Anna, Ivan, Tetiana a Alina. Čtyři lidé a čtyři místa, která ještě před rokem byla jejich domovem, školou nebo pracovištěm. Po ruském ostřelování se však změnila v ruiny. V novém česko-ukrajinském filmu Fresh Memories: The Look se diváci podívají přímo mezi ně díky virtuální realitě.
Šest českých fotografů sdružených do skupiny Verum Photo se snaží ve své práci navazovat na klasiky živé dokumentární humanistické fotografie. "Je pro nás důležité vyprávění příběhů prostřednictvím souborů snímků, které je podle mne v poslední době neprávem opomíjené," říká zakladatel skupiny, fotograf Kevin V. Ton, čerstvý vítěz letošního Grantu Prahy na Czech Press Photo.
"Starodávné apokalypsy se určitě odehrály, jen zřejmě ne tak, jak si tvůrce seriálu z produkce Netflixu představuje. I když se nás o tom mohutně snaží přesvědčit," tvrdí filmová kritička Šárka Gmiterková o novém dokumentu na streamovací platformě.
„Češi jsou nostalgičtí a já jsem nostalgik největší. Dnes můžete seriál dokoukat i během jednoho večera. Chtěl jsem připomenout dobu, kdy seriály sledoval celý národ společně,” říká Filip Nesládek, autor dokumentů Seriálové návraty. „Došlo mi, že mám poslední možnost oslovit seriálové protagonisty. Nejtěžší bylo sehnat Zilvara z chudobince,” naráží na postavu z televizního zpracování Bylo nás pět.
„Vraždy sudetských Němců v Postoloprtech jsou pořád tabu. Češi mají rádi legraci, vyhýbají se tak nepříjemným věcem. Proto jsme chtěli, aby se téma znovu dostalo mezi lidi,” uvádí režisér Jakub Wehrenberg o novém dokumentu Postoloprty 1945 - česká odplata. „Zabili je jen proto, že byli Němci,” říká o události z června 1945, kdy čeští vojáci pozabíjeli bez soudu několik set německých civilistů.
"Moc tělních tekutin ani senzačnosti v dokumentu Krvavá Sally nehledejte," říká filmová kritička Šárka Gmiterková o novince videotéky Netflix. Ta vypráví o americké kulturistce a seržantce Sally McNeilové, která byla odsouzena za vraždu manžela.
„Nejsme sociologové, abychom natáčeli generační výpověď. Ale pro někoho může být film velmi dráždivý, třeba kvůli tomu, že nedokáže souznít s mladou generací, která se zabývá tématy, která ta starší generace neřešila,” říká Adéla Komrzý, spoluautorka dokumentu Zkouška umění, který dnes vstupuje do kin a který zachycuje talentové zkoušky na Akademii výtvarných umění.
Světové autory a jejich ikonické stavby letos přibližuje festival Film a architektura, který začal 29. září. V Česku a na Slovensku promítne přes 30 snímků, které sledují práci slavných jmen, jako je Ricardo Boffil nebo Alena Šrámková. Dalším tématem jsou realizace, které ve společnosti budí vášně. Za pozornost stojí brutalistní Myší bunkr v Berlíně nebo obří "vesnice" pro důchodce na Floridě.
Hlavní cenu Zlatého lva na Benátském filmovém festivalu tuto sobotu večer obdržel dokument americké režisérky Laury Poitrasové nazvaný All the Beauty and the Bloodshed. Ohlíží se za aktivistickou kampaní fotografky Nan Goldinové, která se vyléčila ze závislosti na léku OxyContin a docílila toho, že s jeho výrobcem, rodinou Sacklerových, zpřetrhala vazby světová muzea.
„Začátky nebyly jednoduché. Okolí si mě kvůli výšce dobíralo tolik, že jsem si přál být menší, ale trenéři nakonec udělali z překážky přednost, ze které jsem těžil,” vzpomíná nejlepší střelec české fotbalové reprezentace Jan Koller, protagonista nového dokumentu Jan Koller: Příběh obyčejného kluka. „Spoustu hráčů sláva semlela. Já se snažím zůstat svůj, pořád mě to táhne k nám na vesnici,” říká.
