Česko má první případ, kdy se Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zastal uprchlíka a vyzval stát, aby zastavil jeho plánovanou deportaci do země, odkud přišel. Pětadvacetiletá uprchlice z Ghany je nyní v českém vězení a hrozil jí návrat domů, protože přicestovala na falešný pas.
Americký nejvyšší soud zablokoval rozhodnutí federálního odvolacího soudu, podle jehož výkladu by do země mohl být do konce října umožněn vstup až 24 000 dalších uprchlíků. Americký prezident Donald Trump 6. března zakázal cestujícím ze šesti převážně muslimských zemí na 90 dní vstup do USA a na 120 dní znemožnil vstup do země lidem, kteří by mohli být uznáni jako uprchlíci. Nařízení zdůvodnil jako prevenci před teroristickými útoky.
Americký stát New York se chystá zažalovat prezidenta Donalda Trumpa, pokud zruší program na ochranu dětských přistěhovalců zavedený předchůdcem Barackem Obamou. Podle amerických médií se chystá šéf Bílého domu tento krok, který by mohl vést k deportaci statisíců lidí, oznámit v úterý. Newyorský guvernér Andrew Cuomo oznámil, že se případnému zrušení programu známému pod zkratkou DACA pokusí zabránit soudní cestou. "Prezidentův krok převrátí naruby životy statisíců mladých lidí, kteří vždy nazývali svým domovem jen Ameriku," prohlásil Cuomo. Nařízení vydané Obamovou vládou v roce 2012 umožňuje lidem, kteří přišli do USA se svými rodiči jako děti, získat dočasnou ochranu před vyhoštěním.
Rodina švédského diplomata Raoula Wallenberga chce od ruské tajné služby FSB znát jasnou odpověď na to, za jakých okolností a kdy přesně jejich příbuzný zemřel. Wallenberga, který za druhé světové války zachránil v Maďarsku před deportací do nacistických táborů nejméně 20 tisíc Židů, odvlekla v roce 1945 Rudá armáda. Rusko tvrdí, že později v roce 1947 zemřel v moskevském vězení Lubjanka. Některé vězeňské záznamy z té doby ale úřady odmítají ukázat. Wallenbergovo úmrtí je přitom velkou záhadou desítky let.
Německo může deportovat ze své země cizince, kteří sice nepředstavují konkrétní hrozbu, ale mohli by v budoucnu spáchat teroristický útok. Rozhodl o tom v úterý Spolkový správní soud v Lipsku. V květnu německé úřady registrovaly kolem 660 islamistů, od nichž může pocházet nebezpečí. Německo se i kvůli několika teroristickým útokům zahraničních islamistů za poslední rok snaží nebezpečné radikály častěji deportovat. Ne vždy se to ale spolkové republice daří.
V Německu si migranti čím dál častěji vymýšlí, že ve své vlasti spáchali zločin. Podle agentury DPA se tím snaží využít azylového zákona, podle kterého nemohou německé úřady vyhostit migranta do země, ve které mu hrozí trest smrti. Běženci pak prý často lžou i o tom, že byli členy teroristické organizace Islámský stát nebo že někoho zavraždili.
Německé úřady budou moci nově kontrolovat mobilní telefony či zadržovat migranty, kteří nezískají azyl. Nové schválený zákon umožní také déle držet migranty ve vyhošťovací vazbě. Zákon bude účinný hlavně proti migrantům, kteří v Německu nedostanou azyl, ale odmítají zemi opustit.
Německo vyhostí dva muže afrického původu, které úřady považují za islámské radikály. Oba se přitom už narodili ve Spolkové republice. Půjde o první dva vyhoštěné Němce, kteří mají zároveň alžírský, respektive nigerijský pas. Muže zadržela počátkem února policie během razie v dolnosaském Göttingenu.
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti zvažuje, že v případě nelegálního překročení hranice rozdělí matky a děti. Chce je tím odradit od nelegální migrace. Mezitím vyslovily zájem podílet se na výstavbě zdi na hranicích s Mexikem již tři stovky amerických firem.
Deportace tuniských občanů, kterým Německo zamítne azyl, by se měly výrazně zrychlit. Oznámila to kancléřka Angela Merkelová poté, co se setkala s tuniským prezidentem Kaídem Sibsím. "Dohodli jsme se, že odpověď na žádosti o identifikaci osob ze strany německých úřadů zodpoví (tuniské úřady) do třiceti dnů," uvedla kancléřka. Německo-tuniská schůzka je reakcí na loňský teroristický útok na vánoční trhy v německém hlavním městě. Tunisan Anis Amri najel do davu na náměstí Breitscheidplatz. Celkem zabil 12 lidí. Během vyšetřování se ukázalo, že Německo chtělo předtím Amriho deportovat do Tuniska. Nepodařilo se to ale včas.
Nová opatření administrativy prezidenta Donalda Trumpa ohledně deportací můžou postihnout kohokoliv, kdo není v USA legálně. Podle Bílého domu nebude "žádná skupina nebo kategorie" výjimkou. Omezení zatím platí jen pro mladé lidi, kteří přišli do USA jako malé děti a mezitím vystudovali minimálně střední školu. Nová Trumpova opatření začala platit ve chvíli, kdy v Mexiku jednají americký ministr zahraničí Rex Tillerson a jeho kolega pro vnitřní bezpečnost John F. Kelly. Začátek jejich návštěvy byl velmi chladný. "Nepřistoupíme na to, protože nemusíme," odmítl mexický ministr zahraničí Luis Videgaray plán Bílého domu na hromadné deportace imigrantů do Mexika.
