Rodiče stráví vyčerpávajícím uspáváním svých potomků 15 dní v roce, tvrdí studie výzkumné agentury Survation. Podle ní tak někteří tráví ukládáním dětí každý den až hodinu. Únavné uspávání vyčerpává i rodiče samotné a negativně ovlivňuje jejich vlastní spánek. Píše o tom server deníku The Times.
Rodiče loni pojmenovali novorozence téměř sedmi tisíci různými jmény. Mezi těmi neobvyklými se objevovala inspirovaná filmovými a seriálovými postavami, i ta pocházející ze zahraničí. Brzy tak po světě začnou běhat chlapci se jménem Orest nebo dívky zvané Chloe.
Práce, úklid, úkoly… a zítra zase nanovo. Denní kolotoč povinností nás často vede k přesvědčení, že na společné hraní s dětmi zkrátka nezbývá čas. Společnost Lego však tvrdí opak a s konceptem „Začni hrou“ inspiruje rodiny k tomu, aby hru postavily na první místo.
Z porodnic si loni rodiče opět odnášeli nejčastěji Jakuby a Elišky. Obě jména jsou na špici žebříčku nejoblíbenějších jmen v Česku už více než dekádu. V první stovce ale lze najít i hochy s nezvyklým jménem Timothy či dívky Malvíny. Podívejte, kolikáté skončilo to vaše.
Rodiče batolat a malých dětí to znají – hledání místa, kde by se děti nejen zabavily, ale také něco prožily, není jednoduché. Pokud už máte za sebou všechna hřiště v okolí, knihovny i kavárny s dětským koutkem, máme pro vás dobrou zprávu. V Praze právě otevřel Prostor KUK – místo, které je dělané doslova na míru dětem od 10 měsíců do tří let.
Česká obchodní inspekce nařídila stáhnout z trhu další hračku. Jedná se o sliz vyrobený v Číně, který obsahuje téměř trojnásobné větší množství boru, než je povolený limit. Inspekce o tom informovala dnes na svém webu.
U letošních přijímacích zkoušek na střední školy v prvním kole neuspělo více než 6 tisíc deváťáků. Mnozí z nich se na obávanou zkoušku připravovali dlouhé měsíce. Nejhorší přitom byla situace v Praze, kde k přijetí často nestačil ani republikový průměr získaných bodů. Deník Aktuálně.cz přináší příběhy tří rodin, které ilustrují stres, kterému čelí před přijímačkami, ale i po nich.
Děti z nejchudších rodin mají u nás ve školách horší výsledky než mají chudé děti v Polsku nebo Estonsku. “Největší problém je, že v Česku to vzdělávání nikdo neřídí,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop. Systém vzdělávání v Česku je znovu v popředí zájmu veřejnosti v souvislosti s probíhajícími přijímačkami na střední školy.
Česko vymírá - v loňském roce se v něm narodilo jen o málo více než 84 tisíc dětí, což je nejméně v historii měření. Zemřelých naopak bylo 112 tisíc. Počet obyvatel v zemi neklesá jen díky masivní migraci. Z historického pohledu jde o zásadní proměnu, protože kam až sahá statistika, tak obyvatel českých zemí spíše přibývalo.
Po narození syna se těšili na krásné rodinné chvilky, místo nich však přišel střet s krutou realitou. Malému Oliverovi diagnostikovali Angelmanův syndrom a Hajgajdovi tak vstoupili do světa vzácných genetických onemocnění. Nenechali se však srazit na kolena a začali za děti s tímto onemocněním bojovat. Po čase se jim podařil zázrak a vědcům pomohli k zásadnímu posunu ve vývoji léku.
Spojenými státy dál hýbou případy deportací. Na čerstvý případ teď upozornila americká média. Uvedla, že ze země musely spolu se svými matkami odejít tři děti, které jsou občany USA a jedno z nich má mestatázující rakovinu a aktuálně se léčí. Ministr zahraničí Marco Rubio postup úřadů hájí, podle právníků ale rodiny neměly řádný proces.
Případ z dětské psychiatrie v Liberci, kde skupina dívek plánovala vraždy, otřásl veřejností a nasvítil problém ústavní péče. V rozhovoru pro Aktuálně.cz problematiku popisuje Štěpán Jílka, právník a odborník na oblast péče o ohrožené děti, který od konce března zastává funkci zmocněnce pro ústavní a ochrannou výchovu.
O mateřství vzniklo už tolik knih, že přečíst všechny je docela nemožné. Přesto existují podle influencerky Lucie Zelinkové věci, na které člověka nic nepřipraví. "Šokovalo mě, jak jsou matky s dětmi nechtěné a vyloučené," přiznává. Přitom by podle ní klesající porodnosti posledních let možná pomohlo, kdyby se společnost přestala snažit je ve veřejném prostoru uvěznit za plotem dětských hřišť.
Pokud by v Česku platil zákon zakazující nákup energetických nápojů osobám mladším 15 let, polovina dětí by zákaz obcházela. Děti by si nechaly kupovat nápoje někým starším nebo by si je pokusily i přes zákaz koupit samy. Problém by měla vyřešit osvěta.
Vůně právě upečeného velikonočního beránka, zvědavé tváře dětí a pobíhající kuřata. Tak vypadá obyčejné dopoledne v jedné z pražských mateřských školek. Neobyčejné je ale to, kdo děti tímto prostředím provází. Jmenuje se Karel Kristek a je jediným mužským pedagogem ve školce. Proč je ve školkách tak málo mužů? V tom má Kája, jak ho děti nazývají, jasno.
Rusko verbuje ukrajinské děti pomocí sociálních sítí. Situace je natolik vážná, že na ukrajinských školách probíhají speciální výukové hodiny zaměřené na prevenci verbování ukrajinských dětí ruskými tajnými službami k žhářství, podpalování, kladení výbušnin a páchání teroristických činů. Metodika verbování je velmi sofistikovaná.
Alternativní a zážitkové formy výuky jsou přitažlivé, proto je o podobné instituce čím dál větší zájem. V čem mohou být lepší než běžné mateřské školky, kdo je volí a pro koho jsou vhodné? Lesní školky by se měly vyznačovat láskou k přírodě i dětem, touhou změnit svět k lepšímu i inovativním vzděláváním.
Loni se v Česku narodilo jen 84 311 dětí. Tak nízké číslo statistici nezaznamenali v posledních minimálně dvou stech letech, kdy sledují data o populaci. Mladí se do rodičovství neženou, není podle nich důležité k naplnění života, navíc je trápí nedostupné bydlení. S nízkou porodností se ale potýká celý vyspělý svět. Čínu nevyjímaje.
Křečové žíly neboli varixy trápí až 40 procent žen a 20 procent mužů. Z 90 procent jsou dědičné, objevit se ale mohou v souvislosti s hormonálními změnami, špatným životním stylem nebo věkem. Existuje několik rad, jak křečovým žílám předcházet. Mezi méně známé patří žilní gymnastika.
Rodinné prostředí zásadně ovlivňuje stravovací návyky dětí. V novém výzkumu na to upozorňují vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci zkoumali, jakým způsobem se k jídlu staví děti s nadváhou či obezitou a současně ty, které kila navíc netrápí. Potvrdili, že na horším stravování dětí s obezitou má podíl právě rodina. Roli v tom, jestli dítě bude obézní, nebo ne, hraje i společné stolování.
