Reklama
Reklama

Demence


senior, důchodce, nemoc
senior, důchodce, nemoc
senior, důchodce, nemoc

Dva roky bojů s úřady. Vnučka opustila svůj život, aby pečovala o dědu s alzheimerem

Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.

Reklama
restaurace Tokio
restaurace Tokio
restaurace Tokio

Objednáte hamburger, dostanete knedlíčky. V této restauraci obsluhují lidé s demencí

Jak už název napovídá, zákazníci v "Restauraci špatných objednávek" s největší pravděpodobností nikdy nedostanou jídlo, které si objednali. V tokijském podniku totiž pracuje netradiční obsluha - lidé trpící demencí. Cílem projektu je ukázat, že i lidé s demencí mohou pracovat a být součástí společnosti. Podnik nemá stálou provozovnu, pořádá však příležitostné akce v Tokiu a dalších městech.

Ztráta paměti z důvodu demence
Ztráta paměti z důvodu demence
Ztráta paměti z důvodu demence

Mozek na důchod nečeká: 17 způsobů, jak jej zničit, nebo zachránit

Čerstvě publikované výsledky výzkumu odhalily sedmnáct životních faktorů, které mohou buď výrazně zvýšit, nebo naopak snížit riziko mrtvice, demence a deprese. Co pozitivního z toho plyne? Kupříkladu že jediná změna životního stylu často pomůže se všemi třemi zároveň.

Reklama
Mikroplasty
Mikroplasty
Mikroplasty

Mikroplasty zamořují lidský mozek i játra, vyšší kontaminaci mají lidé s demencí

Drobné plastové částečky označované jako mikroplasty, které v posledních letech znečišťují životní prostředí a pronikají do lidského organismu, čím dál více zamořují i lidský mozek. Naznačují to nově publikovaná zjištění amerického týmu vědců, na které upozornil deník The Guardian. Nová data ukazují také na výrazný nárůst koncentrace mikroplastů v játrech.

Hogeweyk
Hogeweyk
Hogeweyk

Lidé s Alzheimerem žijí ve zmenšenině města. Jezdí v ní na kole a chodí na pivo

Nizozemské centrum Hogeweyk otevřelo v roce 1993 jako běžné zařízení zaměřené na péči o seniory, které spíše než skutečný domov připomínalo nemocnici. Posledních čtrnáct let je ale všechno jinak: senioři žijí ve zmenšenině běžného města, chodí na nákupy, do parku a hrají společenské hry. Hogeweyk již inspiroval další podobná zařízení ve Velké Británii nebo v Kanadě.

Neurolog Jakub Hort
Neurolog Jakub Hort
Neurolog Jakub Hort

Neurolog: Raději alzheimera než demenci Bruce Willise. Jeho nemoc je zákeřnější

Když si člověk s přibývajícím věkem nevybavuje jména herců, nemusí hned jít o příznaky stařecké demence. Na lehkou váhu by však neměl brát, když začne ztrácet časovou a prostorovou orientaci. Tehdy se podle neurologa Jakuba Horta může jednat o projevy Alzheimerovy nemoci. V rozhovoru popisuje, jak se před ní lze chránit, jak se vyvíjí její léčba a proč by si na ni měla dát pozor i mladá generace.

Reklama
První příznaky - Alzheimer
První příznaky - Alzheimer
První příznaky - Alzheimer

Alzheimer může být "utajený" až 15 let. Lékař popisuje, jak ho poznat hned v počátku

Alzheimerova choroba je onemocnění, při kterém postupně dochází k poruše vnímání, uvažování a paměti. Jeho finální fází je pak Alzheimerova demence. Nemoc se vyznačuje tím, že se rozvíjí plíživě a její první příznaky často unikají pozornosti. Jak u svých blízkých poznat prvotní signály? A proč patří do rizikových skupin zrovna boxeři? Sledujte devátý díl série První příznaky.

Nešporová: Kvůli telefonům paměť leniví, nejranější případy demence jsou ve čtyřiceti
Nešporová: Kvůli telefonům paměť leniví, nejranější případy demence jsou ve čtyřiceti
Nešporová: Kvůli telefonům paměť leniví, nejranější případy demence jsou ve čtyřiceti

Nešporová: Kvůli telefonům paměť leniví, nejranější případy demence jsou ve čtyřiceti

„Zpozornět bychom měli, když zapomeneme věci, které děláme běžně –⁠ jestli jsme zamkli nebo nechali zapnutou troubu. Pomůže říkat si to nahlas. Paměť se dá procvičovat na čemkoliv,“ říká Veronika Nešporová, autorka knihy o procvičování paměti Mozkocvična. „Jakmile začnete zapomínat ve větším měřítku, už je to většinou pozdě. Nejranější případy demence jsou kolem čtyřicátého roku,“ dodává.

