Květen je měsícem školních zahrad, který má dostat děti na čerstvý vzduch, rozvíjet jejich vztah k přírodě, dát jim nové podněty a zároveň díky pobytu venku zlepšit jejich psychické rozpoložení. Do projektu, který pořádá Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s platformou Učíme se venku, se zapojují každý rok stovky škol či školek. Letošní ročník se zaměřil na stromy.
Od příštího školního roku budou muset na české základní školy povinně chodit také děti ukrajinských uprchlíků. Pro školství to může představovat stejný nápor, jako kdyby najednou nastoupilo dvakrát více prvňáků, než bylo dosud obvyklé. Školy v některých regionech jsou však už nyní plné. Jedním z možných řešení je svoz dětí do jiných oblastí.
Běloruská a ruská média to nazvala "mistrovskou lekcí". Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko nařídil dětem u příležitosti oslav 100. výročí pionýrského hnutí (organizace mládeže založená komunisty), aby si otevřely lahvičky s džusem. Těm se to ale nedařilo, proto na pomoc přispěchala samotná hlava Běloruska.
Z pankáčů, kteří hráli na zábavách v okresních kulturácích, se Chinaski za posledních 30 let proměnili v jednu z největších českých kapel. Cesta k úspěchu se ale neobešla bez několika krizí, o kterých muzikanti otevřeně mluví v novém dokumentu Každej ví kulový. Frontman Michal Malátný v rozhovoru vzpomíná na hádky se zesnulým bubeníkem Pavlem Grohmanem i těžké rozhodnutí dát čtyřem členům sbohem.
Rusové na Ukrajině posílají své odpůrce do izolačních věznic a mučíren, popisuje ruské filtrační tábory ukrajinská poslankyně Lesja Vasylenková, která válečné zločiny mapuje. Upozorňuje, že Ukrajinci jimi procházejí při nucených deportacích do Ruska. Jsou mezi nimi i děti, kterých už vojáci podle dat ukrajinské vlády, které má redakce k dispozici, přes hranice převezli téměř 200 tisíc.
"Desetině rodičů nepřijde radler jakkoliv rizikový, i když v sobě má dvě procenta alkoholu. I půl procenta je ale pro dítě problém, protože nemá organismus vyvinutý tak, aby dokázal alkohol zpracovat," říká Petr Freimann ke kampani Nechmel děti, která upozorňuje na rizika spojená s podáváním pivních limonád a nealko piv dětem. "Nechceme prohibici, je to čistě osvětová záležitost," dodává.
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
"Rusové používají znásilnění jako zbraň," říká Kateryna Čerepachová, ředitelka ukrajinské organizace La Strada, která pomáhá obětem sexuálního násilí. Vláda mluví o stovkách případů, humanitární pracovnice jich však zachytí jen zlomek. Mnohé z obětí totiž mají strach promluvit. "Aby se nám žena byla schopna svěřit, potřebuje bezpečí. A to na Ukrajině teď neexistuje," popisuje pro Aktuálně.cz.
Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
„První strašák dětí z domovů je samota. Neví kdo jsou a kam mají jít. Společnost je ale konečně začíná vidět, doba se láme a kraje komunikují,” říká ředitelka nadačního fondu Krok domů Klára Chábová. „Sociální pracovníci nebo vychovatelé často nedokáží děti chápat nebo neví, jak s ním komunikovat. Vytvořili jsme proto průvodce, kam jsme se pokusili sepsat, jak na ně” dodává.
Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.
Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125 tisíc dětí. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250 tisíc dětí, stávající kapacity škol by už nestačily.
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
„V nemocnici se člověk potká s nejrůznějšími lidmi v nejrůznějších situacích a jít tam s tím, že je nemáte rádi, by prostě nešlo. Empatie, to je výbava, bez které se tam nemůžeme vydat,” říká zdravotní klaunka Hana Malaníková. „Když jsem začínala, tak jsem myslela, že až se za mnou zavřou dveře, musí tam znít záchvaty smíchu. A byla jsem frustrovaná, že se to ne vždy podaří,” dodává.
O lesní mateřské školy je takový zájem, že děti musí často odmítat. Na řadě míst mnohonásobně převyšuje možnosti, přestože jsou školky většinou soukromé a rodiče stojí dost peněz. Aktuálně.cz navštívilo školku u pražské Obory Hvězda, kde děti lezou po stromech a učí se zacházet s nářadím. Poznávají věci a učí se zodpovědnosti. Učitelé jim dávají důvěru i jasná pravidla.
Video, na němž studenti renomované Ruské hudební akademie Gněsinových v Moskvě hrají pod taktovkou dirigenta se symbolem Z na hrudi, vzbudilo pozornost ve světě klasické hudby. Ruská státní média jej šíří jako údajný důkaz, že i mládež z uměleckých středních škol podporuje invazi na Ukrajinu. Studenti však netušili, k čemu bude záznam využit, a nesouhlas vyjadřují rodiče i bývalí absolventi.
Bohdan sní o kariéře kriminologa, Sonja je zaskočená širokou nabídkou sladkostí, Jehor chce hrát profesionální fotbal. Kongresové centrum na Vyšehradě a hlavní nádraží jsou místy, kam i po měsíci od začátku ruské invaze přijíždějí denně stovky válečných utečenců z Ukrajiny. Polovinu z nich tvoří děti. Reportérka Aktuálně.cz mluvila s nově příchozími ukrajinskými dětmi o tom, jaké mají další plány.
V programu Dobro-druzi motivuje Nadace Via už osm let mladé lidi k tomu, aby pomáhali druhým a starali se o své okolí. Děti a dospívající tak mohou za podpory nadace pořádat benefiční akce, sousedské aktivity či přispět k obnově krajiny. Nyní nadace nabízí také podporu při organizování benefičních akcí pro Ukrajinu. Projděte si několik inspirativních příběhů.
Pro rodiny s dětmi připravilo plzeňské Depo2015 výstavu nazvanou Vzhůru do oblak, která čítá přes dvacítku interaktivních exponátů. Na ploše 450 metrů čtverečních líčí historii lidské touhy po létání.
