Spojené státy poslaly do Sýrie několik set těžce vyzbrojených příslušníků námořní pěchoty. Přesunuli se z válečných lodí kotvících ve Středozemním moři, napsal americký list The Washington Post. Podle něj mají pomoci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.
Havaj jako první stát USA učinila právní krok proti revidovanému protiimigračnímu dekretu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Federální soudce státu ve středu povolil rozšíření původní stížnosti na Trumpův dekret. Také nové znění podle Havaje porušuje americkou ústavu. Ještě během středy by měl podat oficiální žádost, aby byla platnost Trumpova nařízení zastavena předběžným opatřením.
Jihokorejský výrobce elektroniky Samsung Electronics hodlá rozšířit své výrobní aktivity ve Spojených státech a plánuje tam přesunout část produkce z Mexika. Informoval o tom ve středu list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Počáteční investice by se podle zdrojů měla pohybovat kolem 300 milionů dolarů (7,7 miliardy Kč). Zdroje také uvedly, že plány firmy ovlivnilo vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Zatím nicméně nepadlo konečné rozhodnutí a podrobnosti plánů se ještě mohou změnit. Společnost Samsung uvedla, že se nachází v počáteční fázi rozhovorů o otevření nového závodu na výrobu domácích spotřebičů v USA.
Svátek MDŽ ve Spojených státech ženy oslaví masivními protesty. Akce s názvem "A Day Without Woman" (Den bez ženy) je prvním masovým protestem pořádaným organizátory mohutných lednových demonstrací. Cílem akce je podle mluvčí organizátorů Cassady Findlayové zdůraznit vliv žen na sociální a ekonomický systém v zemi a ukázat tak, jak placená i neplacená ženská práce udržuje v chodu americkou ekonomiku, domácnosti a společnost.
Izrael má s Ruskem od nástupu Vladimira Putina k moci dobré vztahy. Moskvu například nekritizoval za to, že vstoupila do války v Sýrii a změnila poměr sil ve prospěch tamního režimu prezidenta Bašára Asada. Vedle Kremlu ale Asadovi v Sýrii výrazně pomáhá i Írán a na něj napojená libanonská organizace Hizballáh. To už je pro Izraelce problém, protože Teherán i Hizballáh považují za nepřátele. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina jsou to ale v Sýrii pořád důležití spojenci. Izraelský premiér Netanjahu se ho bude snažit ve čtvrtek přesvědčit, že se bez Teheránu v regionu postupně obejde.
Demontáž reformy amerického zdravotnictví prosazené bývalým prezidentem Baracka Obamy začíná, ale stále není jasné, jak bude vypadat. Prezident Donald Trump sice v úterý uvítal návrh republikánských členů Sněmovny reprezentantů a podle šéfa sněmovny Paula Ryana pro jeho přijetí bude dostatek hlasů, část republikánů však návrh považuje za příliš mírný a chce ve středu předložit svou vlastní verzi.
Tvrzením amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jej předchůdce Barack Obama nechal odposlouchávat, se budou zabývat obě komory Kongresu. Vedle výborů Sněmovny reprezentantů hodlá obvinění vznesené bez jakýchkoli důkazů prošetřit i Senát. Televizi CNN to řekl druhý nejvýše postavený republikánský senátor John Cornyn. "Je nutné to vyšetřit, abychom zjistili, jaká jsou fakta," řekl s tím, že Senát se bude Trumpovým prohlášením zabývat v rámci vyšetřování údajných ruských zásahů do prezidentské kampaně. Zatímco demokraté prezidentova slova vesměs odsuzují jako falešná obvinění ve snaze odvést pozornost, republikáni jsou zdrženlivější a čekají, zda Trump předloží důkazy.
Republikáni v americkém Kongresu předložili plán na "odvolání a nahrazení" velké reformy zdravotnictví v USA. Tu složitě prosadil jako jednu ze svých klíčových reforem předchozí prezident Barack Obama. Jeho nástupci Donaldu Trumpovi pomohl do Bílého domu předvolební slib, že reformu zvanou "Obamacare" zruší. Podle Trumpa přišel čas, aby tato "noční můra skončila". V rámci reformy se nově pojistilo 20 milionů Američanů. Velká část veřejnosti ale reformu odmítala. Republikáni chtějí některé její části ponechat. Základní pilíř, tedy přímé federální dotace do pojištění pro chudší Američany, ale zruší.
Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí nový imigrační výnos. Ten ruší předchozí dekret vydaný koncem ledna, který vzbudil velké vášně a protesty. Americké soudy ho taky následně zablokovaly. Nový prezidentský dokument některá předchozí opatření proti imigrantům zmírňuje. Na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti převážně muslimských zemí: Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Oproti původnímu dekretu ze seznamu států vypadl Irák. Jaké další změny nový výnos přináší? Podívejte se přehledně.