Podle návrhu, který schválila německá vláda, by se zjednodušily deportace odmítnutých žadatelů o azyl v zemi. Návrh, který pravděpodobně schválí i parlament, navíc umožní kontrolovat mobilní telefony a SIM karty uprchlíků. Počítá také s nasazením elektronických náramků. Návrh je reakcí na prosincový teroristický útok v Berlíně. Jeho pachatele - Tunisana Anise Amriho - se německé úřady v minulosti pokoušely deportovat, ale neúspěšně.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) se obává, že vracení uprchlíků bude letos složitější než dříve. Německo letos deportovalo asi 25 tisíc lidí, hlavně z Albánie, Kosova, Srbska a Makedonie. Jedním z problémů je to, že některé země, například ze severní Afriky, se dosud neměly k tomu, aby svým občanům vydávaly včas potřebné dokumenty. Takové problémy Spolková republika Německo s balkánskými státy řešit nemusela. Aby se počet dobrovolných odchodů dál zvýšil, snaží se Německo uprchlíky motivovat i finančně.
Thajská policie v úterý deportovala Čecha, kterého zadržela na základě českého zatykače pro podezření z vědomého šíření viru HIV. České velvyslanectví v Bangkoku se k případu odmítlo vyjádřit. Muže zatkla thajská policie minulý týden na ostrově Pchúket. Ve čtvrtek mu soud na Pchúketu udělil pokutu tisíc bátů (asi 700 Kč) za překročení povolené délky pobytu a měsíční vězení s jednoročním odkladem. Čech se údajně v září 2013 dozvěděl, že je HIV pozitivní, přesto o tom neinformoval žádného svého sexuálního partnera. Policisté také zjistili, že v Česku měl styk nejméně s 23 muži. Nejmladšímu z nich bylo v době styku 13 let. Obviněnému hrozí až 12 let vězení.
Německá Křesťansko-sociální unie (CSU), která je součástí tamní vládní koalice, chce prosadit tvrdší postup vůči podezřelým migrantům a taky výrazné prodloužení doby, po kterou můžou úřady držet neúspěšné žadatele o azyl před jejich vyhoštěním ze země. Vláda Angely Merkelové začala už před několika měsíci měnit dříve velmi vstřícný postoj k žadatelům o azyl. Německé obavy o bezpečnost zesílily po nedávném teroristickém útoku v Berlíně, během kterého zemřelo 12 lidí. Muž, který ho podle policie pravděpodobně spáchal, neuspěl s žádostí o azyl. Německu se ho ale nepodařilo vyhostit.
Německá policie věděla řadu měsíců, že Tunisan Anis Amri – kterého nyní hledá ve spojitosti s útokem na vánočních trzích v Berlíně – má kontakty s islamisty a je drogovým dealerem. Deportaci do Tuniska ale bránil fakt, že tamní úřady mu odmítaly vystavit pas. Německo ve středu vypsalo odměnu 100 tisíc eur za informace, které povedou k Amriho dopadení. Jeho doklady se našly v kabině vozu, který v pondělí večer vjel mezi stánky v centru německé metropole. Policie upozorňuje, že to automaticky neznamená, že právě on byl řidičem "kamionu smrti".
Donald Trump svoji rétoriku na různá témata po volbách krotí, migrace ale není ten případ. Hned poté, co bude 20. ledna 2017 slavnostně jmenován prezidentem USA, chce podle svých slov rázně konat. Ve víkendovém rozhovoru pro americkou televizi CBS řekl, že uvězní nebo vyhostí "určitě dva, možná taky tři miliony lidí". Zároveň trvá na svém plánu vybudovat zeď na hranicích s Mexikem. Kvůli vysokým výdajům by ale mohl narazit v Kongresu a přistoupit na kompromis, na jehož základě by prodloužil a zlepšil plot, který už nyní na americko-mexických hranicích stojí.
Do USA se dříve pokoušeli dostat hlavně ekonomičtí migranti. Nyní jsou to lidé, kteří prchají před násilím. Honduras, Guatemala a Salvador patří mezi nejnásilnější země na světě. Odhodlání odejít z vlasti pak u mnohých lidí umocňuje také přetrvávající chudoba a nerovnost.
Italský politik tak reagoval na rozhovor, který Miloš Zeman poskytl britskému listu Financial Times při návštěvě na řeckém ostrově Rhodos. Deportacemi nelze nic řešit, dodal Gianni Pittella. Zeman v rozhovoru doporučil deportovat ekonomické uprchlíky z Evropy do "prázdných míst" v severní Africe nebo na "neobydlené řecké ostrovy".
Osm měsíců si v pankrácké věznici odseděl V. M. ze Srí Lanky, který doma podle svých slov trpěl násilím vládních vojsk. Do Česka v prosinci loňského roku přicestoval na doklady jiného člověka, občana Indie, česká policie ho zatkla a soud poslal do vězení. Tamil hinduistického vyznání přitom tvrdí, že požádal o politický azyl ihned na pražském letišti, cizinecká policie to ale popírá. Nesporným faktem je, že mladý muž, od kterého nabrala policie žádost o azyl až na Pankráci, čeká i po odpykání trestu na rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany za mřížemi. Tentokrát tráví čas ve vyhošťovací cele.
