Soud v Argentině ve středu vyměřil tresty dvěma pachatelům, kteří se v roce 2022 pokusili o atentát na bývalou prezidentku Cristinu Kirchnerovou. Osmatřicetiletý Fernando Sabag Montiel byl odsouzen k deseti rokům vězení, jeho tehdejší přítelkyně Brenda Uliarteová dostala trest o dva roky nižší, informuje agentura AFP.
Prokurátor Alberto Nisman obvinil bývalou prezidentku Cristinu Fernándezovou z krytí íránské stopy bombového atentátu na židovské středisko AMIA z roku 1994.
V oblasti Patagonie v Jižní Americe doutná dlouholetý spor mezi domorodci a italskou oděvní firmou Benetton. Ta v 90. letech koupila v Argentině obrovské území, které teď využívá jako pastviny pro ovce na produkci vlny. Půdu si ale nárokuje indiánské etnikum Mapučů, kteří tam přicházejí a zakládají osady. Jednu z nich navštívil na začátku srpna mladý argentinský aktivista. Po demonstraci, kterou rozehnala policie, ale beze stopy zmizel. Argentinské parlamentní volby se blíží a politici využívají jeho případ ve své kampani.
Prezidentka Chile Michelle Bacheletová má před sebou poslední zhruba půl roku vládnutí. Zejména chilské ženy na ni budou vzpomínat jako na osobnost, která zlepšila jejich postavení v řadě oblastí. Například se jí povedlo částečně povolit potraty. Až Bacheletová svůj úřad opustí, nezbude na americkém kontinentu jediná ženská vůdkyně. Jde o výraznou změnu zejména na území Latinské Ameriky, kde v minulých letech vládlo žen hned několik.
Argentinu ochromily masivní protesty proti hospodářské politice prezidenta Mauricia Macriho. Země dlouho trpí vysokou inflací i nezaměstnaností, odbory tak vyhlásily 24hodinovou generální stávku. Požadují zvýšení platových tarifů. Stávka nejvíce ochromila dopravu, především pak letecký provoz, který byl zastaven úplně.
Soudce v Argentině rozhodl o zahájení procesu s exprezidentkou Cristinou Fernándezovou Kirchnerovou kvůli údajné zpronevěře státních peněz. Datum prvního stání zatím oznámeno nebylo. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Čtyřiašedesátiletá Fernándezová je obviněna z toho, že v roce 2015 před devalvací argentinského pesa přikázala centrální bance, aby prodávala dolary na termínových trzích hluboce pod cenou, v důsledku toho Argentina prý přišla o stamiliony dolarů. Společně s exprezidentkou jsou obviněni i bývalý ministr hospodářství Axel Kiciloff a někdejší šéf argentinské centrální banky. Soudce Claudio Bonadio uvedl, že soud se bude týkat celkem 15 osob.
Argentinský nejvyšší soud znovu otevřel vyšetřování bombového útoku na židovské centrum v Buenos Aires z roku 1994, při němž zemřelo 85 lidí. Vyšetřování se podle agentury EFE bude znovu týkat i bývalé prezidentky Cristiny Fernándezové, která se při vyšetřování atentátu údajně snažila odvrátit podezření od íránské stopy. Důvodem podle bývalého prokurátora bylo, aby vláda mohla s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. Vyšetřování případu bylo před dvěma lety pro nedostatek důkazů zastaveno. V pondělí ale nejvyšší trestní soud rozhodl, že kauzu znovu otevře. Vyhověl tak stížnosti Delegace argentinských židovských sdružení proti dřívějšímu rozhodnutí federálního soudce případ odložit ad acta.
Argentinský soud v úterý přijal k projednání obžalobu bývalé prezidentky Cristiny Fernándezové Kirchnerové z korupce při zadávání veřejných zakázek. Fernándezová čelí i dalším obviněním včetně praní špinavých peněz a podvodu.
