V tváří tvář skutečnému ohrožení není účinnou obranou servis nějaké specializované skupiny ale solidarita všech, kteří do společného úsilí nevkládají pouze své finanční prostředky, ale především sebe sama, říká plzeňský biskup Tomáš Holub. Více v dalším díle DVTV Apel.
Svoboda a demokracie jsou jen pro někoho. Mluvím o zločinnosti současného režimu, teď jsou zde lidé chudí, kteří si nemohou dovolit vzdělání, a lidé, kteří jsou na ulici, říká poslankyně KSČM Marta Semelová. Dodává, že vystoupení z NATO má KSČM v programu dlouhodobě, protože naši vojáci by neměli hájit cizí zájmy, ale bránit Českou republiku.
Na konci června uplynulo dvacet let od předání kontroly nad Hongkongem do rukou pekingské administrativy. Přesto, že Číňané garantovali tomuto přístavnímu státu velkou autonomii, míra protestů proti omezování demokratických práv obyvatel se v posledních letech zvýšila. Nejinak tomu bylo i při oslavách dvacátého výročí předání správy nad tímto územím na pobřeží Jihočínského moře. V souvislosti s plánovanou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga došlo v Hongkongu k velkým policejním manévrům, ale také k demonstracím - jak prodemokratickým, tak pročínským.
Pokutu ve výši přes miliardu korun budou muset zaplatit sociální sítě v Německu, pokud nebudou důsledně mazat protiprávní obsah. V pátek o tom rozhodl Spolkový sněm. Podle německého ministra spravedlnosti nejsou firmy jako Facebook a Twitter dostatečně důsledné. V současnosti mažou pouze zlomek nahlášeného obsahu, který je v rozporu s německými právními normami. Podle nového zákona budou muset sociální sítě stížnosti uživatelů prozkoumat a zjevně protiprávní příspěvky do 24 hodin smazat.
Ideály, ideologie? Mít se dobře, úspěch, a to stačí. V knížce k vodě ani nic víc být nesmí.
Premiérka Theresa Mayová utrpěla těžkou porážku: v předčasných volbách sice vyhrála, ale ztratila většinu v parlamentu. Hlavním viníkem je ona sama, v předvolební kampani naprosto selhala. Brexit platí, možná ale bude vypadat jinak: nový parlament může být k EU vstřícnější.
Kvůli pochopení fenoménu trumpismu (a u nás Miloše Zemana) se americký komentátor Michael Gerson, který byl poradcem a autorem projevů prezidenta George W. Bushe, začetl do eseje Letní přemítání od Václava Havla. Trumpismus je podle Gersona, jak cituje Havlův text z roku 1991, skepse a náchylnost občanů uvěřit těm, kdo hlásají, že "politika je především manipulace s mocí, s veřejným míněním a že morálka do ní nepatří".
Turci si odhlasovali změnu ústavy a posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho příznivci hned po skončení referenda vyšli do ulic, kde skandovali "Bůh je veliký". Hlasování často chápali jako něco, co zvýší nezávislost Turecka na Západu, který mu podle nich nepřeje jeho úspěchy. Erdogan ale nyní mluví o obnovení trestu smrti a ukončení snah o vstup do Evropské unie. V Turecku končí jedna kapitola dějin, která začala schválením první ústavy moderního tureckého státu v roce 1921.
Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.
Někdejší reportérka zahraniční redakce Českého rozhlasu Pavla Jazairiová (71) je žijící legendou. Její zasvěcené reportáže ze zemí třetího světa a často i z míst válečných konfliktů neodmyslitelně patří k rozhlasovému éteru porevoluční doby. Napsala také desítky knih o místech, které tak důvěrně zná, a hlavně o tamějších lidech – ať již v Africe, na Blízkém východě či v Indii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz došlo především na současné problémy Evropy i zemí třetího světa, které spolu velmi souvisí. "Důsledkem dějin je i rozdělení světa na bohaté a chudé, vzájemná nenávist a strach, nepochopení, kterého tak obratně využívají manipulátoři ke svým cílům," říká Pavla Jazairiová.
