Vedení Prahy 2 si připomnělo 600 let od okamžiku, kdy ozbrojenci vyhodili z oken radnice katolické radní, které pak následně ubil husitský dav. Tedy První pražskou defenestraci, kterou započaly husitské války. Karlovo náměstí se pro připomenutí této události na den obléklo do středověkého hávu a večer natěšený dav shlédl rekonstrukci této historické násilné scény.
Každý extrémní pohled na husitství škodí. Vynášet tu dobu a tvrdit, že každý husita byl skvělý, je stejný nesmysl, jako zatracovat hnutí jako celek, míní historik Pavel Soukup. 30. července uplyne 600 let od Pražské defenestrace. Vyhození několika konšelů z okna novoměstské radnice je považováno za začátek husitských válek. Husitství změnilo dějiny českých zemí, věděla o něm celá Evropa a měla potřebu se k němu vyjadřovat, vysvětluje historik.
V osobě místodržících vyletěl z okna habsburský král. Bylo jasné, že bude válka, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz esejista Pavel Kosatík, spoluautor nové knihy Pražská defenestrace 23. května 1618.
Třiadvacátý květen roku 1618 odstartoval v Evropě třicetiletou válku. Nespokojení čeští stavové vyhodili z okna katolické císařské místodržící.
"Film Bůh s námi byl o čtyři úrovně výš než třeba Marie Terezie," říká v rozhovoru historik Jaroslav Čechura o snímku, líčícím povstání českých stavů od druhé pražské defenestrace (23. května od ní uplyne 400 let) po bitvu na Bílé hoře. Nepřesnostem se ale film nevyhnul a opomenul i několik důležitých postav.
Ján Jesenský, známý také jako Jan Jessenius, byl významný slovenský lékař, politik a filozof. Po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen za účast na protihabsburském povstání a roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí.
