Rumunská vláda neustála tlak demonstrantů a zrušila kritizovanou změnu zákona o korupci. Premiér ho stáhl už v neděli, ministr spravedlnosti později zrušil i plánované změny. Demonstrantům v ulicích to ale nestačí a žádají demisi vlády nebo alespoň některých jejích ministrů. Podle premiéra Dragney ale kabinet zatím rezignaci nechystá.
Kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů rumunská vláda v neděli po masivních demonstracích zrušila. Informuje o tom agentura Reuters. Na protest proti zákonu vyšlo do ulic Bukurešti v neděli přes 300 tisíc lidí, v celém Rumunsku pak půl milionu. Protesty, které nařízení vyvolalo, byly největší od pádu režimu Nicolae Ceausesca v roce 1989. O plánovaném zrušení nařízení informoval už v sobotu premiér Sorin Grindeanu. Představa kabinetu, že úřady nebudou stíhat řadu korupčních skutků, vyvolala odmítavou reakci také od Evropské komise a prostřednictvím ambasád v Bukurešti i od několika států v čele s USA, Německem a Francií.
Italský prezident Sergio Mattarella v neděli pověřil sestavením nové vlády dosavadního ministra zahraničí Paola Gentiloniho. Expremiér Matteo Renzi podal ve středu demisi kvůli výsledku referenda, v němž Italové odmítli jím navrhnované ústavní reformy.
Italský premiér Matteo Renzi nabídl svou demisi poté, co Italové v nedělním referendu odmítli jím navrhované změny ústavy. Prezident Sergia Mattarela předsedu vlády vyzval k jejímu odkladu do té doby, než parlament schválí rozpočet na rok 2017. K tomu může dojít už tento týden, nejpozději však do konce roku. Co Itálii čeká dál po Renziho demisi? Prezident musí podle ústavy o dalším postupu rozhodnout po konzultaci s politickými stranami. Radikální opozice chce co nejrychlejší svolání předčasných voleb.
Bulharský premiér Bojko Borisov v pondělí nabídl demisi své vlády, čímž reagoval na vítězství proruského kandidáta Rumena Radeva v nedělních prezidentských volbách. Své oznámení zaslal Borisov zákonodárcům v bulharském parlamentu. Pád Borisovovy vlády nejspíš povede k měsícům politické nejistoty a pravděpodobně bude znamenat, že se v této balkánské zemi příští rok na jaře uskuteční předčasné parlamentní volby, uvedla agentura Reuters. Bývalý generál bulharského letectva Radev se na pět let ujme úřadu 22. ledna. Pravomoci prezidenta jsou podle bulharské ústavy značně omezené a hlava státu plní především reprezentativní funkci. Prezident ale může ovlivňovat postoj veřejnosti a vetovat zákony.
Bulharské prezidentské volby podle odhadů vyhrál proruský kandidát Rumen Radev, bývalý velitel letectva. Získal 58 procent hlasů. Kandidoval jako nezávislý proti vládní kandidátce Cecce Cačevové. Jeho vítězství tak nejspíš bude znamenat demisi vlády a vyvolá předčasné volby, řekl bulharský premiér Bojko Borisov.
Lídr španělských socialistů Pedro Sánchez čelí otevřené vzpouře ve vlastní straně. Považují ho za brzdu, která už několik měsíců brání vzniku nové vlády, a vyzývají ho k odchodu. Odchod Sáncheze z čela druhé nejsilnější strany by usnadnil vznik nové vlády v čele s dosavadním premiérem, lidovcem Marianem Rajoyem. Sánchez ale jejich tlaku zatím odolává a odmítá odejít z čela strany.
Ve snaze vytrhnout Španělsko z devět měsíců trvajícícho volebního patu nabídlo rezignaci 17 členů vedení španělské socialistické strany. Chtějí tak donutit k odchodu šéfa strany Pedra Sáncheze. Podle agentury Reuters tento krok umožní vytvořit menšinový kabinet vládnoucích konzervativců. Místopředseda socialistů Cézar Luena ale sdělil, že Sánchez odstoupit nehodlá.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko odvolal velvyslance v Praze Boryse Zajčuka. Oznámil to list Ukrajinska pravda s tím, že prezidentovo nařízení má páteční datum. Zajčuk požádal o uvolnění z funkce v březnu, krátce poté, co se v českém tisku objevilo, že ukrajinské velvyslanectví v Praze usilovalo o propuštění Libanonce Alího Fajáda z vazby v Praze a že Zajčuk byl ochoten uhradit kauci za tohoto bývalého poradce svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Ačkoli Zajčuk po skandálu podal demisi, oficiálně byl na dovolené. Deník současně tvrdil, že velvyslanec "neovládá jazyk země svého působení, dokonce neumí ani anglicky a za své postavení vděčí výlučně stykům".
