


Jacques Rupnik: Zvítězí Clintonová. Nikdo ale neví, jaká bude
Není snadné prosazovat šíření demokracie, když v Americe nabízí tak žalostnou tvář jako v prezidentské kampani, říká politolog v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.



Není snadné prosazovat šíření demokracie, když v Americe nabízí tak žalostnou tvář jako v prezidentské kampani, říká politolog v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.



Podle Vladimira Putina Rusko nemá zájem ovlivňovat nadcházející volby v USA a nemá nic společného s hackerskými útoky na portály americké Demokratické strany. Ruský prezident to dnes řekl na okraj končícího summitu zemí BRISC v Indii. Putin doufá, že po listopadových prezidentských volbách v USA se vztahy obou velmocí zlepší, a je připraven jednat s jakoukoli novou hlavou státu, která bude mít zájem o spolupráci s Ruskem. Zmíněná obvinění Ruska z hackerských útoků pak považuje za předvolební rétoriku Bílého domu a snahu Obamovy administrativy odvést pozornost od vlastních problémů.



Hackerské útoky na servery amerických demokratů jsou v rozporu se zájmy Ruska. Sdělil to ruský prezident Vladimir Putin, který se tak ohradil vůči obvinění amerických vyšetřovatelů, že za krádeží tajných informací Demokratické strany, které zveřejnil server WikiLeaks, stojí Rusko. Putin to pronesl na ekonomickém fóru v Moskvě, kde se rozpovídal také o napjatých vztazích s Francií a o situaci na Ukrajině.



Donald Trump, stíhaný poslední tři dny zveřejněnou nahrávkou s obscénními výroky, přešel v druhé televizní debatě s Hillary Clintonovou do ostrého protiútoku. Mnohokrát obvinil svou soupeřku ze lži a prohlásil dokonce, že pokud by on byl prezidentem, tak ona by seděla ve vězení. Slíbil zároveň, že pokud vyhraje, zřídí úřad zvláštního vyšetřovatele, který by zkoumal nakládání Clintonové se soukromým mailovým serverem v čase, kdy byla ministryní zahraničí. Podle bleskového průzkumu mezi nerozhodnutými voliči vyhrál debatu Trump.



Za hackerskými útoky na databázi voličů Demokratické strany podle FBI stojí zřejmě skupina napojená na ruské zpravodajské služby. Šéf demokratů v americkém kongresu Harry Reid žádá další vyšetřování. Tvrdí, že ruská vláda se snaží přímo zmanipulovat výsledky listopadových prezidentských voleb ve prospěch republikánského kandidáta Donalda Trumpa.



Hackeři, kteří údajně pracují pro ruské tajné služby, zaútočili na redakční systém listu The New York Times a některých dalších amerických vydavatelství. Oznámila to v úterý televize CNN s odvoláním na americké bezpečnostní zdroje. Série útoků byla podle televize zjištěna v několika posledních měsících. Útokem se podle CNN zabývá Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a další americké bezpečnostní složky. Vyšetřovatelé se domnívají, že za útoky stojí Rusko a že akce je součástí širší série útoků, které se mimo jiné zaměřily na servery Demokratické strany.



Americký herec Leonardo DiCaprio bude uvádět benefiční akci na financování kampaně Hillary Clintonové, demokratické kandidátky na prezidenta. Vstupenka bude stát v přepočtu 800 tisíc korun.



Hackeři znovu napadli americkou Demokratickou stranu. Tentokrát se nabourali do počítačové sítě používané kampaní Hillary Clintonové. Její mluvčí potvrdil, že hackeři pronikli do analytického programu DNC, který kampaň spolu s řadou dalších institucí využívá. Již dříve přitom vnikli do emailů Národního demokratického výboru a ukradli emaily stranických špiček, které ukázaly, že vedení Demokratické strany dávalo v primárkách přednost Clintonové před jejím soupeřem Berniem Sandersem.



Letošní nominační sjezd Demokratické strany začal skandálem, když byly zveřejněny e-maily dokazující podporu strany pro Clintonovou na úkor jejího protikandidáta Bernieho Sanderse v době, kdy měla podle vnitřních pravidel zůstat neutrální. Přesto a také právě proto znělo z úst všech to samé - tedy prosba o jednotu tváří v tvář představě Ameriky, v jejímž čele stojí realitní magnát Donald Trump.



Američtí voliči letos čelí takřka dokonalé záměně rolí a zmatení pojmů. Nabízí se jim navíc velmi prekérní volba.



"Jestli Rusko nebo Čína mají chybějících 30 tisíc e-mailů ze soukromého, ale pracovně využívaného účtu Clintonové, rád bych si je přečetl," uvedl Trump na Floridě.