"Kollerův příběh je jedinečný a v mnoha ohledech nabývá až pohádkových kontur. Bezmála dvouhodinová stopáž na profilový dokument o jedné osobnosti je ale příliš," tvrdí o novém snímku Jan Koller: Příběh obyčejného kluka filmový kritik Mojmír Sedláček.
„Chtěli jsme, aby zvířata byla hlavním nositelem děje, dívat se na Prahu jejich očima. Ve filmu máme nakonec čtyři hlavní hrdiny. Nejdůležitější kritérium jejich výběru bylo, aby zastupovali různé strategie jak ve městě přežít,” říká režisér snímku Planeta Praha Jan Hošek. „Lidé jsou k přírodě obecně nevšímaví a ve městě to platí dvojnásob. Praha je přitom ostrov života,” dodává.
Matka chce z pornostránek odstranit fotky svojí dcery a zahájí online tažení proti bezohlednému zakladateli webu, který intimní fotky zneužívá. "Dokumentární série Nejnenáviděnější chlap na internetu útočí na toxickou maskulinitu," říká filmový kritik Mojmír Sedláček.
Ve svém dokumentu Digitální disidenti upozorňuje režisérka Barbora Johansson na rizika spojená s užíváním technologií a obhajuje takzvané právo na analog. Rozhovor s ní se přesto uskutečnil přes platformu Google Meet, žije totiž v Portugalsku. „Technologie samy o sobě nejsou špatné, mám k nim pozitivní vztah. Problém je ale ve způsobu užívání,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz.
"Netflix se zase jednou 'rochní' v lidské mizérii a předstírá, že nás chce hlavně informovat," tvrdí o dokumentu Ta dívka z fotky filmový kritik Mojmír Sedláček.
Vadilo jí, že o loňském tornádu na Moravě dosud nevznikl ucelený dokument. Režisérka Jana Počtová se to proto rozhodla napravit a v předvečer ročního výročí jedné z největších přírodních katastrof v novodobé historii Česka uvede Česká televize její nový dokument Tornádo - rok poté. Počtová v něm vypráví příběh tornáda, vesnic a lidí, kterým katastrofa změnila život.
Americká zpěvačka a herečka Jennifer Lopez vzpomíná na svoji kariéru a život v záři reflektorů. "Tato oslavná óda může zaujmout jen zcela nekritické fanoušky," tvrdí o dokumentu nazvaném Jennifer Lopez: Poločas filmový kritik Mojmír Sedláček.
„Půlroční odstup od tragédie dost ovlivnil to, jak jsem to dramaturgicky pojala. Z výpovědí desítek lidí jsem vytvořila jeden příběh tornáda,” říká režisérka Jana Počtová. Dokument Tornádo, rok poté uvede Česká televize 23. června, tedy v předvečer výročí řádění živlu, které na Hodonínsku a Břeclavsku nepřežilo šest lidí a které způsobilo miliardové škody.
Z pankáčů, kteří hráli na zábavách v okresních kulturácích, se Chinaski za posledních 30 let proměnili v jednu z největších českých kapel. Cesta k úspěchu se ale neobešla bez několika krizí, o kterých muzikanti otevřeně mluví v novém dokumentu Každej ví kulový. Frontman Michal Malátný v rozhovoru vzpomíná na hádky se zesnulým bubeníkem Pavlem Grohmanem i těžké rozhodnutí dát čtyřem členům sbohem.
Na odlehlém místě na Sibiři u města Čerskij se pasou bizoni, velbloudi, koně nebo pižmoni. Nejsou tady náhodou, přivezli je sem dva vědci, kteří doufají, že zvířata mohou zmírnit dopady klimatických změn. Prvním krokem je ale obnovit krajinu do podoby, která zde byla před deseti tisíci let.
