Bez nich to nejde, říkají české firmy o pracovnících z ciziny. Jejich počet v Česku po pandemii opět roste. Podniky náborem mimo EU řeší nedostatek tuzemské pracovní síly. Podle odhadů personální společnosti Grafton by letos měli cizinci tvořit už 17 procent všech pracovních sil v Česku. Zaměstnavatelé přitom musejí některé z nich dle zákona platit lépe než české kolegy a také náklady jsou vyšší.
Na pozice v českých firmách se nyní hlásí o třetinu méně uchazečů z ciziny než v době před pandemií, podnikům tak chybí pracovníci. Jedním z důvodů je pandemická situace, která výrazně komplikuje a o dva až tři týdny prodlužuje náborový proces uchazečů ze zahraničí, kteří jsou v mnoha oborech nezastupitelní, uvedl ředitel personálních agentur Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.
Podíl zahraničních pracovníků v Česku se během posledního desetiletí téměř ztrojnásobil, vyplývá z nejnovějších dat Českého statistického úřadu. Trend přerušil až příchod koronaviru - v prvním pololetí 2020 jich ubylo až o 20 tisíc, nejvíce z odvětví stavebnictví a administrativy. Podívejte se na postavení cizinců na českém trhu podrobněji.
Ježíšek naděluje dárky pod stromeček jen asi v deseti zemích světa. Kromě Česka je to většina jeho sousedů, Maďarsko a některé země bývalé Jugoslávie. Aktuálně.cz oslovilo 10 cizinců, kteří na Vánoce mají jiné tradice, aby se pokusili popsat, jak Ježíšek vlastně vypadá a jakým způsobem podle nich naděluje dárky.
V Česku na konci loňského roku pracovalo přes 600 000 cizinců. Jejich počet přitom dosud rychle rostl a výjimkou už nejsou pracovní migranti z jižní i západní Evropy. Třetinu stále představují Slováci, kteří s češtinou problém nemají. Ale co ostatní, jak se v kanceláři či továrně domluví? Jak se ve firmách učí čeština, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Marie Jelinek z jazykové školy Skřivánek.
Jako řidiči nemáme my Češi nejlepší pověst. Chybí nám ohleduplnost, chováme se agresivně a nezodpovědně, předpisy nejen porušujeme, ale často ani neznáme. Je chyba v autoškole, vzorech chování nebo v národní povaze? Ptáme se dopravního psychologa a cizinců, kteří delší dobu žijí mezi námi.
Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím. V roce 2018 vzrostl jejich počet na 12,4 procenta a loni v pololetí přesáhl 13 procent. Ve větší míře se tu usazují lidé ze zemí mimo Evropskou unii. Podívejte se na nejaktuálnější data o cizincích v Česku, uveřejněná Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Ekonomové upozorňují, že přes montovny česká cesta nevede. Potřebujeme se změnit v mistry technologií, začít používat roboty. Neděláme to však.
V Česku žije přes 570 tisíc cizinců - více než třetina z nich v Praze, mnoho dalších pak v průmyslových oblastech. Nejvíce je Ukrajinců, následují Slováci, Vietnamci a Rusové. Stále více cizinců do Česka míří také za vzděláním, za patnáct let jich trojnásobně přibylo a na vysokých školách tvoří už 15 procent všech studentů, na některých jde ale až o čtvrtinu. Vyplývá to z aktuálních údajů projektu Česko v datech.
Nedostatek kvalifikované pracovní síly bude české firmy letos stát přes 280 miliard korun. V celém regionu střední a východní Evropy to bude 358 miliard eur (9,2 bilionu korun). Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, která se dotazovala vedení 600 soukromých firem v 15 zemích regionu.
Inspektoři práce loni odhalili 4583 lidí, kteří v Česku pracovali nelegálně, skoro 80 procent z nich tvořili cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Ve srovnání s rokem 2017 tak významně vzrostl počet nelegálně zaměstnaných cizinců, zatímco počet Čechů a občanů EU se skoro nezměnil.
V Česku rychle přibývá zahraničních zaměstnanců. Na konci loňska jich v Česku pracovalo 568 700. Tvořili tak téměř 11 procent zaměstnaných v zemi. Za poslední rok se počet zvedl o pětinu. I za nejvyšší konjunktury před deseti lety bylo číslo poloviční. Od vstupu Česka do Evropské unie se pak zvýšilo víc než pětkrát. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ministerstva práce.
Bratři Aräsh a Armin Nahviovi z Nizozemska, kteří jsou obžalováni z loňského pokusu o vraždu číšníka z restaurace v centru Prahy, v pondělí u soudu řekli, že na jejich skupinku jako první fyzicky zaútočil manažer podniku. Do konfliktu se údajně zapojili, aby bránili své přátele. Mužům, kteří přijeli do české metropole na rozlučku se svobodou, hrozí deset až 18 let vězení. Brutální zbití číšníka, který po bratrech žádá odškodné 2,6 milionu korun, zachytily kamery.
Pětice cizinců ve voze s rakouskou registrační značkou ujížděla tento týden v Brně policii, honičku ukončily až policejní výstřely. Ujíždějící auto prorazilo i policejní zátaras. Ve voze měli muži zbraně včetně samopalu. Policie případ vyšetřuje, státní zástupce podal u všech pěti cizinců návrh na vazbu.
Cizinci, kteří budou chtít v Česku získat trvalý pobyt, by měli již v tomto roce skládat těžší jazykové zkoušky. Dosud stačila znalost na úrovni A1, ta je však podle ministerstva vnitra nedostačující a umožňuje cizincům dorozumět se jen na základní úrovni. Nově by úředníci vyžadovali po cizincích češtinu na úrovni A2. Se zpřísněním podmínek by však podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové mohli mít problém především lidé neslovanských národů, navíc podle ní není zřejmé, proč stát chce k takovému kroku sáhnout.
V hlavním městě Praze není dostatek českých občanů na to, aby pokryli požadavky zaměstnavatelů po pracovnících. Většinu poptávky zejména v méně kvalifikovaných pozicích pokrývají cizinci, kterých v metropoli pracuje zhruba 200 000 a tvoří pětinu zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR).
Jednání sněmovny provázela v pátek vyhrocená debata kvůli návrhu na zrušení soudního přezkumu rozhodnutí o vyhoštění cizinců. Poslanci se navzájem osočovali z "vymývání mozků" a vytvoření "teroristy Baldy". Vystoupení poslance Lubomíra Volného (SPD), který vyzýval kolegy k fyzické konfrontaci, provázelo bouchání do lavic.
Podíl cizinců na nákupech nových bytů v Praze se loni nezměnil a u většiny developerů se pohybuje od deseti do 25 procent. Atraktivnější jsou pro ně lokality blíže centra. Velká část cizinců kupuje byt jako investici. Z národností převažují Slováci. Klesá podíl klientů z Ruska, přibývají lidé ze západních zemí. Vyplývá to z ankety mezi developery. Pro Němce jsou ceny nízké
