Lidé s exekucemi mohou nově žádat banky o založení takzvaného chráněného účtu. Od července totiž platí novela občanského soudního řádu, která tento zvláštní bankovní účet zavádí. Dlužníci na něm budou mít peníze uložené beze strachu, že jim i na ně neoprávněně "sáhne" exekutor.
Nominální dluh vládních institucí Česka stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 630,3 miliardy na 2,5191 bilionu korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí tak meziročně vzrostla o 11,7 procenta HDP. Údaje jsou nadále ovlivněny důsledky epidemie koronaviru, uvedli statistici. Ministerstvo financí (MF) bude letos potřebovat na financování státního dluhu 740,7 miliardy korun.
Zájemci o oddlužení často platí oddlužovacím společnostem několikanásobně víc, než nařizuje zákon. Místo stanovených 4000 korun pro jednotlivce za poradenství a insolvenční návrh dají i 15 000 korun. Ukázala to analýza, kterou provedla Agentura pro sociální začleňování. Zkoumala 60 subjektů. Podle agentury zákonná pravidla porušilo a službu předražilo 15 procent sledovaných společností.
Novelu exekučního řádu horní komora vrátila s některými podstatnými změnami k opětovnému projednání poslancům. Sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů s principem, aby měl jeden dlužník jednoho exekutora, se mezi ně ovšem nedostalo.
Vláda schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Bývalý prezident Václav Klaus podal stížnost k Radě Českého rozhlasu a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli středečnímu rozhlasovému rozhovoru, ze kterého předčasně odešel. Důvodem stížností je podle něj "extrémní nevyváženost a zaujatost". Klause rozčílily otázky na jeho roli při vzniku dluhu Sovětského svazu vůči Československu po listopadu 1989, na kterou upozornily HN a Aktuálně.cz.
Exprezident Václav Klaus svolal v úterý odpoledne tiskovou konferenci, na níž reagoval na zjištění, že ministerstvo financí po 17. listopadu poslalo do Sovětského svazu přes miliardu dolarů jako půjčku. Klaus označil texty Aktuálně.cz, Hospodářských novin a Respektu za lži. Jak je možné, že v době, kdy byl ministrem financí, odešlo dle pozdějšího přepočtu do SSSR 1,3 miliardy dolarů, nevysvětlil.
Nové archivní dokumenty, shromážděné neziskovou organizací Růžový panter a zpracované redakcemi Aktuálně.cz a HN, ukazují, že zhruba třetina tzv. ruského dluhu vznikla za nejasných okolností až po listopadu 1989. Důležitou roli v tom sehrálo federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem. Moskva dluh nikdy plně nesplatila, jeho podstatnou část jí později odpustil premiér Miloš Zeman.
Po extrémním březnu, kdy Češi vzali banky téměř útokem, přišlo v dubnu nepatrné ochlazení zájmu. Průměrná úroková sazba podle hypoindexu mírně roste a je těsně na hranicí dvou procent. Výraznější rozdíly v sazbách určuje délka fixací.
S dluhovým expertem Danielem Hůlem o drahých jízdách načerno, milostivém létu i kormidle života. A také o tom, proč teď není dobré domáhat se místní příslušnosti vymahačů.
Více než dva tisíce dětí a přes třicet tisíc mladých dospělých v Česku čelí exekuci. Vysoké dluhy, které jim komplikují život, mnohdy vznikly kvůli nedbalosti rodičů. Letitý problém řeší až v březnu přijatá novela občanského zákoníku, jež má vymáhání dětských dluhů zamezit.
Vymáhání případného peněžitého dluhu dítěte bude možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně se ohraničí také vymáhání smluvních pokut. Senát to ve středu podle očekávání schválil beze změn. Příslušnou novelu občanského zákoníku nyní dostane k posouzení prezident Miloš Zeman.
Ministerstvo financí začalo konkrétně řešit rostoucí zadlužení Česka. V návrhu Konvergenčního programu, který vláda v dubnu pravidelně posílá Evropské unii, úřad pracuje s možnostmi úspor a řeší také způsoby navyšování příjmů. V plánu je podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) například úprava spotřebních daní nebo zmrazení platů úředníků a státních zaměstnanců.
Poslanci schválili novelu exekučního řádu, která po 20 letech vnáší jiná pravidla do procesu vymáhání dluhů. Dokument však během putování parlamentem doznal takových změn, že je z něj řada poslanců i odborná veřejnost zděšena. Nyní míří do Senátu. Ten navrhne zřejmě ještě další změny. Co tedy nyní zákon nově obsahuje?
Roste počet lidí, kteří kvůli krizi počítají každou korunu. Během koronavirových omezení přišli o část pravidelných příjmů a peníze jim nestačí pokrýt veškeré náklady domácnosti. Mají ale dlouhodobé finanční produkty typu stavebního či penzijního spoření. Zmapovali jsme, za jakých podmínek lze peníze z těchto účtů vybrat předčasně a zda vůbec mohou zachránit domácí rozpočet.
Těsně předtím, než budou poslanci řešit reformu exekucí, která může rozbít byznys velkých vymahačů, vydala agentura STEM/MARK průzkum veřejného mínění. Plyne z něj, že Češi takovou reformu odmítají. Průzkum platila Česká asociace věřitelů. Část expertů upozorňuje, že výsledky průzkumu ovlivnily návodné otázky. Jeho vydání před sněmovním jednáním označuje za nátlakové i profesní organizace SIMAR.