Venezuelský parlament, který je ovládán demokratickou opozicí, se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu dostane pod správu vládních úřadů. Soud je nakloněn socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi a dlouhodobě blokuje práci parlamentu. Opozice se už rok marně snaží o uspořádání referenda o Madurově odvolání, čemuž ale vláda s pomocí nejvyššího soudu brání.
Jde o podstatu demokracie, na české politické scéně je něco, co tady nikdy nebylo, je tady hnutí, v jehož čele stojí podnikatel, který má řadu teoretických střetu zájmů a vlastní řadu podniků, které podnikají se státem a berou dotace, ten člověk nám zabraňuje v základní funkci, kterou máme, tedy v kontrole mocných, situace je o to komplikovanější, že ten představitel vlastní sdělovací prostředky, ve kterých se nevěnuje jeho kauzám dostatečná pozornost, říká šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Marek Wollner a dodává, že se Andrej Babiš snaží zajistit si mlčení ve svých kauzách. Babišovy stížnosti prý vysílají minimálně varovný signál, že chce mít veřejnoprávní televizi pod kontrolou.
Co sjezd o sociální demokracii napovídá? Není stranou jednoho muže, natožpak jedné ženy. Nemá osobnosti a chybí jí odvaha. Ale nemusí prohrát.
Tunisko je označováno za kolébku a také úspěšný příklad tzv. arabského jara. Masových protestů, které se na přelomu let 2010 a 2011 vzepjaly v arabských zemích a hlásaly demokracii. Po čtvrtstoletí vlády Tunisané svrhli prezidenta a odvolili ve svobodných volbách. Dokument Čtvero revolučních období, který uvede festival Jeden svět, pohledem dvou žen - prozápadní novinářky Áminy a věřící muslimky Džauhary - poukazuje na to, že porevoluční cesta nebyla jednoduchá, představy o budoucí demokracii se i mezi Tunisany ohromně liší. A že ne všechno se nakonec povedlo.
Česko zatím stojí stranou změn, podobně jako po větší část roku 1989. Tehdy to byl pro ty, kdo to vnímali, zdroj zklamání a obav, dnes je to naše velké štěstí.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Nový německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval ve svém prvním projevu Němce k tomu, aby sjednocené Evropě nenechali vzít svobodu a demokracii. "Tento základ chceme, musíme ho společně bránit. Není nezranitelný, ale jsem přesvědčený, že je silný," dodal jedenašedesátiletý sociální demokrat. V neděli ho za nového prezidenta Německa zvolilo jasnou většinou Spolkové shromáždění. V převážně reprezentativní funkci nahradí Joachima Gaucka, který odstoupí 18. března.
Turecký prezident Erdogan po loňském vojenském puči výrazně posiluje svoje pravomoci. Pokud mu je v dubnovém referendu Turci schválí, zavládne podle české politoložky Lucie Tungul v zemi diktatura. Erdogana doposud v jeho autokratických tendencích brzdila mimo jiné snaha Turecka vstoupit do EU. Po zmrazení přístupových jednání s Bruselem ale ztrácí prezident podle Lucie Tungul zábrany. A může jako odvetu pustit do Evropy skoro pět milionů syrských uprchlíků, které má zatím Turecko na svém území. "Reálné to je," říká česká politoložka v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Turecká policie pozatýkala během víkendu kolem 400 lidí kvůli podezření z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Tyto zásahy zintenzívnila po sérii ničivých atentátů, které otřásly Istanbulem a dalšími městy v posledních dvou letech. Zároveň ale v zemi pod vlivem loňského puče sílí i zátahy vůči jakýmkoli kritikům režimu tureckého prezidenta Erdogana. Ten na jaře chystá referendum o dalším posílení svých pravomocí a taky prodloužení svého mandátu. "Pokud mu změna ústavy projde, bude to už diktatura," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz česká politoložka Lucie Tungul, která žije dlouhodobě v Istanbulu.
Německý ústavní soud v úterý odmítl zakázat krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Odůvodnil to tak, že jí postupně klesl její někdejší význam. Spolková rada podala žádost o zákaz NPD v prosinci 2013. Tvrdila, že jde o protiústavní stranu, která ohrožuje demokratické uspořádání v Německu. První pokus o zákaz strany ztroskotal již v roce 2003.
