěti osobami zaujímá "prominentní" místo muž, který sám sebe označuje za politického konzultanta a jehož život je spojen s Ukrajinou stejně tak jako s Ruskem.
Spojené státy nechtějí a už ani nemohou být všude. Dělají politickou triáž největších hrozeb a problémů. Které řešit musí, které mohou a na které už nemají. Afghánistán se za dvacet let války přesunul do poslední kategorie.
První jednání mezi novou administrativou amerického prezidenta Joea Bidena a reprezentací Číny minulý měsíc ukázalo, že vztahy mezi Washingtonem a Pekingem budou velmi problematické. Jednou z mála oblastí, kde ovšem chtějí obě mocnosti spolupracovat, je zmírňování dopadů klimatických změn. Pro Bidena je to klíčová agenda celé jeho politiky.
Svůj plán mohutně investovat do americké infrastruktury Biden nazval klíčovým testem schopnosti Spojených států obstát v soutěži s Čínou. Pokud má pravdu, není jisté, zda je namístě naděje, nebo obava. Ani Obama, ani Trump s obdobným plánem kvůli politickému rozštěpení Ameriky neuspěli.
Po celou svoji politickou kariéru byl Joe Biden středový demokrat, který uznával roli federální vlády v podpoře ekonomiky a občanů, ale nebyl pro plošné státní zásahy. Jako prezident USA se ovšem rozhodl pro jiná řešení. Podle něj přišel čas mohutných výdajů do modernizace ekonomiky, přechodu energetiky na čisté zdroje a do rozšíření programů sociálního a zdravotního zabezpečení.
Pokles zájmu Američanů o účast v církvích je projevem obecnější nedůvěry v instituce. Náboženství je navíc zprava i zleva vytlačováno, nahrazováno politikou.
Vidět bývalého amerického prezidenta, jak se v tureckém sedu zhluboka nadechuje a nachází vnitřní klid, zní jako science fiction. Čínský nábytkář Chung Ťin-š' měl ale pocit, že by vznětlivému Donaldu Trumpovi meditace prospěla, a tak začal vyrábět jeho sošky v buddhistické póze.
Dva členové policejní jednotky amerického Kapitolu podali žalobu na předchozího prezidenta Donalda Trumpa kvůli lednovému útoku jeho stoupenců na sídlo Kongresu. Oba muži tvrdí, že Trump lidi k útoku vyprovokoval a je odpovědný za fyzickou a citovou újmu, kterou oba zakusili. Požadují jako odškodné každý nejméně 75 tisíc dolarů (1,66 milionu korun).
