Žijí vysoko v horských pralesích Nové Guineje. Právě odlehlost jejich domova je posledních třicet let skrývala před výzkumníky. Jednoho z největších hlodavců světa, velekrysu Mallomys istapantap, se nyní jako prvnímu podařilo naživo vyfotografovat vědci Františku Vejmělkovi z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity. "Místní samozřejmě o zvířatech, co tam žijí, vědí moc dobře," říká.
Mundurukúové, domorodí obyvatelé amazonského pralesa, se snaží ochránit svůj domov před nelegální těžbou i novou výstavbou. Kmeny se vydávají na několikatýdenní cesty, kdy se starají o to, na co brazilská vláda zapomíná. Označují své území, aby prales, který potřebuje celá planeta, zachránili.
Po špatných zkušenostech s okolním světem se kmen Mašco Piro z Peru rozhodl pro život v ústraní. Původní obyvatelé, kteří dosud nebyli kontaktováni a jejichž fotografie jsou vzácné, ale začali v poslední době deštný prales opouštět. Na vině jsou těžaři, kteří čím dál víc zasahují do jejich teritoria.
Příslušníci kmene Kichwa žili ve východní části Ekvádoru kolem řeky Napa odpradávna v souladu s přírodou. Poslední roky však jejich komunity ničí těžařské společnosti, a proto jich čím dál více odchází do měst. To má dopad i na jejich děti, které zapomínají svou rodnou řeč i kulturu. Agustin Allpa Grefa chce společně se svou českou ženou Michaelou tento vývoj zvrátit.
V amazonském pralese zemřel domorodý obyvatel, který se posledních 26 let skrýval před civilizací. Jeho tělo nalezli minulý týden v hamace před slaměnou chatrčí. Indiána, který získal přezdívku "nejosamělejší muž světa", se podařilo živého spatřit jen zřídkakdy. Unikátní záběry z roku 2011 ho zachycují zřejmě při kácení stromu.
Pomoc se záchranou vymírajících goril v bývalém Belgickém Kongu se nečekaně odkládá. Pražská zoo, která se chystala přispět k jejich ochraně přímo na místě, čeká na prošetření násilností páchaných strážci národního parku na místním obyvatelstvu. Zabíjení a znásilňování v parku Kahuzi-Biega odhalil tým zahraničních reportérů.
Záchranáři, kteří už týden pátrají na západě Brazílie v amazonském pralese po britském novináři Domu Phillipsovi a místním ochránci práv domorodých obyvatel Brunovi Pereirovi, našli osobní věci pohřešované dvojice a podle některých zdrojů i lidské ostatky. Brazilská policie uvedla, že nemůže potvrdit identitu obětí.
Přestože dnes již žijí v domech s elektřinou a dalšími výdobytky moderní doby, před 100 roky stavěli obydlí z kůže, sněhu, dřeva i drnů. Připomeňte si zašlé časy a každodenní drsný život Eskymáků na jedinečných snímcích, které koloroval fotoeditor Aktuálně.cz Daniel Poláček.
Rieli Franciscato byl jedním z předních odborníků na izolované kmeny v amazonském pralese. Prosazoval pokojné soužití s nimi a kritizoval těžaře, kvůli kterým tyto kmeny v Brazílii přicházejí o přirozené prostředí. Tuto středu šestapadesátiletý muž v Amazonii zemřel. Nestřetl se však s těžaři, ale s domorodci, kteří po něm vypálili šíp a zasáhli ho.
Fotograf Edward Sheriff Curtis miloval výlety do nespoutané severoamerické přírody. Když se během svých expedic setkal s jejími původními obyvateli, dobře si uvědomoval, že kultura indiánů může brzy zmizet. Proto se rozhodl každodenní život hned několika indiánských kmenů zvěčnit. Na sérii jedinečných snímků jsou domorodí Američané k vidění při lovu, plavbě na lodích i tradičních rituálech.
S výtvarníky Barborou Šlapetovou a Lukášem Rittsteinem o cestách za kmenem lidojedů, touze po civilizaci a plastových výrobcích z Číny.
Na počátku roku 2015 porodila Élida de Oliveirová ve městě Dourados na jihu Brazílie chlapce. O týden později svobodnou matku zastavila místní zdravotnice a objednala ji i s dítětem na kontrolu na poliklinice. Když tam indiánka přišla, sedla si do čekárny, zatímco jejího syna vážili a očkovali. Nebo si to alespoň myslela. Po dlouhém čekání zjistila, že jejího osmidenního syna úřady odvezly.
V Brazílii byl v úterý zavražděn od listopadu pátý příslušník indiánského kmene Guajajara, jehož členové jsou známí svým odporem proti kácení pralesů. Informovala o tom agentura AP.
Šestadvacetiletý domorodec Paulo Paulino Guajajara, kterému se mezi přáteli přezdívalo Lobo (česky Vlk), patřil k hlasitým odpůrcům nelegální těžby v Amazonii. Právě jeho usilovný boj proti těžařům ho ale nakonec stál život.
Kmen původních obyvatel Amazonského pralesa Wajãpi žil ještě před pár desítkami let v izolaci. Jeho členové měli vlastní jazyk tupi, živili se sběrem a zemědělstvím a jejich rituály doprovázely tradiční tance, popisuje stránka mapující domorodé brazilské kmeny Povos Indígenas no Brasil. Změnu přinesla v 70. letech minulého století stavba dálnice. Kmen obývající několik vesnic na severu Brazílie a Francouzské Guyany se dostal do kontaktu s těžaři, kteří sem mířili kvůli nerostnému bohatství. A ti se střetli s domorodci i nyní.
Kmen Kawahiva čítá jen pár desítek jedinců žijící v hlubinách amazonského pralesa v Brazílii. Okolnímu světu se vyhýbají a ten se o jejich existenci dověděl teprve před dvaceti lety. Pravděpodobně jedinou civilizaci, se kterou se kdy setkali, představují nelegální těžaři, kteří kácí lesy a postupně jim ubírají jejich přirozené životní prostředí. V roce 2001 se kmen Kawahiva dostal pod ochranu brazilských úřadů a teprve před pár lety úřady umožnily vznik chráněné rezervace. Od nástupu Jaira Bolsonara do prezidentského křesla prvního ledna jim ale hrozí vyhubení.
Když dostal indický antropolog Triloknath Pandit svůj první úkol na ministerstvu pro záležitosti kmenů, byl mírně zklamaný. Měl navázat kontakt s kmeny obývajícími Andamanské ostrovy, které jsou domovem mimo jiné Sentinelců. Dvacetičlenná výprava se vydala na první expedici v roce 1967. S žádným Sentinelcem se ale nesetkala.
Indické úřady čeká nelehký úkol. Ze zakázaného ostrova Sentinel plánují získat tělo zabitého amerického misionáře Johna Allena Chaua.
