Americký prezident Donald Trump nedávno pohrozil, že uvalí cla na dovoz čínského zboží do USA. Peking následně varoval, že je připraven podniknout odvetná opatření.
Původní dočasná výjimka měla přestat platit v úterý ráno.
Od 1. května budou podle zdrojů ze spolkové vlády tato cla pravděpodobně platit i pro 28 členských zemí Evropské unie.
Američanka si kromě zážitků odnesla z Francie pokutu 10 400 korun za to, že neproclila jablko, které dostala na palubě letadla Delta Air Lines. Celníci se obhajují, že ovoce a zelenina jako zemědělské produkty podléhají celní deklaraci.
Evropská unie nesouhlasí s tvrzením Washingtonu, že důvodem cel jsou obavy o národní bezpečnost.
Navýšení cla o dalších 100 miliard dolarů má podle amerického prezidenta zvážit Úřad amerického obchodního zmocněnce.
Prezident Donald Trump na konci března podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 50 miliard dolarů.
Lídři států Evropské unie chtějí od Američanů trvalou výjimku z cel na dovoz oceli a hliníku do USA, jinak hrozí odvetou. Prezident Trump nakonec cla na země EU neuvalil, chce ale jednat o vzájemných obchodních vztazích.
Evropská unie bude osvobozena od amerických cel na dovoz oceli. Tarify se nedotknou Argentiny, Austrálie, Brazílie ani Jižní Koreje. Z nových cel byly od začátku vyjmuty Kanada a Mexiko.
Americký prezident Donald Trump chce uvalit cla na dovoz čínského zboží, poplatky se budou týkat produktů v hodnotě 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Cla se budou týkat mimo jiné technologického a telekomunikačního sektoru. Trump podle amerických médií pověřil obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera, aby v reakci na krádeže intelektuálního vlastnictví, ze kterých je Peking obviňován, připravil rozsáhlé zavedení cel a obchodních omezení. Lighthizer podle portálu Politico navrhl systém cel, který by postihoval dovoz z Číny o objemu 30 miliard dolarů, to však Trump odmítl.
Jednání Evropské unie se Spojenými státy o výjimce od nových cel na dovoz oceli a hliníku budou pokračovat příští týden.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že chce nová vysoká cla na dovoz oceli a hliníku do USA. Významný republikán Paul Ryan ho ale varuje, že tím může poškodit americkou ekonomiku.
Podle Mayová se dá celosvětová nadkapacita produkce vyřešit jen dohodou všech zainteresovaných stran.
Republikánský senátor upozornil, že cla budou mít dopad hlavně na spotřebitele. Ti budou muset zaplatit více peněz při svém nákupu, ne velké firmy.
Sněmovna dala souhlas s ratifikací hospodářské a obchodní dohody CETA mezi EU, jejími členskými státy a Kanadou. Dohoda má usnadnit obchodování ve společném prostoru třeba tím, že ruší většinu cel.
Novela daňového řádu otevřela prostor, aby státní správa mohla platby kartou výrazně rozšířit. Nadále to však žádný zákon nepřikazuje. Tendr na terminály vyhlásila celní správa, chystá ho katastrální úřad. Připravují se i na soudech a na finančních úřadech - tam ovšem jen na úhradu dlužných daní a exekučních a správních poplatků.
Evropská unie chce zavést clo ve výši až 33 procent na dovoz za tepla válcované oceli z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny. Ceny oceli z uvedených zemí totiž unie považuje za nepoctivě nízké. EU již zavedla více než 40 antidumpingových opatření, aby evropských producentům oceli pomohla. Většina opatření cílí na Čínu. Ocel je druhým největším průmyslovým odvětvím na světě za ropou a plynem.
Vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, britská premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se ale s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení. To by předpokládalo úplné odstřižení Velké Británie od EU, snížení daní pro britské výrobce a naopak zavedení cel pro dovoz do země.
Británie po léta ignorovala rozsáhlé celní podvody se zbožím dováženým z Číny a způsobila tak Evropské unii značné ztráty. Uvedl to ve středu evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Dodal, že během tří let tyto podvody připravily unijní rozpočet o téměř dvě miliardy eur (54 miliard Kč), které by EU nyní měla po Británii požadovat. Podvody se týkaly zboží nakupovaného v Číně a dodávaného přes Británii do Evropy. Podvodníci se podle úřadu vyhýbali placení cel pomocí falešných faktur a celních prohlášení. OLAF tvrdí, že tyto podvody v Británii vzkvétaly, zatímco jiné členské země EU podnikaly kroky k jejich zastavení. Britská celní a berní služba však výpočty OLAF zpochybnila.
Evropská unie a Spojené státy odmítají uznat Čínu jako tržní ekonomiku. Snaží se naopak své trhy chránit před levným čínským dovozem. Evropská komise tuto obranu zesiluje a navrhla nová opatření, která pravidla pro obchodování unie se třetími zeměmi úplně změní. Dopady to má i na Česko. Čínským dumpingem může být u nás ohroženo skoro sto tisíc pracovních míst.
