Česko patří k nejhorším zemím v Evropské unii z hlediska dostupnosti internetu či úrovně elektronického provozu úřadů. Vyplývá to ze studie, která hodnotí digitální kvalitu života v 85 zemích světa a která Česko zařadila na 32 místo. Většina předních míst žebříčku patří evropským zemím, vede jej Dánsko před Švédskem a Kanadou.
Česko patří k nejhorším zemím v Evropské unii z hlediska dostupnosti internetu či úrovně elektronického provozu úřadů. Vyplývá to ze studie, která hodnotí digitální kvalitu života v 85 zemích světa a která Česko zařadila na 32. místo. Většina předních míst žebříčku patří evropským zemím, vede jej Dánsko před Švédskem a Kanadou.
Papírově i elektronicky budou Češi na jaře příštího roku opět vyplňovat dotazníky Sčítání lidu. Povinné údaje budou oproti sčítání před deseti lety zúženy téměř na polovinu, jednodušší bude i možnost vyplnit ho on-line. Statistici totiž z větší části zahrnou data od státu, využijí také rozšiřující se digitalizaci. Odhadují, že elektronickou verzi sčítání si vybere 60 procent lidí.
Stát vynaložil na přístup k elektronickým službám veřejné správy přibližně 300 milionů korun, využívá ho ale jen minimum lidí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz, které ministerstvo vnitra vynaložilo v letech 2012 až 2019. Elektronickou identifikaci si nechalo u občanských průkazů aktivovat 13 procent uživatelů, do Portálu občana se přihlásilo půl procenta lidí.
Vývoj automobilu se mění. Dosavadní převaha strojařiny ustupuje rostoucímu významu digitálních funkcí. Očekává se, že 90 % inovací ve vozidlech bude právě v elektronice a softwaru. Na to jsou potřeba zkušení lidé ze zcela nových oborů, kterých se tragicky nedostává. Někteří výrobci sázejí na partnerství s IT firmami, Volkswagen volí komunitní tvorbu.
V on-line prostředí se neumí nebo nemůže pohybovat relativně velká část lidí světa. Příčinou je mnohde špatný přístup k internetu, finanční nedostupnost techniky i nedostatek dovedností. Ovlivňuje to však nejen schopnost lidí prosadit se na trhu práce, ale v konečném důsledku třeba i volební výsledky. Příchod pandemie tak dle studie technologické firmy Cisco podtrhl zrod nové sociální propasti.
Základní školu Lužec nad Vltavou vede 56letá ředitelka Pavla Kopeluková. Jelikož je ale strojní inženýrkou a učila programování na inovativní pražské průmyslovce, jde v moderních výukových trendech s dobou. Lépe řečeno ji tak trochu předbíhá. Pro technologie si navíc dokázala získat i starší učitele, kteří se novinek zpočátku obávali. Koronavirová epidemie navíc posunula jejich školu ještě dál.
Na Základní škole Boženy Němcové v Litoměřicích je ředitelem již čtvrt století. S digitalizací výuky tam začali pět let před koronavirovou epidemií, takže on-line režim pro ně nepředstavoval velký problém. Pro ředitele Václava Hanče ostatně není nic problém. Jde podle něj jen o to, obklopit se dobrým týmem.
Smíchovská střední průmyslová škola v Praze si svou digitální revoluci prožila již před deseti lety. Nyní pomáhá se zaváděním výuky na dálku a on-line nástrojů i jiným školám, které k urychlené digitalizaci donutila koronavirová epidemie a nucené uzavření tříd.
Projekt SYPO Národního pedagogického institutu ČR zahájil v půlce března sérii vzdělávacích videí pro učitele. V nich je seznamuje s možnostmi on-line výuky a komunikace. Webináře pro libovolný počet účastníků jsou zdarma a jejich součástí je možnost konzultací s lektorem. Před epidemií Covid-19 měli pedagogové o školení k digitalizaci výuky jen vlažný zájem, nyní akce mají tisíce účastníků.
Když procházíte Smíchovskou střední průmyslovou školou, připadáte si jako v budoucnosti. Budova je z roku 1901, ale zdobné římsy a vysoké klenuté stropy skrývají uvnitř asi nejmodernější a nejpokrokovější českou průmyslovou školu. Jsou tu natolik napřed, že zdejší středoškolští studenti nyní budou radit školám po celé republice, jak si poradit s výukou na dálku v době koronavirové pandemie.
Náhlé koronavirové opatření jen zvýraznilo, jak propastné rozdíly v některých ohledech mezi školami panují. Zatímco některé okamžitě najely na on-line výuku přes Google Classroom či Microsoft Teams, jinde jen učitelé poslali rodičům či dětem e-mail: Pročíst učebnici str. 38-46, přepsat do sešitu str. 42. I tito učitelé ale zjišťují, že s tím dlouho nevystačí. A tak díky koronaviru studují novinky.
Do školních tříd se dostává stále více moderních technologií, mnozí odborníci na vzdělávání volají po větší digitalizaci výuky. Dítě je podle nich motivovanější a zapojenější, když se vzdělávání odehrává v prostředí, které je mu blízké. Zároveň se tak má připravovat na budoucnost, kde ho budou počítače provázet na každém kroku. Existují ale i hlasy, které před nástupem těchto technologií varují.
Žáci už dnes nemusí mít žádné papírové učebnice nebo sešity, na vše stačí jeden program se sdílenými prezentacemi učitelů a vpisovanými poznámkami dětí. Vše si stáhnou a učí se pak v klidu doma nebo třeba při cestě vlakem. V tomto virtuálním prostředí se mohou odehrávat i písemky či úkoly. Na částečnou e-výuku přechází stále více českých škol.
Mají tu skvěle vybavené počítačové učebny, ale i řemeslné dílny. Místo tu má i klasická tužka a papír. Zásadně neprobírají teorii odtrženou od praxe. V britském Readingu věří, že každý bude brzy pracovat v technologické firmě. Technologie totiž budou všude. Deník Aktuálně.cz nahlédl do školy, z níž vycházejí pro moderní dobu tolik potřební vynálezci a inovátoři. Jen dívek je mezi nimi stále málo.
Počet platebních terminálů je v Česku pod evropským průměrem. Změnit to chce projekt zaměřený na drobné podnikatele.
Společnosti vládnou digitální technologie a jejich používání se bude dále rozšiřovat. Technologie už ve školách sice často jsou, ale nemá je kdo obsluhovat. Učitelé totiž v digitálních kompetencích mnohdy zaostávají za svými žáky. Na pedagogických fakultách se nic takového neučili a dalšího vzdělávání v této oblasti se trochu obávají - mají strach, že selžou a žáky stejně nedohoní.
Zhruba o 400 000 pracovních míst přijde do roku 2030 Česko kvůli digitalizaci, robotizaci a sdílené ekonomice. V zemi ovšem vzniknou i nová místa, jejich struktura však bude odlišná.
