Evropští vojáci by v případě vyslání na Ukrajinu určitě nezamířili na linii dotyku, kde přímo proti sobě stojí znepřátelené armády. Podle poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara tam Ukrajinci žádné takové vojáky ani nechtějí, protože vědí, že by se na ně nemohli spolehnout.
Přehlídka stíhaček a čepic. Americký prezident Donald Trump se intenzivně pustil do řešení ukrajinského konfliktu. Minulý pátek si dal dostaveníčko s Vladimirem Putinem na Aljašce a o několik dní později pozval ukrajinského lídra Zelenského do Bílého domu.
"Je velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, když nesmíte útočit na zemi útočníka. Je to jako ve sportu, kdy má tým fantastickou obranu, ale nesmí hrát v útoku… Stejné je to s Ukrajinou a Ruskem… Čekají nás zajímavé časy!!!" Takový vzkaz napsal ve čtvrtek odpoledne Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Nabízí Ukrajincům pomoc s údery na Rusko?
Česká pošta od pátku zastaví přijímání balíků do USA. Důvodem je nařízení prezidenta Donalda Trumpa o zrušení bezcelního režimu pro zásilky s hodnotou do 800 dolarů, které nabyde účinnosti 29. srpna. Pošta to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila ve středu sankce na dva soudce a dva prokurátory Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury Reuters jde o odvetu za to, že tento tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu. ICC to označil za flagrantní.
Ruská média a politici píší o pondělním třístranném jednání o konci války na Ukrajině různě. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například doufá, že Ukrajina projde takzvanou finlandizací a bude muset odevzdat kusy území. Média pak připomínají vliv Trumpova charismatu a označují diskuse s "nelegitimním" Zelenským za surreálné.
Americký prezident Donald Trump kritizoval washingtonský muzejní komplex Smithsonian Institution, který podle něj příliš klade důraz na to, jak špatné bylo otroctví. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že muzea nejen ve Washingtonu, ale v celých Spojených státech, jsou příliš woke, a že se na ně podobně jako na vysoké školy hodlá zaměřit.
Prezident Donald Trump v pondělí přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v oválné pracovně Bílého domu k zásadnímu jednání o ukončení války na Ukrajině. Mezi diplomatickou vážností a Trumpovým osobitým stylem se za účasti předních evropských lídrů odehrávalo napjaté vyjednávání. Svět sleduje, zda se podaří dosáhnout průlomové dohody a jaký bude další osud Ukrajiny.
V pondělí večer se v Bílém domě ve Washingtonu nejprve setkal americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, poté se k oběma státníkům připojili evropští lídři. Trump pak během přerušené schůzky volal s ruským prezidentem Putinem. O tom, jak a jestli se svět po schůzce přiblížil k míru (a nejen o tom), mluví ve Spotlight News odborník na Rusko Filip Scherf.
Zelenskyj je ochoten se setkat s Putinem, Trump už připravuje třístrannou schůzku, Rusové ale brzdí optimismus. Včerejší jednání v Bílém domě tak možná nakonec k ničemu konkrétnímu nepovede, ale z pohledu Ukrajiny a Evropanů splnilo hlavní účel – Donald Trump byl spokojený. A spokojený americký prezident je dnes hlavním cílem evropské (a ukrajinské) diplomacie.
Vladimir Putin, evropští lídři, Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj - všichni se nějakým způsobem zapojili do pondělního jednání v Bílém domě, kde se hledala cesta k míru na Ukrajině. Na rozdíl od únorové schůzky měl Zelenskyj mnohem lepší přijetí, Trump mu dokonce pochválil oblek. Po jednání s evropskými lídry americký prezident volal do Kremlu, výsledkem prý bude summit Putin-Trump-Zelenskyj.
Není to úplně Mnichov, protože na rozdíl od Beneše je ukrajinský prezident k jednání pozván. Hrozí mu ale nápadně podobné ultimátum - odevzdat část silně opevněného území. Aby k tomu nedošlo, přijeli Zelenského do Washingtonu podpořit i lídři Francie, Británie, Itálie a Finska a předsedkyně Evropské komise spolu s generálním tajemníkem NATO.
Donald Trump přistál 15. srpna 2025 na aljašské základně Joint Base Elmendorf-Richardson a vzápětí ho následoval i Vladimir Putin. Série fotografií, nasvícená jako pod reflektory divadelních ramp, zachycuje symbolická gesta a momenty demonstrace moci dvou světových lídrů. Bylo to divadlo pro celosvětové publikum, hlavní role tentokrát patřily Trumpovi a Putinovi.
V pátek se na americké základně Elmendorf na Aljašce setkali prezident USA Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin. Schůzka, kterou Trump avizoval jako příležitost k dosažení příměří na Ukrajině, skončila bez dohody i konkrétních závazků. Putin trval na svých požadavcích, Trump hovořil o možné mírové dohodě, ale ustoupil od hrozeb sankcemi a přesunul odpovědnost na Kyjev a Evropu.
Administrativa Donalda Trumpa má další problém s bezpečností. Obšírné informace o obou delegacích či o chystané slavnostní večeři - to vše lze zjistit z dokumentů, které americký tým zanechal v hotelu nedaleko místa konání summitu kousek od vojenské základny v aljašském městě Anchorage. Ovšem podle Bílého domu bezpečnost schůzky Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohrožena nebyla.
Snaha Evropské unie bránit své nařízení o digitálních službách (DSA) v jednání o celní dohodě se Spojenými státy komplikuje dokončení textu, na kterém se zástupci Bruselu a Washingtonu dohodli v červenci. S odkazem na zdroje z EU to v neděli napsal server ekonomického listu Financial Times (FT). Neshody podle zdrojů přetrvávají nad formulacemi tzv. netarifních překážek.
Skoro žádný evropský novinář se na noční tiskovou konferenci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedostal. Vlastně o nic nepřišli, protože nemohli pokládat otázky. Tak popisuje jednání o konci války na Ukrajině reportér Eduard Freisler, který je přímo na Aljašce a jako zvláštní zpravodaj serveru Seznam Zprávy pozoroval dění okolo summitu Trump-Putin.
Během jednání na Aljašce Donald Trump předal Vladimiru Putinovi osobní dopis od své manželky Melanie. Ta ruského vládce žádala o osobní intervenci ve věci tisíců ukrajinských dětí z okupovaných oblastí, které byly uneseny do Ruska. Není to poprvé, co se první dáma Spojených států zasadila ve prospěch Ukrajiny.
Americké ministerstvo zahraničí pozastavuje vydávání všech víz pro obyvatele z Pásma Gazy, díky kterým se mohli v USA léčit, uvedla v sobotu agentura Reuters. Washington tak rozhodl poté, co někteří stoupenci amerického prezidenta Donalda Trumpa označili přítomnost Palestinců v zemi za národní ohrožení. Ministerstvo také prověřuje ta víza, která v posledních dnech obyvatelům z Pásma Gazy vydalo.
Nic se nedohodlo, setkání skončilo dřív, než se čekalo, a Donald Trump i Vladimír Putin odletěli domů bez plánovaného dalšího jednání obou delegací druhý den. Body si ale přiváží spíš Putin. Sekundární sankce na export ruské ropy jsou zatím u ledu a příměří, které by zastavilo současný ruský postup na frontě, také. A v sobotu zveřejnil Trump sdělení, z něhož Ukrajinci nebudou mít radost.