Poslední dvě strany vládní koalice na Ukrajině se připravují na schválení demise dosavadního premiéra Jaceňuka a sestavení nové vlády. Novým premiérem by se měl stát současný předseda parlamentu Volodymyr Hrojsman, který je členem prezidentova Bloku Petra Porošenka (BPP). Koalice má ve 450členném zákonodárném sboru dostatečný počet 226 hlasů, aby Hrojsmana a jeho kabinet po potvrzení Jaceňukovy demise schválila.
Islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson odmítl, že by podal demisi. Jeho úřad vydal prohlášení, že pouze navrhl "dočasné předání funkce" místopředsedovi své Pokrokové strany. Stalo se tak nedlouho poté, co vládní strana oznámila Gunnlaugssonovu rezignaci. Premiér se ocitl pod tlakem po zveřejnění dokumentů o daňových rájích. V ulicích Reykjaviku žádaly jeho odchod tisíce lidí, desetina obyvatel ostrova pak podepsala petici za jeho demisi. Podle Panama Papers koupil s manželkou firmu na Britských Panenských ostrovech, kterou využívali k investicím milionů dolarů. Společnost měla významný podíl ve třech velkých islandských bankách, které v důsledku finanční krize zkrachovaly.
Brazilský ministr turistiky Henrique Eduardo Alves v pondělí podal demisi po výzvě viceprezidenta Michela Temera k rozchodu s prezidentkou Dilmou Rousseffovou, které hrozí ústavní žaloba a odvolání z funkce. Vedení Temerovy strany PMDB má o odchodu z vládní koalice hlasovat během úterý. "Počítáme, že více než 80 procent hlasů bude pro," řekl poslanec Osmar Terra. Pětasedmdesátiletý Temer již neskrývá svůj záměr Rousseffovou v čele země rychle nahradit, a to až do voleb v roce 2018. Jeho centristická strana sehrává roli jazýčku na vahách při vytváření všech vládních koalicí a ztráta podpory 69 poslanců by mohla mít důsledky i pro odvolání prezidentky.
Kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi nabídl afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu rezignaci ministr vnitra Núrulhak Ulúmí. Prezident podle zdrojů agentury Reuters nechce Ulúmího rezignaci přijmout dřív, než bude jasno o jeho nástupci. Afghánská vláda se Ulúmího krokem ocitla v obtížné situaci, protože kabinet je už rok bez úřadujícího ministra obrany a bez šéfa zpravodajské služby. Vládou národní jednoty zmítají rozpory mezi táborem prezidenta Ghaního a výkonného premiéra Abdulláha Abdulláha, dvěma soupeři z předloňských prezidentských voleb. Oddíly islamistů z afghánského Talibanu v posledních měsících výrazně zvýšily svou aktivitu a bezpečnostní situace země se zhoršila.
Francouzská ministryně spravedlnosti Christiane Taubiraová oznámila svůj konec ve vládě, a to kvůli plánu odebírat státní občanství lidem odsouzeným za terorismus. Nahradí ji Jean-Jacques Urvoas, který politiku vlády podporuje. "Vzepřít se někdy znamená zůstat, někdy ale vzepřít se znamená odejít. Kvůli respektu k etice a právu," řekla Taubiraová. Demise přišla den před zasedáním kabinetu, na němž premiér Manuel Valls hodlá předložit konečný text návrhu ústavní reformy. Ta kromě jiného počítá s možností odebírat teroristům francouzské občanství. To ministryně vždy označovala za nepřípustnou diskriminaci. Týkalo by se to převážně obyvatel arabského původu.
Tragický říjnový požár v bukurešťském hudebním klubu má již 58 obětí, zemřeli totiž další dva lidé. Další desítky vážně zraněných zůstávají v nemocnicích. Událost vyvolala v Rumunsku vlnu demonstrací proti všudypřítomné korupci. Klub totiž fungoval bez patřičných povolení od hasičů. V následku toho již padla celá rumunská vláda premiéra Victora Ponty.
Předsedkyně nejvyššího soudu Vasiliki Thanosová do křesla usedne poté, co selhaly dva pokusy o sestavení vládní koalice.
Po demisi vlády pověřil prezident Pavlopulos šéfa druhé nejsilnější strany, opoziční Nové demokracie, aby se pokusil sestavit nový kabinet. Jde ale jen o formalitu, kterou se činí zadost ústavě.
Obyvatelé zadluženého Řecka, jemuž eurozóna tento týden schválila nový záchranný program, půjdou letos již podruhé předčasně k volebním urnám. Datum stanoví prezident, média píší o 20. září.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro německý týdeník Spiegel uvedl, že ačkoli řecký premiér Tsipras nyní koná proti svému přesvědčení, věří mu.
Při poslední politické krizi v roce 2001 stála Makedonie na pokraji občanské války.
