Ministerstvo vnitra chystá zvláštní jednotku při Cizinecké policii, která bude připravena zasahovat v případné migrační vlně. Má mít 181 příslušníků nasazených v Praze, Brně, Ostravě a Pardubicích, uvedlo Právo. Jednotka má zajišťovat bezpečnost, pořádek a ochranu hranic ČR, může být vyslána do zahraničí chránit vnější schengenské hranice a plnit další úkoly spojené s migrací.
Policie právě teď vybírá firmu, která jim na ruzyňské letiště dodá špičkovou laserovou střelnici za tři miliony korun. Podrobnosti o zakázce jsou tajné. Nová střelnice umožní simulovat všechna prostředí letiště včetně terminálů, odbavovacích přepážek, veřejných i neveřejných prostor. "Výcvik tak bude prováděn v realistických podmínkách," řekl policejní prezident Tomáš Tuhý. Je to součást moderních bezpečnostních opatření na letišti, která loni v reakci na atentáty v Evropě schválila vláda a utratí za ně 187 milionů korun.
Středočeský kraj je na případný příliv uprchlíků připraven. Podle hejtmana Miloše Petery, který cvičení Migrace 300 nařídil, se ukazuje, že bezpečnostní složky by migrační vlnu zvládly. Simulace zajištění tří stovek uprchlíků probíhala na berounské policii, podílelo se na ní několik desítek policistů. Středočeský kraj na spolupráci s Integrovaným záchranným sborem vyhradil celkem 60 milionů, další cvičení většího rozsahu se chystají na září.
Skupina 25 křesťanských uprchlíků z Iráku zadržených v Německu, se do ČR vrátí nejspíš v pondělí. Iráčany k opuštění Česka údajně přesvědčil někdo třetí. Informoval o tom Martin Frýdl, mluvčí Nadačního fondu Generace 21, která předtím v rámci svého programu přesunu iráckých křesťanů organizovala jejich příchod do ČR. Policie zneplatní jejich výjezdní příkaz, na jehož základě původně měli čas na opuštění Česka do 7. dubna. "Umístěni budou do detenčního zařízení, odkud je bude policie chtít co nejrychleji vrátit do země jejich původu," upřesnila mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Jestli hrozí postih i řidičům, kteří uprchlíky do Německa převáželi, zatím není jasné.
Policie odložila trestní oznámení na generálního ředitele České pošty Martina Elkána a další manažery firmy, které podnikatel Lukáš Čadek vinil z podvodu. Policie oznámila, že v jednání zúčastněných stran neobjevila žádné znaky trestného činu, píšou Lidovky.cz. Čadek serveru řekl, že jiné rozhodnutí nečekal. "Je mi jasné, že se ve skutečnosti jedná jen o shánění důkazů proti mně k civilnímu soudu," uvedl. Podnikatel tvrdí, že se s poštou dohodl na obchodu, ze kterého ale sešlo, a on zkrachoval. Čadek je v kauze kolem pošty sám stíhán pro korupci.
Uprchlíci by do Česka tuberkulózu zavléct neměli, tvrdí Národní monitorovací jednotka dohledu nad TBC. Všichni běženci v záchytných zařízeních procházejí komplexní zdravotní kontrolou, která zahrnuje i rentgen plic. Lidé, kteří se k nám dostávají, museli urazit tisíce kilometrů, jsou fyzicky zdatní, a jejich zdravotní stav je tedy vesměs dobrý. Loni bylo v ČR do registru nahlášeno 486 onemocnění, vedle dvou migrantů například také u 35 bezdomovců.
Detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zadrželi dva členy ruskojazyčné mafie. Jde o třiapadesátiletého Rusa, narozeného v Gruzii, který řídil organizovanou skupinu a byl takzvaným vorem v zakoně, tedy hlavou ruskojazyčné mafie. Druhým je třiatřicetiletý Armén. Oba jsou obvinění z vydírání a zatím jsou ve vazbě. Hrozí jim až osm let za mřížemi.
Ačkoliv do Česka téměř žádní uprchlíci nemíří a detenční zařízení pro nelegální migranty jsou liduprázdná, politici často zdůrazňují, že je potřeba zavřít hranice. Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška by mohli v pohraničí hlídat dokonce dobrovolní hasiči. Stejným tempem, jako ustaly pokusy migrantů dostat se přes Česko do Německa, se také vylidnila detenční zařízení. Právě poměry v jednom z nich – v Bělé-Jezové – loni ostře kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Dnes připouští, že vnitro podmínky napravilo. Kvůli minimální obsazenosti detencí ale nelze hodnotit, jestli by zařízení ustála nápor cizinců, aniž by se znovu opakovaly excesy s porušováním práv.