Reklama
Reklama
Beneš: U fotbalu se hloupne, hlavičkování vede k demenci, člověk není stavěný na třískání do hlavy
Beneš: U fotbalu se hloupne, hlavičkování vede k demenci, člověk není stavěný na třískání do hlavy
Beneš: U fotbalu se hloupne, hlavičkování vede k demenci, člověk není stavěný na třískání do hlavy

Beneš: U fotbalu se hloupne, hlavičkování vede k demenci, člověk není stavěný na třískání do hlavy

Následky se mohou projevit až za mnoho let, je to ale stejná demence jako u Alzheimerovy choroby, tvrdí neurochirurg Vladimír Beneš. Spolu s několika dalšími lékaři podepsal petici, která na problém upozorňuje a požaduje zákaz hry hlavou u dětí mladších třinácti let. Není to pro ně nic blahodárného, nejde o jeden úder, ale o to, že se ty údery opakují, upozorňuje Beneš. Nějaká helma, která by nevadila a ztlumila by ty základní údery, by svou službu udělala, myslí si neurochirurg.

ilustrační fotografie, technologie, děti, dítě, tablet, mobil, 2017
ilustrační fotografie, technologie, děti, dítě, tablet, mobil, 2017
ilustrační fotografie, technologie, děti, dítě, tablet, mobil, 2017

Digitální technologie mohou za stres i odcizení. Nejohroženější jsou děti, říká psycholožka

Stres, odcizení ve vztazích, zhoršené zdraví i závislost. Tohle všechno můžou podle psycholožky Lucie Essenzy z institutu Re:Life způsobovat digitální technologie, bez kterých si většina lidí nedokáže svůj život představit. Nejvíce ohroženy jsou přitom děti, jež podle ní mohou lehce podlehnout technologické závislosti. "Závislost na zařízeních je prokázaná a vzniká velmi rychle. Jakmile dítě naučíte, že se na tabletu nebo počítači může dívat na pohádky, bude to vyžadovat víc a víc, takže je těžké mu to potom sebrat," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz

restaurace Tokio
restaurace Tokio
restaurace Tokio

V Restauraci špatných objednávek v Tokiu roznáší jídlo lidé s demencí. Nikdo nikdy neví, co přinesou

Jak už název napovídá, tak zákazníci v "Restauraci špatných objednávek" s největší pravděpodobností nikdy nedostanou jídlo, které si objednali. V tomto tokijském podniku totiž pracuje netradiční obsluha - lidé trpící demencí. Iniciátoři podniku se je snaží zapojit do běžného života. Po úspěšném zkušebním provozu, který proběhl v červnu, se akce zopakuje i při příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby, který spadá na 21. září.

Reklama
Vědci z brněnské firmy Enantis
Vědci z brněnské firmy Enantis
Vědci z brněnské firmy Enantis

Unikátní výzkum vědců z Brna: Jak ovlivňuje Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu rodný jazyk?

Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.

Kateřina Čechová
Kateřina Čechová
Kateřina Čechová

Mladí Češi zkoumali Alzheimera v Austrálii. Babičky se ptejte na datum, ne na včerejší oběd, radí

Mladí čeští vědci z pražské motolské nemocnice strávili čtyři měsíce v Austrálii výzkumem Alzheimerovy choroby. Neuropsycholožka Kateřina Čechová zjišťovala, jaké varianty genů zvyšují předpoklady pro rozvinutí demence, a jaké naopak fungují jako ochrana. Zároveň působila i v týmu, který zkoumá také vliv vzdělávání v pozdějším věku. Neurolog Ondřej Lerch v australském Brisbane pracoval na výzkumu, který by mohl přispět k přesnějšímu a časnějšímu odhalení rizikových pacientů. Zaměřil se na to, jak se na magnetické rezonanci projevují pacientovy problémy s orientací v prostoru. Zatímco metod, jak Alzheimera odhalit včas, přibývá, lék, který by chorobu vyléčil, zatím chybí.

Reklama
Reklama
Reklama