Dohoda navazuje na směrnici proti agresivnímu daňovému plánování z loňského června, jejímž cílem bylo ztížit neplacení firemních daní v Evropské unii. Nyní domluvená pravidla se týkají takzvaných "hybridních nesouladů", kdy firmy ke snižování daní využívají různá pravidla ve dvou či více státech.
Nevládní organizace Oxfam sestavila žebříček 15 nejhorších daňových rájů, které podporují vznik chudoby ve světě. Analytici zjistili, že 90 procent největších firem světa působí alespoň v jednom z daňových rájů zahrnutých v žebříčku.
Podle ředitele oddělení daňové politiky a správy OECD Pascala Saint-Amanse Panama ve čtvrtek podepíše mnohostrannou úmluvu o sdílení detailů o zahraničních daňových poplatnících s dalšími vládami. Panama se negativně proslavila jako daňový ráj díky aféře Panama Papers. To ji přimělo jednat. V současnosti má Panama jen hrstku bilaterálních daňových smluv, avšak ještě před únikem dokumentů již některé z těchto zemí ztrácely trpělivost s Panamou, protože adekvátně nereagovala na jejich žádosti o informace.
Po Panama Papers je tu letos už druhý únik informací o firmách registrovaných v daňových rájích – nově odtajněné dokumenty „Bahamas Leaks“ získal německý deník Süddeutsche Zeitung a prostřednictvím organizace investigativních novinářů ICIJ se o ně podělil se svými partnery, jako je britský list Guardian nebo polská Gazeta Wyborcza. Mezi jmény, která se v těchto dokumentech objevila, figuruje i nizozemská politička a bývalá eurokomisařka Neelie Kroesová, která oficiálně bojovala i proti firmám registrovaným v daňových rájích.
Podle německého deníku Bild by mohlo Německo získat 500 metrů čtverečních českého území. Česko-saskou hranici totiž tvoří říčka Křinice, na níž se protrhl meandr, a tak se o pár metrů zkrátil její tok. České ministerstvo vnitra ale nad změnou státní hranice kroutí hlavou. Hranice v takových případech místo středem řeky vedou vyschlým korytem a změnit je může jen mezinárodní smlouva a následný ústavní zákon.
Členské státy Evropské unie souhlasí se vznikem celoevropského seznamu daňových rájů. Dohodli se na tom ministři financí osmadvacítky. Na jednání v Bruselu ale naopak nedokázali najít společný pohled na návrhy Evropské komise, které mají podpořit boj proti daňovým únikům. K věci se proto vrátí na dalším jednání v červnu, řekl po schůzce novinářům ministr Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska, které Unii předsedá. "Jsme blízko dohody, věřím, že ji budeme moci dosáhnout na červnové radě," dodal. "Musím říct, že komise se nechová úplně vstřícně. Je vidět, že se snaží náš projekt nabourat," komentoval jednání Andrej Babiš, který chtěl prosadit tzv. "reverse charge", tedy přenesenou daňovou povinnost
Jako jediný Čech se postavil po bok ekonomických celebrit, jako jsou nositel Nobelovy ceny za ekonomii Angus Deaton nebo autor ekonomického bestselleru Kapitál v 21. století Thomas Piketty. V otevřeném dopise vybídl světové lídry, aby skoncovali s érou daňových rájů. Nyní Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy věří, že tomu napomůže i kauza Panama Papers. "Jak velký dopad bude mít, uvidíme až s větším dopadem. Ale například vnímání toho, jak finanční tajemství ovlivňuje fungování společnosti a ekonomiky, se změnilo již nyní," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Z daňových rájů mají prospěch jen bohatí lidé a nadnárodní korporace, přičemž daňové ráje samy o sobě slouží jen ke zvyšování nerovnosti, shodlo se více jak 300 světových ekonomů.
Investigativní novináři spustí 9. května večer na internetu strojově zpracovanou databázi s informacemi k více než 200 tisíc subjektům v daňových rájích, které jsou součástí vyšetřování kauzy Panamských dokumentů (Panama Papers). Základem kauzy jsou uniklé dokumenty panamské právnické firmy Mossack Fonseca, která údajně pomáhala obcházet daňové zákony i 283 Čechům. Přípravu databáze v úterý oznámila Pavla Holcová z Českého centra pro investigativní žurnalistiku.
Pákistánský premiér Naváz Šaríf přistoupil na požadavek opozice, aby nechal prověřit offshoreové účty spojené s jeho rodinou. Šaríf oznámil, že požádá vrchní soud, aby k tomuto účelu zřídil nezávislou komisi. Souhlas premiéra souvisí s tlakem, který vznikl v těchto týdnech po zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů. Ty odkrývají praktiky převádění peněz do daňových rájů, do nichž jsou po celém světě zapleteni zejména bohatí lidé a také mnoho aktivních politiků. Šarífovi synové jsou mezi několika pákistánskými politiky, podnikateli a dalšími známými osobnostmi, jejichž jména kolují v uniklých dokumentech z panamské společnosti Mossack Fonseca, která daným osobám pomáhala peníze ukrývat.
