Drony jsou jednou z nejnebezpečnějších zbraní, které se ve válce na Ukrajině vyskytují. Ukrajinci proti ruským strojům používají nejrůznější způsoby obrany, na internetu se občas objevují nejrůznější videa takovýchto "vynálezů".
Tak živo v obci dlouho nebylo. Někteří místní dokonce sobotu 13. září srovnávali s rokem 1985, kdy tu poutí gradovalo natáčení slavné a oceňované komedie Vesničko má středisková. Právě 40. výročí jejího vzniku přilákalo do Křečovic na Benešovsku herce a filmové tvůrce, jejichž výkony veselohru posunuly až do boje o americké Oscary. Zdeněk Svěrák teď na návsi zavzpomínal i na postelovou scénu.
Je to jen pár dnů, co se na sítích objevilo video vyzbrojeného turbovrtulového letounu Zlín Z-37, který ukrajinská armáda používá k sestřelování ruských dronů. Bojové zapojení "čmeláka" proslaveného hlavně filmem Vesničko má středisková jen potvrzuje, že se původně zemědělské stroje schopné letět pomalu a velmi nízko stávají součástí moderních bojišť. Česká armáda je nicméně zatím v plánech nemá.
Létal s ním ve filmu "Vesničko má středisková" pilot Štefan (Július Satinský), létal s ním Ivan Mládek v legendární písničce Jožin z Bažin. Teď s ním vojenští piloti brázdí ukrajinské nebe a místo zásobníků s postřikem proti škůdcům má práškovací letadlo Zlín Z-37 Čmelák pod křídly rakety.
Letecké práce v zemědělství jsou v českém a slovenském prostředí neodmyslitelně spojené se strojem Zlín Z-37 Čmelák, v 70. a 80. letech létaly nad poli i lesy v Československu stovky exemplářů tohoto speciálně zkonstruovaného letadla. Jeho prototyp s pořadovým číslem 001 se poprvé vznesl do vzduchu 29. června 1963.
Čmeláci si hrají s míčky jen tak pro radost, zjistila studie. Britští vědci ve výzkumu sledovali čmeláky, kteří využívali neživé předměty ke hře. Chování, které je typické spíše pro savce a ptáky, u hmyzu pozorovali úplně poprvé. Jde tedy o důkaz toho, že mysl čmeláků je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
V evropských městech se začínají objevovat zastávky, které kromě prostředků hromadné dopravy obletují včely a motýli. Na svých stříškách totiž mají záhonky plné macešek, divokých jahod nebo vlčích máků, které opylovače lákají. Cílem je zabránit poklesu populace hmyzu a přispět k ochlazování ovzduší v letních vedrech.
To, že měnící se klima a ubývání rozmanitosti škodí hmyzu, už vědci vědí delší dobu. Týmu výzkumníků z londýnské univerzity se ale nyní podařilo prokázat, jak konkrétně škodí čmelákům, kteří patří mezi nejvýkonnější opylovače, pesticidy. Ty používají zemědělci k hubení škůdců a ochraně rostlin na svých polích.
Londýnští vědci trénují čmeláky, aby dávali góly. Hmyz pohybuje malinkatým míčem na cíl. Má jít o demonstraci nebývalé schopnosti čmeláků učit se. Nejdříve vědci ukázali, kde by měl míč skončit. Hmyz úkon zopakoval a dostal odměnu. Následně se dokonce učil jeden čmelák od druhého. Podle vědců se může některý hmyz naučit úplně novému chování, pokud na něj bude vyvíjen dostatečný ekologický tlak.
Úřady je vysazují, protože jsou odolnější vůči smogu
Čmeláci unikali robotickým pavoukům