Argentinský soud nařídil zmrazit bankovní účty bývalé prezidentky Cristiny Fernándezové v souvislosti s jejím obviněním z měnového podvodu. Informovala o tom agentura AP. Exprezidentka, která stála v čele země v letech 2007 až 2015, byla minulý měsíc obviněna z účasti na machinacích centrální banky s dolarem loni v prosinci.
Argentinská policie dnes prohledala množství nemovitostí patřících rodině bývalé prezidentky Cristiny Fernándezové Kirchnerové, která čelí obviněním z podvodu a nelegálního obohacování. Podle listu Clarín hledali policisté důkazy v kauze spojené s firmou, z jejíž činnosti mohla ilegálně profitovat rodina bývalé hlavy státu. Policisté prohledali domy ve třech městech na jihu Argentiny, kde pátrali po dokumentech spojených s firmou Los Sauces. Ta podle médií částečně patřila potomkům Fernándezové a prezidentka je v souvislosti s ní podezřelá z podvodu a korupce.
Připomíná to scénář z nepovedené latinskoamerické telenovely. Prohnilý politik se pokouší v klášteře ukrýt peníze, na něž si podle všeho přišel nekalou činností. Přistihnou ho ale řádové sestry. Ke vší smůle posléze záporný hrdina narazí na neúplatné strážce zákona a putuje za mříže. Přesně to se stalo v Argentině.
Podle vyšetřovatelů se Cristina Fernándezová Kirchnerová podílela na rozhodnutí podpořit argentinskou měnu prodejem dolarových rezerv z centrální banky. Federální soudce řekl, že stát přišel tímto postupem o 5,2 miliardy dolarů (124,3 miliardy Kč). Prodej dolarů také vedl k prudkému poklesu rezerv centrální banky. Spolu s exprezidentkou byli obviněni i někdejší ministr hospodářství Axel Kicillof, bývalý prezident centrální banky Alejandro Vanoli a dalších 12 bývalých činitelů. Pokud se vina prokáže, hrozí obviněným pět až dvacet let vězení. Fernándezová Kirchnerová, která je stíhaná i kvůli podezření z korupce, veškerá obvinění odmítá a prohlašuje, že je obětí politického pronásledování.
Novým argentinským prezidentem se stal Mauricio Macri. Vystřídal tak v prezidentském křesle svou předchůdkyni Cristinu Fernándezovou. V budoucnu by chtěl oživit argentinskou ekonomiku, podpořit export a urovnat spory ohledně dluhopisů s USA.
Dvanáctiletou éru kirchnerismu, kterou na prezidentském postu představovali Néstor Kirchner a následně jeho žena Cristina Fernandézová Kirchnerová, ukončí dlouholetý starosta Buenos Aires Mauricio Macri. Obyvatelé Argentiny tak rozhodli ve druhém kole voleb, které se v této jihoamerické zemi konalo poprvé v historii. Macriho stoupenci začali v metropoli předběžné výsledky mohutně slavit už v neděli v noci. Podle některých názorů dali obyvatelé najevo, že nechtějí, aby země nadále pokračovala v levicově orientované politice.
V Argentině se o víkendu konalo první kolo prezidentských voleb. V hlasování těsně zvítězil guvernér provincie Buenos Aires Daniel Scioli, kterého podporuje i odstupující prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová. Získal 36,12 procenta hlasů. Jeho soupeř - konzervativní opoziční kandidát a dlouholetý starosta Buenos Aires Mauricio Macri - se s 34,97 procenta umístil těsně za ním. O budoucím prezidentovi země proto rozhodne až druhé kolo voleb. To je naplánováno na 22. listopadu.
Úřady doposud nezveřejnily celou zprávu z oficiální pitvy, některé zveřejněné části však ukazují na sebevraždu, konečný verdikt ale vynesen nebyl.
Parlament tak učinil na návrh prezidentky Cristiny Fernándezové.
Někteří z agentů Secretaría de Inteligencia mohou stát za smrtí státního zástupce Alberta Nismana.
Pondělí 3. listopadu: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
Lední medvěd Arturo žijící v argentinské zoologické zahradě upadl po smrti své družky do silné deprese. Na jeho záchranu lidé sepisují petice.
