Třetí den od začátku plošného testování kolektivní imunity na covid-19 chybějí odběrovým místům hlavně děti a dospívající, naopak kapacity u seniorů jsou často už naplněné. V Praze už nepřijímají žádné dospělé dobrovolníky, v Brně odmítají zájemce starší 60 let. Naopak na Olomoucku a v Litoměřicích zatím dál testují občany všech věkových skupin.
Každý rodič se setkává se situacemi, kdy mu jeho potomek pije krev – ať už se odmlouvá učit, nebo ho vůbec nenapadne, že by mohl pomoct s domácími pracemi. Snažit se před dítětem skrývat vlastní emoce v takových případech ale nemá smysl, jak v nové studii potvrdili američtí výzkumníci.
Odpůrci požadavku uzavření škol až do konce školního roku vyzývají v petici ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby umožnil dobrovolný návrat dětí do škol. Děti podle nich mají právo na kvalitní vzdělávání a setkávání s vrstevníky. Mnozí rodiče podle autorů petice nezvládají svým dětem s učením doma pomoct. Petici podepsalo dosud kolem 20 000 lidí. O možnostech otevírání škol bude jednat vláda.
Na internetu je v současnosti k nalezení celá řada návodů, jak se mohou rodiny s dětmi psychicky vypořádat se současnou pandemií koronaviru.
Budeme se muset naučit s koronavirem žít. Důležitější než fyzické zdraví je zdraví duševní. Nedovedu si představit, že bychom přivítali žáky v rouškách, říká ředitel ZŠ Antonína Čermáka Petr Karvánek. S tím, že se děti vrátí do lavic s rouškami, počítá epidemiolog Roman Prymula. Každé dítě bude mít jinou a úplně vidím sociální sítě zaplavené fotkami roušek, už tak je šikany dost, míní Karvánek.
Pražské centrum Psychoterapie Anděl rozjíždí bezplatnou poradnu psychologa pro pomoc lidem v karanténě. Bezdětné páry řeší často ponorkovou nemoc, některé rodiny s dětmi zase nezvládají skloubit péči, práci a domácí školu. S klinickým psychologem Janem Kulhánkem ale deník Aktuálně.cz hovořil především o tom, jak současnou situaci vnímají děti a jak jejich duševní pohodě mohou rodiče napomoci.
Omezení pohybu a uzavření škol dopadají i na děti, které ze dne na den přišly o všechny sociální kontakty kromě těch v úzké rodině. Případné problémy, jako je domácí násilí nebo třeba závislost rodiče, tak nemusí být snadno odhalitelné. Pro dítě je nyní navíc těžší vyhledat pomoc. I proto eviduje Linka bezpečí a jí podobné nárůst případů, děti se na ni ale častěji obracejí přes e-mail nebo chat.
Učitelé by v současnosti měli při on-line výuce místo známkování hodnotit děti slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů. Při výuce by měly školy zohledňovat časové možnosti rodin. Učivo by se mělo zaměřit hlavně na nejdůležitější předměty a vyučující by se měli domluvit, jakou látku případně přesunou do příštího školního roku. Vyplývá to z doporučených postupů ministerstva školství.
Koronavirová epidemie a nouzový stav významně zasáhly také do života dětí ve střídavé péči. Na rodinné advokáty se obrací desítky rodičů s problémy, které jim mimořádná opatření v tomto směru způsobují. Někteří tatínkové odmítají dítě převzít, některé maminky ho zase vydat. A některé děti uvázly za hranicemi.
Na rodiče se to teď nahrnulo v dobrém i špatném. Někteří obdivují učitele a někteří jsou zděšeni tím, co všechno má dítě dělat. Je to silná informace v emoční dobu, která zvýší gramotnost rodičů, pokud jde o vzdělávací systém, míní Tomáš Feřtek z EDUin. Učitelé teď mají víc práce, než měli. A nemám pochybnost o tom, že zásadně stoupne jejich digitální gramotnost, dodává.
Obrovský nápor nyní prožívají nejen zdravotníci a hygienici, ale často i hasiči, policisté či mnozí státní úředníci. O nich se v médiích hojně píše. Jenže soukromá dramata se odehrávají i mimo veřejnou sféru, v domácnostech s malými dětmi. Přečtěte si, jak zvládají situaci rodiče, kteří musí doma pracovat, starat se o děti a suplovat učitelku.
Když bylo houslistovi Romanu Červinkovi 13 let, úspěšně zvládl zkoušky na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien, tedy Vysokou školu múzických umění ve Vídni. Nyní je o rok starší a navštěvuje druhým rokem zdejší přípravný program pro talentované děti. Loni se také probojoval do sedmičky vítězů soutěže Zlatý oříšek.
V souvislosti s pandemií koronaviru zůstaly doma desetitisíce dětí a s nimi i mnozí rodiče. Zabavit se doma nemusí být snadné, pomáhají filmy, seriály, knihy i stolní hry. Odreagovat se s celou rodinou můžete i pomocí logických her ze sirek. Matematické a slovní úlohy zabaví jak děti, tak dospělé. Zkuste si některé z nich.
Autoři dokumentu V síti zjistili, že fenomén zneužívání dětí na internetu je natolik závažný, že by ho měli doprovodit i osvětovou kampaní. Vytvořili proto i speciální verzi filmu určenou pro diváky už od 12 let - V síti: Za školou. Mezitím se někteří odhalení predátoři ocitli u soudu. Jiný ale dál pracoval s dětmi.
Zákoník práce umožňuje vzít si ošetřovné, stačí vyplnit formulář, který vydá a potvrdí škola, říká advokátka Hana Gawlasová, specialistka na pracovní právo. Celá situace kolem epidemie koronaviru je na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není to tak drastické, že by se nemohl zaměstnanec domluvit, dodává.
Do školních tříd se dostává stále více moderních technologií, mnozí odborníci na vzdělávání volají po větší digitalizaci výuky. Dítě je podle nich motivovanější a zapojenější, když se vzdělávání odehrává v prostředí, které je mu blízké. Zároveň se tak má připravovat na budoucnost, kde ho budou počítače provázet na každém kroku. Existují ale i hlasy, které před nástupem těchto technologií varují.
I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.
Děti na dánských školách mají jako povinný předmět vedle těch klasických také hodiny empatie. Během nich se učí porozumět problémům ostatních a najít řešení. Model funguje již od roku 1993 a může být jedním z faktorů, proč se Dánové každoročně umísťují mezi nejšťastnějšími zeměmi světa.
Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) zní: dítě by se mělo věnovat alespoň 60 minut denně pohybovým aktivitám. To splňuje necelá pětina českých dětí, naopak každé páté má problémy s nadváhou či dokonce obezitou. Nejnovější průzkum Univerzity Palackého v Olomouci ale přinesl poněkud překvapivé zjištění, že čas strávený na sociálních sítích nelze z nedostatku pohybu dětí vždy vinit.
Kryštofovi byly tři roky, když se jeho rodiče, Lenka a Vojtěch Linhartovi, dozvěděli, že je trochu jiný než ostatní děti. Mimořádné znalosti dopravních prostředků a netypické požadavky nebyly jeho dětskými rozmary, ale projevy Aspergerova syndromu. Aby svému synovi lépe porozuměla, rozhodla se jej matka vzít na měsíc do Thajska. A terapie cestování zabrala. O jejich cestě nyní napsala knihu.
