Venezuelský prezident Nicolás Maduro svolal na konec srpna vojenské cvičení jako reakci na nedávné výroky svého amerického protějšku Donalda Trumpa, podle něhož USA zvažují ve venezuelské krizi více možnosti včetně vojenského řešení. Maduro se nyní prostřednictvím demonstrace svých příznivců snaží získat politické body "bojem proti společnému nepříteli", Trumpovy výroky totiž odsoudila i opozice.
Velký krok, ale jen začátek. Tak komentoval americký prezident Donald Trump podepsání memoranda, podle něhož Spojené státy prošetří údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Nařízení pověřuje šéfa Úřadu obchodního zmocněnce USA Roberta Lighthizera, aby rozhodl, zda přezkoumá čínské obchodní praktiky, které nutí americké firmy působící v Číně předávat své duševní vlastnictví. Lighthizer již řekl, že toto vyšetřování bude nyní jednou z hlavních priorit jeho úřadu.
Po slovních výměnách mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a KLDR to minulý týden téměř vypadalo, že spor je jen malý krok od jaderné války. Světoví lídři, ale i členové Trumpovy administrativy se tak nyní snaží vše mírnit. Podle šéfa CIA Mikea Pompea jaderná hrozba "není bezprostřední". Ministr obrany Jim Mattis nicméně v pondělí varoval, že případné vypálení severokorejské rakety na USA by mohlo rychle eskalovat v konflikt. Všichni, včetně Německa nebo Jižní Koreje, vyzývají k diplomatickým jednáním. Ta by mohlo zaštítit Švédsko, ke kterému mají Severokorejci díky humanitární pomoci důvěru.
Americký prezident Donald Trump se po intenzivní veřejné kritice znovu vyjádřil k víkendovým násilnostem v Charlottesville a ostře odsoudil bělošské extremisty. Pachatelé rasistických útoků budou podle něj postaveni před soud. Rasistické hnutí Ku Klux Klan, neonacisté a stoupenci bělošské nadvlády, tedy skupiny a jejich stoupenci, kteří se v incidentech v Charlottesville angažovali, jsou podle amerického prezidenta odporní. Trump čelil ostré kritice za to, že v první reakci označil za viníky nepokojů "mnoho stran" a vyhnul se odsouzení bělošských radikálů.
Americký viceprezident Mike Pence při návštěvě Kolumbie kritizoval stávající situaci ve Venezuele. Spojené státy podle něj nebudou pouze přihlížet, jak se z jihoamerické země stává diktatura. Vynaloží veškeré ekonomické a diplomatické úsilí, aby ve Venezuele byla obnovena demokracie. Pence řekl, že tamní politická krize ohrožuje bezpečnost a prosperitu celé západní polokoule, včetně Spojených států.
Generální ředitel farmaceutické společnosti Merck Kenneth Frazier opustil poradní sbor amerického prezidenta Donalda Trumpa. Učinil tak po rasisticky motivovaných víkendových násilnostech ve Virginii. Řekl, že cítil "povinnost zaujmout postoj proti nesnášenlivosti a extremismu". Trump, jenž je pod silným tlakem, aby výslovně odsoudil příznivce bělošské nadvlády, kteří nepokoje v Charlottesville rozpoutali, Fraziera za jeho rozhodnutí kritizoval.
Motory, které Severokorejcům umožnily úspěšně vyvíjet strategické rakety, pocházejí z Ukrajiny, píše list The New York Times. KLDR prý motory nakoupila na černém trhu. Deník se při tom odkazuje na analýzu Michaela Ellemana, raketového experta. Ukrajinci ale tato tvrzení odmítají. Podle nich jde akorát o provokaci a informace pocházejí od ruských tajných služeb.
Bývalý šéf Ku-klux-klanu vyzval po víkendovém násilí ve Virginii amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby si vzpomněl, čí hlasy ho dostaly do Bílého domu. Prezident v první reakci na smrt ženy v Charlottesville uvedl, že odsuzuje "násilí, které má původ na mnoha a mnoha stranách", a nevymezil se vůči americkým neonacistům, kteří násilí ve státě Virginia rozpoutali. Za nejasný postoj teď Trumpa kritizují i politici jeho republikánské strany.
Bilý dům odsoudil sobotní incident, při němž v Charlottesville v americkém státě Virginie najelo do davu lidí auto. Ve městě vypukly nepokoje vyprovokované shromážděním bělošských extremistů. Případem se rovněž začala zabývat FBI, bude zkoumat, zda útočník neporušil federální zákony.
Bývalý šéf komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci, který v úřadu vydržel pouhých deset dnů, tvrdí, že přímo ve Washingtonu i uvnitř Bílého domu jsou skupinky lidí, které nemusejí nutně sdílet zájmy prezidenta ani jeho program. Jejich cílem je přivodit Trumpův pád.
Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller požádal Bílý dům o to, aby mohl vyslechnout několik předních současných či bývalých Trumpových poradců a dalších spolupracovníků, mezi nimiž je například nedávno propuštěný personální šéf Reince Priebus. Informoval o tom americký list The New York Times. Mueller vyšetřuje údajné ruské zásahy do loňských voleb, které v USA řeší čtyři výbory amerického Kongresu a Federální úřad pro vyšetřování (FBI).
Nejméně tři lidé zemřeli a dalších 35 utrpělo zranění poté, co do protirasistické demonstrace ve městě Charlottesville v americké Virginii najel neznámý útočník s osobním vozem. Informovala o tom agentura AP. Ve městě došlo ke střetům mezi ultrapravicovými extremisty a jejich odpůrci. Virginia vyhlásila mimořádný stav, prezident Donald Trump násilnosti odsoudil.
Americký prezident Donald Trump v noci na soobotu pokračoval ve své ostré rétorice z tohoto týdne a po KLDR pohrozil vojenským řešením i autoritářské vládě Venezuely. Podle Trumpa mají USA v případě Venezuely mnoho možností, včetně vojenského řešení. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino Trumpova slova označil za akt šílenství a maximálního extremismu. "Venezuela je katastrofa, velmi nebezpečná.. Máme mnoho možností pro Venezuelu a je mezi nimi i vojenské řešení, bude-li to nutné," prohlásil Trump. "Máme jednotky po celém světě, v místech, která jsou velmi daleko. A Venezuela není tak daleko. A lidé tam trpí a umírají," řekl Trump.
Duel senátora a hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka a výkonné ředitelky Prague Pride Kateřiny Separové ke konání Prague Pride a právech LGBT v ČR; koreanista Jaromír Chlada k napětí mezi USA a KLDR a možnosti střetu mezi nimi.
Současná eskalace severokorejské krize ukázala, že prezident Trump a jeho tým nemají jednotnou politiku vůči KLDR. Ministr zahraničí Rex Tillerson se snaží jednat, zatímco prezident Trump hrotí hrozby silou. Odmítl však potvrdit vyjádření svého poradce pro národní bezpečnost generála McMastera, že USA jsou připraveny i k preventivnímu úderu. A není ani jasné, zda jde Washingtonu jen o severokorejské jaderné zbraně, nebo by chtěl odstranit celý režim Kim Čong-una.
Americký prezident Donald Trump vyšle brzy svého poradce a zetě Jareda Kushnera na Blízký východ, kde by měl hledat cestu k přímým mírovým rozhovorům mezi Izraelci a Palestinci. Oznámil to Bílý dům. Kushner bude jednat s vůdci šesti blízkovýchodních zemí i s palestinským vedením. "Regionální rozhovory jsou jistě důležité, ale prezident je přesvědčen, že míru mezi Izraelci a Palestinci může být dosaženo jen přímo mezi oběma stranami," citovala agentura AP činitele Bílého domu. "Spojené státy s nimi budou dál těsně spolupracovat, aby pokroku směrem k tomuto cíli bylo dosaženo," uvedl zdroj americké agentury.
KLDR se cítí ohrožena armádou USA, to je příčina, proč vyvíjí jaderné a raketové zbraně. Současná situace vypadá vyhroceně, protože Donald Trump začal používat stejnou rétoriku, kterou Korejci používají léta, říká koreanista Jaromír Chlada. Obě strany na sebe štěkají, proto věc vypadá nebezpečnější, než je, dodává.
Oběť domácího násilí Šakila žádala o azyl ve Spojených státech poté, co z Afghánistánu uprchla do Indie a OSN jí přiznala status uprchlíka. Loni jí administrativa prezidenta Baracka Obamy vyšla vstříc, letos však vláda Donalda Trumpa její žádost dodatečně odmítla. Zřejmě kvůli tomu, že její manžel, před kterým ona sama utíká a který jí vpálil kulku do obličeje, je napojen na islamistické hnutí Tálibán. Spojené státy pod novou administrativou přijímají jen 50 000 uprchlíků ročně.
V uplynulých desetiletích to byl Pchjongjang, kdo hrál ruskou ruletu se svým jaderným programem. Teď ale přibyl nový nepředvídatelný fenomén, americký prezident Donald Trump. A média, která se snaží naplnit jeho prázdná prohlášení vlastními interpretacemi, mohou nakonec zafungovat jako katalyzátor výbuchu. Teď už víme, co je to "eskalace konfliktu".
Prezident Donald Trump zatím nemá vlastní strategii pro další postup v bojích s muslimskými radikály v Afghánistánu. Jeho lidé se zatím formálně drží dosavadní linie Baracka Obamy. V Bílém domě se ale objevil revoluční plán. Předat válku v Afghánistánu soukromé armádě, tedy žoldnéřům. Autorem plánu je Erik Prince, zakladatel někdejší soukromé bezpečnostní firmy Blackwater, jejíž žoldnéři do roku 2007 působili po boku amerických vojáků v Iráku. Trumpovi lidé se k projektu oficiálně nevyjádřili, podle listu USA Today ale návrh "aktivně zvažují".
