Přispívat na internet, telefon nebo elektřinu budou muset firmy jen těm lidem, kteří pracují z domova trvale. Kromě zaměstnavatelů vyhovuje toto pravidlo i odborářům. Podrobnější pravidla jsou součástí návrhu novely zákoníku práce, kterým se nyní bude zabývat vláda.
Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců se shodli, že nebudou prosazovat své návrhy na úkor ostatních. Ministerstvo tedy do vlády pošle původní návrh bez výraznějších úprav.
Zaměstnanci v soukromém sektoru by měli mít nárok na pět týdnů dovolené místo současných čtyř, plánují odboráři. Změnu chtějí prosadit do novely zákoníku práce, která má platit od příštího jara. Hlavním důvodem je snaha o "rovné podmínky" - pro státní zaměstnance totiž pětitýdenní volno platí. Zástupci firem ale varují, že zavést podobnou změnu "ze dne na den" bude pro mnohé podniky finančně náročné, přestože jde o oblíbený benefit.
Připravovaná novela zákoníku práce by měla zamezit tomu, aby lidé pracující z domova byli neustále v pohotovosti, zdůrazňuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Šéf si v pátek v osm večer vzpomene, že chce něco na pondělí na ráno, tak zavolá zaměstnanci domů," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Lidé se podle něj podobným praktikám nebrání, protože většina z nich považuje takzvaný home office za benefit.
Přísnější pravidla se mají týkat například bolesti zad, nanočástic nebo stresu v práci. Zaměstnavatelé by podle odborářů měli dohlížet na ještě více věcí než dosud a "vytvářet podmínky pro to, aby se lidé těmto problémům vyhnuli". Podle zástupců firem půjde ale o další zbytečnou regulaci. Bezpečnosti práce se už teď věnuje dostatek předpisů a řada úrazů či nemocí vzniká kvůli tomu, že se sami zaměstnanci chovají nezodpovědně.
Po pracovním úrazu loni zemřelo o 25 lidí více než před rokem. Tento nárůst je časovanou bombou, varoval šéf odborářů Josef Středula na vzpomínkovém setkání. Podle něj je potřeba přijmout nové zákony o bezpečnosti práce.
Anketa mezi většími firmami a odborovými svazy ukazuje, že alespoň mírně letos přidala zaměstnancům většina podniků. Celoplošně se zvyšují mzdy hlavně v průmyslu. Ve státním sektoru stouply platy o tři procenta už loni v listopadu.
Společnost Ahold navrhovala zvýšení mezd jen o tři procenta, ale v průměru. To odboráři kritizovali. Obchody Albert podle nich patří mezi zahraničními řetězci v Česku k těm, které své zaměstnance platí nejhůře - proto by tři procenta měli dostat přidáno všichni pracovníci. Situaci podle nich neřeší ani bonusové poukázky, které firma od Nového roku nabízí. Podle posledních zpráv firma nakonec ustoupila.
Odboráři v obchodním řetězci Albert odmítli nejnovější návrh kolektivní smlouvy. Nesouhlasí s tím, že by jim firma místo nárůstu mezd dávala poukázky. Mluvčí řetězce říká, že si tuto formu odměn zvolili sami zaměstnanci.
Kampaň s heslem Konec levné práce, kterou v polovině letošního roku představila Českomoravská konfederace odborových svazů, požadovala růst výdělků v tuzemských firmách od roku 2016 alespoň o tři až pět procent po odečtení inflace. Dílčí bilance je povzbudivější, než byla čísla o růstu mezd v letošním roce. Prudký růst české ekonomiky přináší konečně viditelnější změny i pro zaměstnance.
Stávkovou pohotovost vyhlásil Odborový svaz dopravy. Nelíbí se jim nízké platy a vysoký počet přesčasů. Krajské zakázky na provoz autobusových linek prý vyhrávají firmy, které cenu přepravy snižují na úkor mezd řidičů. Odbory se snaží prosadit vytvoření pracovní skupiny ve spolupráci s kraji a vládou, která by vypracovala jednotnou metodiku pro krajské soutěže. Jde jim zejména o dodržování minimální mzdy pro řidiče.
Podle Českomoravské konfederace odborových svazů potrvá 84 let, než budou mít Češi stejné mzdy jako Němci. Některé další země západní a severní Evropy máme dohánět dokonce více než sto let. Šlo by to rychleji, pokud by koruna byla silnější, tvrdí odboráři.
Proč mzdy v Česku nerostou výrazněji? Jedním z důvodů je nižší růst produktivity práce oproti ostatním zemím střední Evropy, tvrdí odboráři. Češi kvůli tomu tráví v práci stále více času. Tuzemská produktivita v roce 2013 dosahovala 67,3 procenta průměru Evropské unie. Problém není v malém nasazení zaměstnanců, ale v nízké ceně výrobků. Receptem na růst je proto podle odborářů podpora technologického vzestupu.
Prezident Miloš Zeman se s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů shodl na tom, že je nutné zvýšit růst mezd. Pracovníci veřejné sféry dostali přidáno letos od listopadu o tři procenta, učitelé o 3,3 procenta. Zdravotníci by si měli polepšit od ledna o pět procent. Se Zemanem se odbory shodují i v pohledu na intervence České národní banky. Předáci udržování slabého kurzu koruny dlouhodobě kritizují.
Práci mají už skoro všichni. O tom, jak placenou, se ovšem v opojení novými investicemi nemluví.
Hlas odborářů v Česku je čím dál tím slabší. To je podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte jedním z hlavních důvodů, proč výdělky tuzemských zaměstnanců nerostou výrazněji. Statistiky potvrzují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v EU. Jen za posledních deset let klesl počet členů zhruba o polovinu.
Na pětiprocentní růst mezd (po odečtení inflace) zatím musí většina tuzemských zaměstnanců zapomenout. Vyplývá to z reakcí firem na požadavky odborů. Ekonomika sice výrazně roste, firmy ale musí investovat a vzpamatovat se z krize. Během slabších let jsme přece také lidem automaticky nesnižovali mzdy, říkají zástupci firem. Výdělky sice porostou, ale ne plošně a ne tak výrazně.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dnes při projednávání státního rozpočtu shodli, že by měl především podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. Zaměstnavatelé měli výhrady ohledně snižování výdajů na aplikovaný výzkum, který by podle nich nastartoval růst, odboráři požadovali, aby rozpočet kladl důraz na zaměstnanost. Víc peněz chtějí i pro školství a zdravotnictví. Vláda bude rozpočet schvalovat na svém zasedání 23. září. Výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1,249 bilionu korun a příjmy 1,179 bilionu korun.
"Firmy tvrdí, že jsou na tom špatně, to ale neříkají pravdu. Je nejvyšší čas se ozvat," vyzval šéf ČMKOS Josef Středula více než tisícovku odborářů, aby zaměstnavatelům řekli o vyšší mzdu či plat pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, jak letos rostly firmám zisky, by se výdělky měly podle něj reálně zvýšit o pět procent. Na manifestační mítink se do Prahy sjeli lidé z celé republiky.
Nebojte se říct si o vyšší mzdu, podobná příležitost se jen tak brzy nezopakuje. To je hlavní motiv manifestace, na kterou se do Prahy příští týden sjedou odboráři z celé republiky. Na uzavřené akci chtějí šéfové ČMKOS dodat svým kolegům sebevědomí a přesvědčit je, že rostoucí ekonomika si může dovolit vyšší růst odměn. Mzdy a platy by se podle odborářů měly zvýšit o tři až pět procent. Zástupci firem však namítají, že ne každá společnost si to může dovolit.
