Prestižní evropský grant zhruba šest milionů korun na podporu mladých vědců dostala na svůj výzkum jako jediná v Česku vědkyně Hana Polášek - Sedláčková. Její laboratoř se zabývá chybami při replikaci, neboli kopírování DNA, které nastává při každém buněčném dělení. Pokud proces nefunguje správně, vznikají v genetické informaci chyby, a ty mohou vést k onemocněním, jako je rakovina.
Obyvatelé univerzitního města Moscow v americkém státě Idaho se před Vánoci víc než měsíc báli chodit večer sami po ulici a zamykali se doma. Komunitou otřásla brutální vražda čtyř studentů, k uklidnění nepomáhal ani fakt, že policie dlouho neměla podezřelé, motiv ani jasné důkazy. Vyšetřovatelé ale ve skutečnosti odváděli detailní práci, která je koncem roku dovedla na stopu hlavního podezřelého.
Když se řekne DNA test, dost lidí si patrně představí hojně využívanou proceduru, na jejímž konci je určení otcovství dítěte. Z dvojité šroubovice, která se skrývá v každé buňce našeho těla, se toho ale lze dozvědět mnohem více.
V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu (Human Genome Project) zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom - je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.
Když v pondělí přicestoval francouzský prezident Emmanuel Macron do Kremlu, odmítl se testovat ruským PCR testem na covid-19. Dva zdroje z Macronova okolí agentuře Reuters potvrdili, že se Francouzi báli, aby tím Rusové nezískali Macronovu DNA. Macron si proto musel povídat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o krizi kolem Ukrajiny u obřího stolu.
Anonymní umělci chtějí vložit kryptoměnu bitcoin do DNA myši při oplodnění nebo prostřednictvím geneticky upraveného viru. Ochránci zvířat se podle nich ale nemusí bát, že by hlodavci při experimentu přišli k újmě.
DNA spolehlivě umí prozradit identitu osob. Snažíme se i předpovědět, jak člověk vypadal, kolik měl pih. Máme už extrémně citlivé metody, které fungují i u jednotlivých buněk, říká forenzní genetička Halina Šimková, která také napsala knihu pro děti o kouzelném světě bakterií. Bakterie vnímáme zkresleně. Jsme ale produktem jejich fungování a je dobré to vědět, dodává o knize.
Australská policie se pustila do operace, která může trvat roky. Pomocí moderních technologií chce identifikovat bezejmenné lidské ostatky nalezené za posledních několik desetiletí. Mezi množstvím neznámých je i zemřelý tajemný muž, který budí už více než 70 let otázky a přitahuje nejrůznější teorie. Jeho případ je označován za jeden z nejzáhadnějších v historii země.
Po staletích by se letos mohl konečně vyřešit spor historiků, odkud vlastně pocházel jeden z nejslavnějších mořeplavců Kryštof Kolumbus. Vědci z univerzity ve španělské Granadě totiž oznámili, že spolu s kolegy v Itálii, USA a Mexiku obnoví zkoumání Kolumbových ostatků. To zastavili před zhruba 15 lety s tím, že počkají na pokročilejší technologie. Informoval o tom deník ABC.
Radiace, která se uvolnila po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, kontaminovala okolí a zasáhla stovky tisíc lidí. Mnozí se obávali, jaký vliv bude mít míra ozáření na jejich budoucí potomky. Odpověď na tuto otázku přináší nová studie.
Soud v Argentině zakázal případné zpopelnění ostatků fotbalové legendy Diega Maradony kvůli zachování jeho DNA, aby mohla být využita ve sporu o otcovství.
Nobelovu cenu za chemii letos získaly Francouzka Emmanuelle Charpentierová a Američanka Jennifer Doudnaová za vývoj takzvaných molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů. Tato technologie přispívá kupříkladu k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob.
Začít den ledovou sprchou, meditací či pitím výluhu z bylinek. I tak může vypadat biohacking - směr, který podle jeho propagátorů kombinuje moudrost starodávných kultur s moderní vědou. Skrz workshopy, články či kurzy šíří biohackeři informace o optimalizaci mysli i těla. Jaké jsou základní metody biohackingu, shrnuje přehled Aktuálně.cz.
Bývalý policista Joseph DeAngelo se u soudu v americkém Sacramentu přiznal ke 13 vraždám a desítkám znásilnění a vloupání, které spáchal v 70. a 80. letech minulého století. Informovala o tom v úterý agentura AP. Zločinec, po němž týmy vyšetřovatelů neúspěšně pátraly desítky let, byl dopaden teprve v roce 2018 díky informacím o DNA získaným z genealogických stránek.
Dánským vědcům se podařilo získat z pravěké obdoby žvýkačky nalezené na ostrově Lolland DNA ženy, která v dané oblasti žila před 6000 lety. Přečtená genetická informace umožnila zhotovení její podobizny. Je to vůbec poprvé, co se výzkumníkům podařilo odebrat DNA pravěkých lidí odjinud než z nálezů kostí.
Vědecká komunita je někdy až příliš slepá k tomu, co lidé dokážou, díky technologii CRISPR můžeme měnit DNA, je to strašně jednoduché, naučíme vás to za týden. Využití to může mít v protinádorové léčbě, daly by se tím vyřešit dědičně přenášené mutace, říká biochemik Vojtěch Adam, který pracuje na léku proti rakovině. Rozhovor jsme natočili na TEDx Prague 2019.
Jedním z mnoha projektů, které v minulých letech podpořily fondy EU, je i vědecký výzkum s poněkud krkolomným názvem Analýza českých genomů pro teranostiku. Jeho cílem je vytvořit národní referenční databázi, jež bude mapovat genetickou variabilitu české populace. Proč je to dobré a jak se Češi liší od jiných národů, vysvětluje pro Aktuálně.cz profesorka Šárka Pospíšilová z Masarykovy univerzity.
Vědci jí říkají "prime editing". Jde o technologii, která by mohla v budoucnu "vyléčit" chudokrevnost nebo třeba cystickou fibrózu. Tato nová metoda úpravy DNA by mohla napravit až 89 procent vadných genetických mutací.
Koncem loňského roku přišel čínský biofyzik Che Ťien-kchuej se zprávou, která otřásla světem vědy i širší veřejností. Z lidských embryí, která geneticky upravil, se narodila dvojčata. Vůbec první geneticky modifikované děti na světě. Byl to neetický i riskantní experiment, čínský vědec ohrozil hned dva životy, říká pro Aktuálně.cz americký odborník na úpravu genů Samuel H. Sternberg.
Drastická mutace je pro člověka i většinu živočichů neslučitelná se životem. Mnohým rostlinám však nejen neškodí, ale naopak přispívá k jejich úspěšné evoluci. Mutace se navíc týká většiny plodin důležitých pro nakrmení lidstva. I proto je jejich výzkum tak důležitý a nyní se dočkal i evropského grantu pro začínající vědce. Získal ho mladý biolog Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK.
