I když už nepoznali dobu bez internetu a málokdo z nich se v práci obejde bez digitálních technologií, vzdělávací systém je na novou realitu příliš nepřipravil. Vyplývá to z čerstvého výzkumu mezi příslušníky generace Z. Mladí lidé se podle jeho závěrů obávají, že světové vlády dostatečně nepodporují inovace.
Na svět se valí jedna krize za druhou a internet je plný tolika protichůdných zpráv, že se v nich dá jen těžko orientovat. Stále více lidí proto hledá útěchu v konspiračních teoriích, které mají na všechno jasnou odpověď. "Mohou jim propadnout i univerzitní profesoři," varuje v rozhovoru psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Proti dezinformátorům lze podle něj bojovat jen jejich vlastními zbraněmi.
Rozdíly v digitálních schopnostech jsou v Česku větší než průměr EU, říká sociolog Daniel Prokop. Problém začíná už v dětství. Část mladých z chudších rodin končí na horších školách a ztrácí možnost technologie smysluplně využívat. To se pak projevuje třeba u žádostí o státní pomoc, kterou teď tato skupina potřebuje. Pomoci by mohly i programy hrazené firmami. Ty nabízí například IT gigant Google.
Odolnost bakterií vůči antibiotikům způsobila v roce 2019 celosvětově téměř 1,3 milionu úmrtí a experti ji označují za rostoucí hrozbu. Nebezpečí představuje pro vyspělé i rozvojové státy. V zemích třetího světa ale může doktorům pomoci aplikace Antibiogo, vyvinutá organizací Lékaři bez hranic. Aplikace, která získala grant od platformy Google.org, umí určit citlivost bakterií na daná antibiotika.
Polská platforma Tech To The Rescue, která vznikla v době pandemie, cílí na propojení technologického světa s neziskovým sektorem. Nevládním organizacím z různých zemí nabízí experty, kteří jim pomáhají v rozvoji. Teď se ale platforma, která loni získala grant od filantropické odnože technologického gigantu Google, soustředí hlavně na pomoc neziskovým organizacím na Ukrajině.
Více než polovina seniorů v Česku neměla loni připojení k internetu a nevlastnila počítač. Jejich počet ale každým rokem klesá. Někteří z nich dochází na speciální kurzy, aby se naučili, jak s moderními technologiemi pracovat, a mohli tak například zůstat v kontaktu se svými dětmi a vnoučaty. Statisíce seniorů ale přístup k internetu nemají, ačkoliv ho společnost považuje za samozřejmost.
Ovládání komfortních funkcí hlasem jsme před léty vítali s úlevou. Těšili jsme se, že nás zbaví zdlouhavého bloumání po dotykových obrazovkách. Dnes některá auta umožňují ptát se i na věci, které s autem nesouvisí. Porozumět lidské řeči je však pro počítače stále těžká úloha. A zřetelně lépe se ji učí světové giganty než malé nezávislé firmy. Což v našem videu dokazuje srovnání Škody a Volva.
Když hlavní hrdinka nového filmu Buko zdědí starého cirkusového bělouše, bere ho nejdřív jako danajský dar. Nakonec ji ale zvíře přiměje, aby v důchodovém věku vykročila z komfortní zóny. Režisérka Alice Nellis se koňů nebojí, dokonce si už dva pořídila. V rozhovoru vysvětluje, proč se během natáčení rozhodla odstěhovat na venkov i proč ji tak těší, když může od duševní práce odběhnout k manuální.
Porucha pozornosti s hyperaktivitou se podle světového průměru vyskytuje u deseti procent dětí a pěti procent dospělých. Část společnosti přitom stále předpokládá, že jde o výmysl rodičů, již svoje potomky neumí vychovat. Třiadvacetiletá studentka psychologie Alena Spálenská proto na instagramovém účtu Můj ADHD mozek sdílí vlastní zkušenosti s nemocí i zjištění odborníků, která mýtus nabourávají.
