Česku se naskytla jedinečná šance resetovat a rovnocenně nastavit vztahy s autoritativním režimem Vladimira Putina. Vypovězení ruských agentů po kauze Vrbětice i srovnání počtu diplomatů na obou ambasádách je ale jen snadnější částí úkolu. Ve vztazích s Východem je třeba udělat si rychle pořádek především doma, což je komplikovanější než poslat pár Rusů zpátky do Moskvy.
S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Se smrtí Ladislava Štaidla definitivně odešla velká čtyřka, která od 60. do 80. let minulého století výrazně formovala československou populární hudbu – Karel Gott, Karel Svoboda a bratři Štaidlové. Dnešní pop je úplně jiný, byť stopy po jejich působení najdeme stále. Třeba i v negaci toho, co vytvořili.
Česká televize v neděli večer začíná vysílat nový desetidílný seriál Zločiny Velké Prahy. Odehrává se v roce 1922, kdy byly k metropoli připojeny dosud venkovské čtvrti jako Dejvice, Smíchov nebo Žižkov. Nostalgie se mísí s „mordy první republiky“ a odbytou prací filmařů.
Po dlouhé nemoci v sobotu ve věku 67 let zemřela jazzová zpěvačka Mirka Křivánková. V posledních letech byla upoutána na invalidní vozík a bojovala s recidivou rakoviny. O úmrtí informoval novinář Jan Rejžek s odkazem na facebookový účet Jana Rajnocha, prvního manžela Křivánkové.
Původní profesi geologa se Pavel Jasanský, který zemřel minulý čtvrtek ve věku 82 let, věnoval jen chvíli. Tři roky po promoci začal profesionálně fotit, zaměřoval se na divadlo a portréty.
K neunesení drsné osudy rozvětvené rodiny hornické vdovy Barbory vloni vylíčil román Šikmý kostel. Teď pokračují ve druhém dílu, který tento čtvrtek vydalo nakladatelství Bílá vrána.
Tragický příběh více než 1300 československých osadníků, kteří ve druhé polovině 20. let minulého století odjeli hledat štěstí do sovětského Kyrgyzstánu, je možná aktuálnější, než by se zdálo. Ukazuje, co se může stát, pokud lidé přestanou kriticky myslet a propadnou ideologickému vidění světa.
Z bolševického žaláře byl propuštěn v roce 1960 a jako politický vězeň šel rovnou míchat maltu a podávat cihly zedníkům. Posléze se stal vyhlášeným jeřábníkem Pozemních staveb při budování brněnských sídlišť. Přitom to byl uznávaný teolog a kazatel, intelektuál par excellence. Neobyčejný člověk a tajný biskup Stanislav Krátký.
Během celoživotní novinářské praxe jsem se krom jiného pokoušel hodnotit zpěváky, hudebníky, sportovce, politiky a spisovatele. K těm jsem se za zhruba 60 let dostal snad nejméně, nikdy ne z vlastního popudu. Z toho rodu je výzva, abych zrecenzoval nedávno vydanou knihu Ota Pavel – pod povrchem. Oslyšet ji by mi bylo zatěžko. Zvlášť když mohu využít dávného přátelství s titulní postavou.
Je to fascinující a neuvěřitelný příběh. V roce 1985 přijalo Československo 56 dětských válečných uprchlíků z Namibie. Šest let jim poskytovalo vzdělání a péči. V roce 1991 byly děti odsunuty "zpět" do jihoafrické země, která však pro ně byla cizí. Ani po 30 letech se s ní většinou nesžily a považují se za Čechy.
Jan Cina a Jenovéfa Boková září v trojdílném dramatu z éry stalinismu, které mohlo nabídnout nuancovaný portrét člověka a doby. Pohybuje se ale v krajních polohách.
Třídílné drama České televize nazvané Herec ukazuje, jak velkou cenou se v 50. letech platilo za hereckou kariéru v komunistickém Československu. Hrdinou je mladý a talentovaný Stanislav Láník v podání Jana Ciny, který by se chtěl stát hercem. Jeho šance ale ovlivňuje kádrový profil - otec zemřel v odboji, matku po sousedově udání zabili za údajnou kolaboraci s Němci.
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který skončil 27. října roku 1975, hledá dodnes jen těžko srovnání. Pozdně gotický chrám se díky němu vyhnul osudu ostatních budov v severočeském městě, které byly kvůli zásobám hnědého uhlí určeny k demolici. Náročná akce vyžadovala nejen pečlivou přípravu a plánování, ale i mnoho peněz.
Úkol mise byl jasný: získat šifry, které by Západu pomohly rozluštit komunikaci zemí tehdy nepřátelského bloku, států Varšavské dohody. Novozélandská zpravodajská služba SIS proto společně s britskou MI6 v druhé polovině 80. let podnikly řadu přepadů zahraničních ambasád na území Nového Zélandu, včetně té československé. Jestli kódy skutečně získaly, není jasné.
Před několika dny uplynulo 70 let od chvíle, kdy se měli českoslovenští hokejisté vydat do Londýna k obhajobě titulu mistrů světa. Místo toho bylo 11 reprezentantů zatčeno a později nesmyslně obviněno ze špionáže a velezrady. Kruté tresty se pohybovaly od osmi měsíců do 15 let, které strávili většinou ve věznicích na Borech a v Jáchymově.
Agenti v šedivých ulicích Prahy, odposlechy a temné hry estébáků. To vše v kulisách pádu komunistického režimu v Československu.
Čtyřicet let komunismu se podepsalo na osudech desetitisíců Čechoslováků, zavražděných a vězněných po zmanipulovaných procesech, ale i těch, které totalita nutila žít na okraji společnosti. Přesto nezlomila ani mladé lidi - hudebníka Kabzana, spisovatele Placáka a dirigenta Jirounka. V novém seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
Letenská pláň zažila masové protesty již v listopadu 1989. Tehdy ji demonstranti zaplnili hned dvakrát za sebou - v sobotu 25. listopadu i o den později. Obě akce významně přispěly k pádu režimu, byla to doba, kdy se politika odehrávala na náměstích či pláních. Díky tomu, že protesty na Letné přenášela televize, se o sametové revoluci, Občanském fóru či Václavu Havlovi dozvěděli občané po celé republice. Svou kariéru tu nastartoval i Miloš Zeman - na ulici, jako demonstrant a jeden z řečníků. Dnes ovšem říká, že demonstrace nemají smysl, tlaku ulice se neustupuje a demonstranty nazývá chudáčky, co se potřebují vyřádit.
