Kraje nyní získávají z vybrané daně z přidané hodnoty 7,86 procenta. Nově by měly mít podle vládní novely 8,92 procenta. Příjmy krajů z daní by se tak vrátily do stavu před rokem 2011. Sněmovna ale nepodpořila návrhy pravicové opozice, podle nichž by si na úkor státu polepšily i obce.
Klasické bezhotovostní platby jsou pro státní správu výrazným spojencem v boji proti daňovým podvodům. Stát si ale podle náměstkyně ministra financí musí ohlídat některé novinky. Příkladem bezhotovostních plateb, které finanční úřady nevítají s nadšením, jsou elektronické peněženky, virtuální měny nebo takzvané inkasní společnosti využívané k daňovým únikům.
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž dnes oznámila rozhodnutí Evropské komise: Daňové výhody poskytnuté Fiatu v Lucembursku a společnosti Starbucks v Nizozemsku odporují pravidlům EU o státní pomoci. Oba státy tak mají z firem vymoci příslušné doplatky daní. Rozhodnutí je podle ní jasným signálem, že národní daňové úřady nemohou žádné firmě, ať je jakkoli velká či vlivná, poskytnout nespravedlivé daňové výhody proti konkurenci.
Zavedením elektronické evidence tržeb začne podle náměstkyně ministerstva financí Simony Hornochové elektronizace státní správy, která povede k postupnému snižování počtu státních zaměstnanců. Hlavním cílem přechodu na nový systém je podle ní to, aby krácení daní přestalo být bráno jako právo či standard. Kritici projektu ale trvají na tom, že na kontrolu podnikatelů má stát dost nástrojů už teď.
Simona Hornochová skončí jako náměstkyně ministra financí, nepřihlásila se totiž do výběrového řízení podle nového služebního zákona. Andrej Babiš si ji chce přesto ponechat jako poradkyni pro daně. Mimo jiné řídila klíčový projekt elektronické evidence tržeb. Její nástupce vzejde z výběrového řízení zřejmě do prosince.
Koalice se dnes dohodla, jak rozvolní zavádění elektronické evidence tržeb (EET). Řemeslníci by se do systému zapojili jako poslední po 25 měsících od účinnosti zákona. Řekl to po jednání koaliční rady místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. "Načetli jsme pozměňovací návrh pana poslance (Jaroslava) Klašky jako KDU-ČSL, kdy fázujeme do čtyř fází zavádění EET. První nástup bude po účinnosti zákona do sedmi měsíců. Následně další tři měsíce. Potom bude 12 měsíců pauza pro zbývající podnikatelské sektory a následně po dalších třech měsících bude nástup pro řemeslné obory. To znamená celková lhůta od účinnosti až po řemeslníky by měla být 25 měsíců," vysvětlil změnu Jurečka.
Komunističtí poslanci navrhují snížení sazby DPH na noviny a časopisy z 15 na 10 procent. Podle rozboru, který si vláda nechala udělat, by to ale nevyvolalo významně vyšší poptávku po těchto tiskovinách a jejich ceny by klesly jen málo. Podle Unie vydavatelů je ale sazba daně jedna z nejvyšších v Evropě.
Ministři nakonec schválili výši poplatku, kterou navrhoval ministr financí Andrej Babiš. Novela by měla od příštího roku zakotvit dvě daňové sazby 23 procent a 28 procent v závislosti na druhu hazardu. Ve Sněmovně už přitom leží návrh na sazby od roku 2016.
Špičkoví sportovci vydělávají velké peníze, ale často mají i velké problémy s placením daní. Podívejte se na hříšníky, které v posledních letech nahánějí "finančáci" po celé Evropě.
Hvězda fotbalové Barcelony Lionel Messi přece jen půjde ve Španělsku před soud. Tamní úřad prokurátora nesouhlasil s názorem státního zástupce a argentinského reprezentanta nezbavil obvinění z krácení daně. Trest hrozí i jeho otci, jenž hráčovy finance spravoval.
Bývalý motocyklový jezdec Max Biaggi stane v Itálii před soudem kvůli podezření z daňových úniků. Někdejší mistr světa údajně v minulosti nahlásil falešné bydliště v Monte Carlu, aby se vyhnul zaplacení téměř 18 milionů eur. Legendární Biaggi tvrdí, že je nevinen.