Indický architekt si vysnil města budoucnosti. Jejich obyvatelé by bydleli v zakřivených mrakodrapech obalených rostlinami, ale i ve výškových domech vsazených do kmenů stromů. Vizualizace futuristických budov přitom na základě slovních pokynů vytvořila umělá inteligence.
V době pandemie covidu a výuky na dálku byli školáci online téměř neustále. Někteří ve virtuálním světě zůstali i po návratu do škol. Nadměrné a nesprávné užívání internetu však podle psychologů vede k úzkostem, sociálním fobiím či závislostem. Ministerstvo školství proto připravuje celoevropskou strategii, která má připravit žáky a jejich učitele na výzvy moderní doby.
Počet dětí a dospívajících závislých na digitálních technologiích roste, podle nové zprávy Národního monitorovacího střediska má problém pětina z nich. Po covidu se zároveň prodloužil čas strávený před obrazovkou. Nadužívání technologií vede k poruchám spánku, problémům ve škole, ale také úzkosti a depresi. Odborníci radí se s dětmi domluvit na kompromisu, striktní zákazy podle nich nefungují.
Ve svém dokumentu Digitální disidenti upozorňuje režisérka Barbora Johansson na rizika spojená s užíváním technologií a obhajuje takzvané právo na analog. Rozhovor s ní se přesto uskutečnil přes platformu Google Meet, žije totiž v Portugalsku. „Technologie samy o sobě nejsou špatné, mám k nim pozitivní vztah. Problém je ale ve způsobu užívání,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz.
Závislost na mobilních telefonech, sociálních sítích či online hraní hrozí v Česku podle odborných odhadů 445 tisícům lidí nad 15 let. Zhruba u 125 tisíc z nich je pak riziko vysoké. Vyplývá to ze zprávy o digitálních závislostech za letošní rok, kterou v úterý schválila vládní rada pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
Aniž bychom si to příliš uvědomovali, prožili jsme na přelomu tisíciletí revoluci, která zcela změnila fotografii. O tom, jak tato převratná proměna probíhala a co z ní vzešlo, pojednává česká kniha Fotografie nového milénia, která získala jednu z hlavních cen v soutěži European Photo Book Award. O publikaci (a také o současné fotografii) jsme hovořili s jejím autorem Marianem Benešem.
Návrh Evropské komise regulující digitální služby v EU má za cíl v digitálním prostředí vytvořit férovější podmínky a aktualizovat téměř dvě desetiletí stará pravidla internetového provozu, aby odpovídala současnému vývoji. Co technologické firmy teď čeká? A jak nové evropské zákony ovlivní uživatele Facebooku? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz europoslanec Marcel Kolaja.
Bankovní identitu, tedy prokazování totožnosti pomocí svého běžného internetbankingu, využilo za první rok fungování 700 tisíc lidí. Díky snadnému ověření se klienti většiny bank mohou dostat do portálů státních institucí, ale i ke službám některých soukromých společností. BankID tak třeba pomáhá vyřídit daně, zjistit výši budoucího důchodu nebo dopátrat se zapomenutých akcií z kuponovky.
Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT natočili video "Šťastné a veselé z robotického betléma". V něm prezentují to nejlepší z robotiky, co nyní může fakulta nabídnout. Autonomně kráčející robot tu stoupá po schodech s dárky, s dalšími balíčky přilétá dron, přijíždí na dálku řízený stroj s korbou. Humanoidi zpívají koledy a tančí.
Jejich aplikace Verifee funguje trochu jako antivir. Jen neupozorňuje na nebezpečné soubory a programy, ale na nedůvěryhodné články. Umělá inteligence vmžiku vyhodnotí stovky parametrů, vypočítá skóre důvěryhodnosti a vysvětlí, v čem text selhává. "Chceme čtenářům pomoci vyznat se ve změti zpráv a rozsvítit červenou kontrolku, když je chce někdo napálit," vysvětlují tři čeští teenageři.