Americký prezident Donald Trump o víkendu obvinil svého předchůdce Baracka Obamu, že v loňské předvolební kampani nechal odposlouchávat jeho volební štáb. Toto prohlášení ve výsledku přebilo i očekávané zveřejnění nové verze "protiimigračního dekretu". Ten Trump podepsal v pondělí. Nařízení se týká jen žadatelů o nová víza; držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Dekret se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Netýká se držitelů zelených karet a občanů Iráku. Původní verzi, která dočasně zakazovala občanům sedmi převážně muslimských zemí vstup na půdu USA, zablokovaly soudy.
Americký prezident Donald Trump podepsal nový dekret, který na 90 dní zakazuje vstup do Spojených států občanům šesti zemí. Podle textu držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Dekret se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Proti původnímu dokumentu, který americké soudy v únoru zablokovaly, dostali rovněž výjimku držitelé trvalých pracovních povolení známých jako zelené karty. Únorový zákaz vstupu do USA se týkal i občanů Iráku; v novém nařízení uvedeni nejsou. "Irák je významným spojencem v boji proti ISIS," zdůvodnil změnu na tiskové konferenci ministr zahraničí Rex Tillerson.
V 90. letech se k moci na Slovensku dostal Vladimír Mečiar, mezi ním a Trumpem najdeme zajímavé paralely, jsou podobné stylem i obsahem své politiky, oba dva mají bombastickou rétoriku, nevraživý vztah s novináři a složitý vztah k faktům, říká analytik Dalibor Roháč. V České republice se Trumpovi podobají podle jeho slov prezident Miloš Zeman a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zemana s Trumpem spojuje prý vztah k migraci a zahraniční politika. Babiše údajně zase úspěšný byznys a vstup do politiky.
Nový americký prezident Donald Trump vtrhl na politickou scénu jako lavina. Válčí s médii, řada jeho kroků otřásá politickou scénou v USA - například když svého předchůdce Baracka Obamu obvinil z odposlechů. "Prezident Trump si tím sám řekl o opravdu důkladné vyšetření celé věci - tedy nejen údajných odposlechů, ale i 'ruské' aféry. Tohohle džina už nelze vrátit do láhve," napsal mimo jiné Daniel Anýž v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
Pentagon tají podrobnosti o nové strategii boje proti Islámskému státu. Ministr obrany James Mattis návrh předložil prezidentovi Donaldu Trumpovi. USA zřejmě do Iráku a Sýrie nepošlou desetitisíce vojáků, spíše budou i nadále spoléhat na své spojence: iráckou armádu a syrské Kurdy. Mattis na rozdíl od Trumpa nehovoří o spolupráci s Ruskem proti Islámskému státu.
Významný člen amerického Kongresu Ron DeSantis jednal v neděli v Jeruzalémě o možném přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. O kontroverzním nápadu jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a náměstkyní ministra zahraničních věcí Cipi Chotovelyovou. S odvoláním na izraelské činitele o tom informovala agentura AFP. Zvažované stěhování velvyslanectví vyvolalo již dříve kritiku některých arabských zemí. DeSantis hovořil s Netanjahuem o "řadě regionálních otázek, včetně přesunu velvyslanectví," uvedl izraelský činitel, jenž si přál zůstat v anonymitě. Netanjahu dal již v minulosti jasně najevo, že by přesídlení americké ambasády přivítal.
Šéf FBI James Comey považuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ho jeho předchůdce Barack Obama nechal odposlouchávat v Trump Tower, za nepravdivá. S odvoláním na vysoké americké činitele o tom v neděli informoval deník The New York Times. Comey se proto obrátil na ministerstvo spravedlnosti, aby Trumpova slova veřejně popřelo.
Úřad Donalda Trumpa požádal americký Kongres, aby přezkoumal údajné zneužití moci Barackem Obamou. Ten měl podle prohlášení Bílého domu nechat odposlouchávat nynější amerického prezidenta během loňské volební kampaně. Bílý dům své tvrzení nijak nepodložil. Obamův mluvčí nařčení odmítá s tím, že žádný prezident nemůže osobně nařídit odposlech.
Poté, co jeden z dekretů amerického prezidenta Donalda Trumpa opět umožnil výstavbu ropovodu napříč indiánskou rezervací kmene Siouxů, se obdobné konflikty rozhořely také na opačné straně Spojených států. Obyvatelé státu Louisiana se bouří proti chystanému prodloužení ropovodů do zdejších vzácných bažin. Obávají se zhoršení ekonomické situace a znečištění půdy.
Desítky zemí přislíbily darovat na podporu rozvojových programů zaměřených na plánované rodičovství a reprodukční zdraví téměř 200 milionů dolarů. Na čtvrteční konferenci v Bruselu se dárci rozhodli kompenzovat finance, které do programů investují americké neziskové organizace. Ty totiž kvůli nařízení prezidenta Donalda Trumpa přijdou o jakoukoliv podporu ze státního rozpočtu. Na jejich pomoci jsou přitom závislé lékařské kliniky po celém světě, které bojují proti viru HIV a nebezpečí laicky provedených potratů.