Poslanecká sněmovna ve druhém čtení schválila zákon o zavedení elektronické evidence tržeb. Miroslav Kalousek při několikahodinové debatě označil klíčový vládní zákon pro boj s daňovými úniky za "balkánskou kravinu". Narážel tak na fakt, že se autor návrhu Andrej Babiš inspiroval v Chorvatsku.
Studie ukázala, že téměř dvě třetiny z 500 největších amerických podniků provozují dceřiné společnosti v zemích s nízkými daněmi, jako jsou Bermudy, Irsko, Lucembursko a Nizozemsko. Nejvíce peněz v zahraničí drží technologická společnost Apple. Kongres by měl jednat, aby se obnovila základní spravedlnost daňového systému, shrnuje studie.
Bývalou daň z převodu by měl od příštího dubna platit už jen kupující. Změny, které dnes schválila vláda, ruší i dosavadní institut ručitele, kterým je druhá strana obchodu. Změnu navrhovala již vláda Petra Nečase. Cílem je mimo jiné odstranit „nežádoucí daňové optimalizace“. Podle výpočtů ministerstva financí ale mírně klesnou prodejní ceny nemovitostí, takže stát přijde o část výnosů.
V příštím roce může krabička cigaret zdražit kvůli vyšší dani o tři až čtyři koruny. Sněmovna schválila postupné zvyšování spotřební daně z cigaret a dalších tabákových výrobků v dalších třech letech. Sazby se zvýší poprvé k 1. lednu příštího roku a poté od stejného data i v následujících dvou letech. Novela zákona o spotřebních daních nyní míří do Senátu.
Snížená sazba daně z přidané hodnoty (z dvaceti na deset procent) má od příštího roku platit na chléb, máslo, mléko, vybrané druhy masa a ryb. Pokud obchodníci promítnou tuto změnu do cen, zmiňované produkty zlevní o více než osm procent. Opozice rozhodnutí kritizovala a poukázala na to, že nižší DPH se nebude vztahovat na všechny běžné či zdravé potraviny. Slovensko dosud zdaňuje potraviny vyšší sazbou DPH než jeho sousedé.
Daňová Kobra obvinila 16 lidí a tři firmy z krácení daně z přidané hodnoty při obchodech s mědí se škodou až 400 milionů korun. Obviněným hrozí až deset let vězení, přičemž sazba se může ještě o třetinu zvýšit, protože pachatelé podle kriminalistů působili jako organizovaná zločinecká skupina. Kobra za první rok existence podle policie zabránila daňovým únikům za 1,9 miliardy korun a obvinila přes 200 lidí.
Bývalá šéfka premiérova kabinetu Jana Nečasová, dříve Nagyová, musí dodatečně zaplatit finančnímu úřadu 706 000 korun. Jde o daň z dárků, kterou Nečasová podle policie nezaplatila a čelí kvůli tomu od března stíhání za krácení daně. Cenu dárků policie vyčíslila na 9,68 milionu korun. Manželka někdejšího premiéra Petra Nečase dostávala podle policie v letech 2012 a 2013 šperky, oblečení a kabelky od byznysmenů či právníků. Nejdražší byl perlový náhrdelník Cartier za více než milion korun.
Podruhé za sebou zvyšuje vládní koalice daňovou slevu na děti. Pokud to potvrdí i poslanci, stoupne sleva u druhého dítěte na 17 004 korun ročně, u třetího a každého dalšího dítěte na 20 604 korun ročně. Pro první dítě se nezmění a zůstane na 13 404 korunách ročně. Třetí zvýšení má pak přijít od roku 2017.
Většina důchodců v Česku odchází z práce dobrovolně. Stát jim totiž nedává žádné úlevy na povinných odvodech. Pokud by to udělal, pravděpodobně by vydělal. Ukazuje to nová studie ekonomického think-tanku IDEA. Nyní se zaměstnanost starobních důchodců v Česku pohybuje kolem 13,5 procenta, což je zhruba dva procentní body pod průměrem EU a o více jak dvacet procentních bodů pod úrovní skandinávských zemí.
