Příznaky rakoviny vaječníků bývají v jejích prvních fázích nevýrazné a často se objeví až v pozdním stadiu tohoto onemocnění. I proto se karcinomu, který v Česku postihuje asi tisíc žen ročně, přezdívá "tichý zabiják". Co patří mezi jeho alarmující symptomy? A jak velkou roli hraje u této diagnózy genetika? Sledujte sedmý díl série První příznaky o rakovině pohlavních orgánů u žen.
Lékaři ze znojemské nemocnice zachránili po porodu matku, která měla prorostlou dělohu, což je život ohrožující stav. Život jí zachránilo radikální řešení v podobě odstranění dělohy a může se těšit ze zdravého chlapečka.
V Česku se narodilo první dítě matce s transplantovanou dělohou. Na svět přišlo ve čtvrtek 29. srpna v motolské nemocnici v Praze. Císařským řezem se narodilo sedmadvacetileté ženě, která podstoupila transplantaci dělohy v roce 2017. Matka i chlapec jsou zhruba dva týdny po porodu v pořádku.
Souboj identických dvojčat v matčině děloze zaznamenalo ultrazvukové vyšetření. Záběry natočil v Číně nastávající otec. Jde o velmi vzácný případ monochorialních monoamniálních dvojčat. To znamená, že plody mají oproti ostatním druhům dvojčat společnou placentu, vyvíjí se ve stejném vaku, takže jsou neustále v přímém kontaktu. Úspěšnost takového těhotenství dosahuje jen 50 procent. Rizikem je zauzlení pupečníků nebo neschopnost placenty vyživit oba plody stejnoměrně. Tyto bojovnice ale přišly na svět v plném zdraví na začátku dubna. Otec jim dal přezdívky Třešínka a Jahůdka a nechal se slyšet, že jeho holčičky budou jistě navzdory prvotním dohadům v děloze vyrůstat v harmonii.
Dvacetiletá Árifa Sultánaová z Bangladéše nejprve v únoru porodila chlapečka. Kvůli silným bolestem břicha se po necelém měsíci znovu vrátila do nemocnice. Lékaři jí v těle našli další dělohu a v ní zdravá dvojčata. Když měla žena plodné období, byla oplodněna tři vajíčka najednou a z nich se vyvinula tři embrya.
Šílenosti si nepočítám, nějaké se vyskytly, člověk ale musí velmi pečlivě vážit, jestli už nejsou za hranou šance na úspěch, nemůžeme transplantovat játra jako pokus, říká přednosta transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Jako první v Česku provedl rozdělení jater dvěma pacientům a byl také první, kdo u nás transplantoval dělohu. U ní je všechno jinak, není to život zachraňující orgán a je ženám dán jen na dobu určitou, zatím jsme na úrovni studie, vysvětluje Froněk.
Vědcům ze Spojených států se podařilo vyvinout mimotělní podpůrné zařízení, které svou funkcí nahrazuje dělohu a placentu. Umělý vak je naplněný plodovou vodou a simuluje podmínky v ženské děloze. To by mohlo zachránit velmi předčasně narozené děti. Vědci umělou dělohu testovali na jehňatech a pokusy zatím byly úspěšné. Za hraniční je obvykle považován šestý měsíc těhotenství, děti narozené v tomto období či dříve zpravidla zemřou. To by se však s novým vynálezem mohlo změnit.
Ženám, které se narodily bez dělohy nebo mají tento orgán nefunkční, svítá naděje, že budou moci mít vlastní děti. Chirurgové z Baylorské univerzitní nemocnice v Dallasu jako další na světě úspěšně provedli transplantaci. Orgány pocházely od živých dárkyň. Tři operace se nezdařily, ale tělo jedné z pacientek cizí dělohu přijalo a žena se úspěšně zotavuje. Američtí lékaři už plánují další operace, které by mohly změnit život mnoha žen po celém světě.
Chceme ženám umožnit mít jedno, maximálně dvě těhotenství, na celém světě doposud proběhlo pět porodů po transplantaci dělohy, říká lékař Jiří Froněk. Žena může otěhotnět pouze po umělém oplodnění, dárcem dělohy je většinou matka. Jde podle něj o jednu z nejvíce komplikovaných transplantací.
V pražském IKEM se podařila první transplantace dělohy, celosvětově jde teprve o jedenáctou takovou operaci. Ženám bez dělohy dává zákrok naději na vlastní dítě. První pacientkou je třicetiletá Jana, která dělohu dostala od své matky. Tým lékařů z IKEM a nemocnice v Motole navázal na švédské kolegy, kteří dělohu transplantovali devíti ženám. Pět z nich už porodilo zdravé potomky. V rámci české obdoby švédského programu by celkem mělo být odoperováno dvacet pacientek. V budoucnu by měly následovat další. "Jeden z cílů studie je, pokusit se ten výkon zjednodušit, aby byl proveditelný ve větších počtech," vysvětluje v rozhovoru přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.
Lékaři pražského Institutu klinické a experimentální medicíny a motolské nemocnice chystají jako první na světě studii, která má ověřit možnosti transplantace dělohy od zemřelých dárkyň. Dosud pacientky dostaly orgán hlavně od živých, na světě se uskutečnilo jen 13 zákroků. Česko je šestou zemí na světě, kde lékaři transplantaci udělali. Poprvé ji provedli 30. dubna mezi matkou a dcerou, obě ženy jsou v pořádku.
Švédský lékař Mats Brännström převezme ve čtvrtek večer v historické aule pražského Karolina ocenění České transplantační nadace za rozvoj transplantační medicíny za rok 2014. V roce 2013 transplantoval dělohu u 11 žen, čtyři pacientky následně jako první ženy s transplantovanou dělohou na světě porodily zdravé dítě, pátá je těhotná. Z jedenácti transplantací, které Brännström v roce 2013 vedl, bylo celkem devět úspěšných.
Rodička dostala orgán od své matky, a tak se její dítě narodilo ze stejné dělohy jako kdysi ona sama.
Podat ji mohou jenom lékaři v nemocnicích. Až v 7,5 procenta případů se totiž zákrok nepodaří. Další necelé procento žen může ohrozit silné krvácení z dělohy.
Umělecký fotograf procestoval celý svět a pořídil neuvěřitelné snímky ještě nenarozených zvířat.
Umělecký fotograf se svým týmem pořídil neuvěřitelné snímky ještě nenarozených zvířat v těle matky.
V nemocnici na západě země proběhly identické operace hned na dvou dvojicích žen
Rodina, jejíž matka zemřela při porodu v třebíčské nemocnici, získá 3,5 milionu
Čtenáři diskutovali na téma zavedení legislativy tzv. "náhradních matek"
Kovářová chce speciální zákon pro náhradní matky
Vláda změní zákony kvůli boomu náhradního mateřství
Čtyři ovce čekají mláďata z odejmuté a vrácené dělohy