Členské země EU by měly uvažovat o tvrdších opatřeních proti bankám a daňovým poradcům, kteří svým klientům pomáhají ukrývat peníze v daňových rájích. V současnosti mohou být banky potrestány finančními postihy a odebráním licence v případě porušení pravidel EU o praní špinavých peněz. Dokument Evropské komise, k němuž získala přístup agentura Reuters, doporučuje rovněž zvážit plány na posílení transparentnosti kolem skutečných vlastníků firem.
Úřad ruského prezidenta byl v pátek nucen se omluvit za čtvrteční mylné tvrzení Vladimira Putina, že vlastníkem německého listu Süddeutsche Zeitung je americká finanční korporace Goldman Sachs. Šéf Kremlu chtěl tímto výrokem dokázat, že za takzvanými panamskými dokumenty stojí americká finanční oligarchie. Německý list byl jedním z prvních, který zveřejnil výňatky z dokumentů o finančních aktivitách různých osobností. S americkou korporací ale nemá nic společného.
Dokumenty pokrývají období let 2009-10 až 2014-15. Mimo jiné z nich vyplývá, že v posledním zahrnutém finančním roce 2014-15 dosáhly příjmy ministerského předsedy 200.307 liber (6,7 milionu Kč), z čehož zaplatil 75.898 liber (2,5 milionu Kč) na daních. V příjmech je zahrnutý jeho plat 140.522 liber (4,7 milionu Kč) či 46.899 liber (1,6 milionu Kč) z pronájmu domu jeho rodiny v Londýně. Panamské dokumenty byly publikovány před týdnem a Cameron váhal s přiznáním, že spolu s manželkou vlastnil 5000 akcií v otcově offshoreové firmě. V roce 2010 prý ale všechny prodal. V sobotu připustil, že při vysvětlování pochybil. Zdůraznil ale, že neporušil zákon. Demonstranti už chtěli jeho rezignaci.
Maďarský premiér Viktor Orbán v souvislosti s kauzou kolem Panama Papers nařídil rozsáhlou kontrolu maďarských občanů a firem. V dokumentech se zatím objevila jen dvě jména z maďarské politické scény. Jedním z nich je bývalý pokladník opoziční Maďarské socialistické strany (MSZP) a do roku 2014 poslanec László Boldvai. Druhý je bývalý poslanec Fideszu Zsolt Horváth.
Po rezignaci dosavadního islandského premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona nastoupil na jeho místo ministr rybolovu a zemědělství Sigurdur Ingi Jóhansson. Předchozí premiér odstoupil kvůli kauze takzvaných panamských dokumentů, jejichž únik odhalil jeho firmu na Britských Panenských ostrovech. Na podzim na Islandu proběhnou předčasné volby, opoziční strany také uvažují o vyslovení nedůvěry současné vládě.
Skrývat koncové majitele firem má být v Česku možné už jen necelé dva roky. Od roku 2018 začne fungovat rejstřík, kam musí firmy poslat doklady o tom, kdo je ovládá. Registr ale nebude veřejný. Je to špatně, říkají kritici.
Smlouva neumožňuje, aby se české orgány dotazovaly druhé strany v obecné rovině a bez bližšího určení subjektů a vztahu ke konkrétnímu daňovému řízení. ČR tak potřebuje nejdetailnější informace o českých osobách a zahraničních osobách podnikajících v ČR, které jsou obsaženy v tzv. Panama Papers.
Ruská státní média mlčí o ruské větvi aféry Panama Papers jako hrob. O to nemilosrdněji však "grilují" ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ruská novinářka Galina Timčenko. Před dvěma lety musela jako šéfredaktorka - k ruské vládě kritického - zpravodajského serveru Lenta.ru redakci opustit. Se skupinou názorově spřízněných novinářů pak založila v Lotyšsku nový zpravodajský server Meduza.i.o.
Francie dala po vypuknutí kauzy Panama Papers v úterý na vědomí, že vrátí Panamu na svůj seznam států, které nespolupracují v daňových otázkách. Teď chce, aby její krok následovala i OECD. Panama v reakci na oznámení Francouzů uvedla, že by mohla přikročit k protiopatřením vůči Francii i jiným zemím, které se ji rozhodnou následovat.
Islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson odmítl, že by podal demisi. Jeho úřad vydal prohlášení, že pouze navrhl "dočasné předání funkce" místopředsedovi své Pokrokové strany. Stalo se tak nedlouho poté, co vládní strana oznámila Gunnlaugssonovu rezignaci. Premiér se ocitl pod tlakem po zveřejnění dokumentů o daňových rájích. V ulicích Reykjaviku žádaly jeho odchod tisíce lidí, desetina obyvatel ostrova pak podepsala petici za jeho demisi. Podle Panama Papers koupil s manželkou firmu na Britských Panenských ostrovech, kterou využívali k investicím milionů dolarů. Společnost měla významný podíl ve třech velkých islandských bankách, které v důsledku finanční krize zkrachovaly.