Američtí demokraté v rámci druhého dne svého nominačního sjezdu ve Filadelfii budou hlasovat o kandidátovi strany na prezidentský post. Podle výsledků primárek se kandidátkou stane jako první žena v historii Hillary Clintonová. Hlasování proběhne podle států unie, každý oznámí počty delegátských hlasů odevzdaných kandidátům. Po hlasování předstoupí před delegáty prominentní řečníci jako Bill Clinton nebo Madeleine Albrightová.



Úvod konference demokratů poznamenala aféra kolem zveřejněných e-mailů stranického vedení, které údajně obsahují důkazy o podpoře Clintonové na úkor jejího soupeře z primárek Bernieho Sanderse. Nervozitu zvyšuje tvrzení demokratů, že za zveřejněním důvěrných e-mailů stojí Rusko. O nominaci Clintonové se bude rozhodovat v úterý, druhý den sjezdu.



Demokraty před sjezdem, který měl být demonstrací jednoty, svírají problémy. Po velkém tlaku musela kvůli uniklé e-mailové korespondenci odstoupit šéfka strany Debbie Wassermanová Schultzová. Ta ukazuje, že prominentní demokraté - navzdory svým proklamacím - protežovali v primárkách Hillary Clintonovou. Kauza je o to závažnější, protože se ukazuje, že za ukradením e-mailů patrně stáli ruští hackeři, kteří mohli být podporovaní Kremlem. Šéf kampaně Clintonové dokonce varoval, že ruští hackeři e-maily zveřejňují, aby pomohli dostat do Bílého domu Donalda Trumpa.



Prezidentský kandidát Donald Trump se při svém výstupu na nominačním sjezdu republikánů dočkal vřelého přijetí. Jeho více než hodinový proslov podle televizní stanice CNN jásající dav přerušil asi stokrát. Trump zde nastolil hlavní témata, o která se bude opírat jeho kampaň před listopadovými volbami.



Podle Federální volební komise (FEC) měl Donald Trump na začátku června od dárců v ruce "pouhého" 1,3 milionu dolarů (31 milionů korun), kdežto Hillary Clintonová disponovala 42,5 milionu dolarů (přes miliardu korun). The New York Times napsal, že jeho finance odpovídají spíše kampani do amerického Kongresu než do Bílého domu. Zatímco Trump v květnu získal jen něco přes tři miliony dolarů, Clintonová obdržela přes 26 milionů. Trump v minulosti vyčítal soupeřům, že přijímají "pochybné" peníze. Také uvedl, že kdyby použil vlastní majetek, měl by neomezenou hotovost.



O Bílý dům věrohodně usilovaly nejméně tři desítky žen. Vůbec první ženou, která oznámila svoji kandidaturu - půlstoletí předtím, než bylo do americké ústavy včleněno i "obyčejné" pasivní volební právo bez rozdílu pohlaví -, byla Victorie Woodhullová. Dalšími průkopnicemi byly například senátorka Margaret Chaseová Smithová (1964), autorka jednoho z nejobdivovanějších projevů kdy pronesených v Kapitolu. První demokratickou kandidátkou pak byla Shirley Chisholmová (1972), zároveň i první kandidující osoba černošského původu vůbec.



Hillary Clintonová se prohlásila za vítězku boje o demokratickou nominaci v prezidentských volbách. Demokratické primárky se v "superúterý" odehrávaly celkem v šesti státech, dohromady s 806 hlasy. Bernie Sanders zvítězil v Severní Dakotě. Clintonová v New Jersey, Novém Mexiku a Jižní Dakotě. Někdejší americká první dáma rovněž ovládla primárky v Kalifornii.



Facebook popírá, že by schválně potlačoval ve výběru zpráv ty o republikánech. V USA přesto odstartovala diskuse o tom, jak moc Facebook ovlivňuje názory svých uživatelů. Více než 60 procent amerických uživatelů Facebooku už čte politické zprávy pouze na této sociální síti. Nabízeny jsou jim ale pouze takové články, které algoritmus vyhodnotí, že by se jim mohly líbit. Před světem, který lidi pouze utvrzuje v jejich názorech, aniž by jim nabízel i jiné pohledy, už varoval i americký prezident Barack Obama.



Newyorské primárky přiblížily pravděpodobnost prezidentského souboje mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem. Clintonová porazila přesvědčivě svého konkurenta Bernieho Sanderse, když získala 58 procent hlasů. Potvrdila tak a dál navýšila svůj těžko překonatelný náskok v počtu získaných delegátů na nominační sjezd. Ještě jasněji vyhrál v New Yorku republikán Donald Trump, když dostal 60 procent hlasů a připíše si minimálně 89 z 90 rozdělovaných delegátů. Trump si tak vylepšil své postavení při sbírání delegátů na nominační sjezd, stále však není jasné, zda dosáhne na potřebnou většinu.