Příliš mnoho tváří. Tak mluví koreanistka Nina Špitálníková o zemi, kterou jako jedna z mála mohla navštívit dvakrát. Během svých studijních pobytů poznala obě tváře pomalu se měnícího režimu. Akceptovaný černý obchod společně s reformami postupně nabourávají základy absolutní totality. Vláda Kim Čong-una tak přinesla nejen více rýže do misek chudých Severokorejců, ale i více "západního zboží" do potemnělých ulic Pchjongjangu. Cestou do práce proto můžou lidé narazit na padělky světoznámých značek nebo na křiklavě růžový batoh s Hello Kitty. KLDR se učí obchodovat. Čínský ekonomický zázrak však zemi stále míjí.
Uprchlíci z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku odsoudili teroristické útoky v Paříži. Z úcty k utrpení Evropanů prý přerušili svou hladovku. To potvrzuje i cizinecká policie, její mluvčí Kateřina Rendlová považuje hladovku za skončenou. Problémy nejsou podle ní hlášeny z žádného z detenčních zařízení v Česku. "Za deset let, co pracuji jako mluvčí cizinecké policie, nepamatuji případ, kdy by někdo držel hladovku tak dlouho, aby skončil v nemocnici. Když zjistí, že se ničeho nedomohou, tak to vzdají," uvedla Rendlová.
Čtyřicet uprchlíků, kteří v současné době pobývají v detenčním zařízení v Drahonicích, nepřišlo ráno na snídani a zahájilo protestní hladovku. Podle ministerstva vnitra se báli, že budou deportováni do země, odkud přišli. Rozhodli se tak poté, co Česko v úterý vrátilo čtyři desítky cizinců z Drahonic na základě takzvaných dublinských nařízení do členské země EU, kde předtím požádali o azyl. Někteří uprchlíci v hladovce pokračují. Během dne se stupňovaly protesty, tři muži se pořezali.
Do nově otevřeného uprchlického zařízení v Drahonicích na Lounsku v pondělí zamířilo prvních osmdesát cizinců z Bělé pod Bezdězem. Řada mužů nechtěla areál na Mladoboleslavsku opustit, odvolávali se například na neexistující rodinné vazby či údajně čerstvě uzavřené sňatky. Areál v bývalé drahonické věznici má kapacitu 240 míst, zpočátku se předpokládá obsazení poloviny.
Česká policie se rozhodla pro dočasné rozšíření namátkových kontrol na rakouských hranicích. Počet nasazených příslušníků zvýší z 200 na 720 a kontrolovat bude více přechodů než dosud. Zaměří se na malé přechody, chce získat přehled o případné nelegální migraci. V pohotovosti má navíc armáda 650 vojáků, kteří jsou do 120 minut schopni policii na hranicích posílit.
I v Česku se stále častěji objevují případy, kdy lidé zadarmo pomáhají uprchlíkům dostat se na Západ. I podobné dobročinné akce jsou však podle cizinecké policie brány jako trestní čin, za který hrozí až dva roky vězení. To samé platí i v případě, že by řidič vzal stopaře bez dokladů a chtěl jej převézt přes hranice. Česko všechny převaděče řeší ve zkráceném trestním řízení, což znamená odsouzení do 72 hodin, říká mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
Tereza Bártová z Organizace pro pomoc uprchlíkům v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že je možné, že se běženci začnou vydávat za Syřany, aby měli větší pravděpodobnost přijetí v Německu.
Česko se stalo terčem kritiky za číslování uprchlíků. Byla to mimořádná událost, kterou jsme potřebovali rychle řešit, brání se ministerstvo vnitra a přichází s novou metodou.
Rozhodnutí platí pro uprchlíky, kteří zažádali o azyl v Maďarsku. Jejich cesta do Německa bude rychlejší, nebudou totiž muset trávit týdny v detenčních táborech v Česku.
Nedostatek volných tlumočníků z arabštiny cizinecká policie pociťuje už několik měsíců. Po nočním zadržení více než 200 migrantů v Břeclavi je situace obzvlášť komplikovaná.
Detenční tábor se otevře v případě mimořádné uprchlické vlny.
Uprchlíci, které ostraha detenčního tábora v Bělé propouští na svobodu, dostanou balíček jídla na den a nabídku odvozu na nádraží. Na účtu jim musí zbýt 400 korun na nákup nejpotřebnějších věcí.
