Čínská armáda a komunistická strana kvůli korupci vyloučily dva vysoké generály a sedm vysokých vojenských představitelů. S odvoláním na ministerstvo vnitra to v pátek napsala agentura Reuters. Podle analytiků se jedná o čistku v armádě před sjezdem strany v Pekingu.
V Pekingu ve středu začne nejdůležitější a největší událost čínské politiky za posledních pět let. Na 2300 delegátů přijíždí do metropole na 19. sjezd Komunistické strany Číny, vládnoucí a jediné partaje v zemi. Hlavním aktérem bude čím dál mocnější čínský prezident a šéf strany Si Ťin-pching. Ten ukáže cestu, kterou se říše středu vydá v následujícím období. Očekává se, že kvůli věkovému limitu dojde k rozsáhlé výměně ve stranických orgánech i v užším vedení strany. To vše se děje v době, kdy je Čína na ekonomickém vzestupu a upevňuje si své postavení velmoci na světové scéně.
Organizace spojených národů ve čtvrtek oznámila, že počet rohingských uprchlíků překročil symbolickou hranici půl milionu. K 27. září jich OSN a další humanitární organizace zaznamenaly 501 800. Násilnosti v Arakanském státě na západě Barmy propukly 25. srpna, kdy rohingští povstalci zaútočili na stanoviště policie. Odvetné tažení barmské armády vyvolalo mohutný exodus této muslimské menšiny. Barmská armáda a milice buddhistů podle OSN provádějí na území Arakanského státu etnickou čistku. Barma stanovisko mezinárodního společenství, které straní Rohingům, odsuzuje a poukazuje na to, že kvůli nepokojům muselo z domova odejít i na 30 000 hinduistů a buddhistů.
Ostré reakce mezi polskou pravicí vyvolalo nedávné přejmenování už druhé ulice v Kyjevě po čelných představitelích ukrajinského nacionalismu. Romana Šuchevyče nebo Stepana Banderu považují Ukrajinci za hrdiny boje za nezávislost, Poláci naopak za masové vrahy, kteří za druhé světové války páchali etnické čistky na západě Ukrajiny. Kyjevu teď bývalí spojenci z Varšavy hrozí významným ochlazením vztahů. "Řekl jsem panu Porošenkovi, že do Evropy s Banderou nevstoupí," prohlásil předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.
Podle britské premiérky Theresy Mayové musí Turecko i po pokusu o státní převrat dodržovat lidská práva. Turecko a Británie se rovněž dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která se bude po odchodu Británie z Evropské unie zabývat obchodními vztahy mezi oběma zeměmi.
Turecká policie v uplynulém týdnu zadržela či zatkla takřka 2200 lidí, které podezřívá z vazeb na teroristy, kurdské radikály nebo hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Nejvíce zadržených se týká vyšetřování Gülena, kterého Ankara považuje za strůjce červencového neúspěšného pokusu o státní převrat a proti jehož přívržencům provádí rozsáhlé čistky. Turecké ministerstvo vnitra uvedlo, že v této souvislosti zadrželo a předvedlo k výslechu takřka 1100 lidí, dalších 426 zatklo. Dalších asi 500 lidí úřady zadržely kvůli možnému napojení na kurdské povstalce, zhruba stovku pak kvůli podezření na vazby s teroristickým hnutím Islámský stát.
Po osmdesáti letech se stále objevují hromadné hroby s ostatky obětí stalinského teroru. Ruská lidskoprávní organizace se snaží uctít památku těchto lidí projektem Poslední adresa.
Třicet starostů zejména na jihovýchodě Turecka přišlo o místo. Sesadila je vláda a nahradila je svými příznivci. Většinou šlo o šéfy radnic, kteří byli zvoleni za opoziční prokurdskou Lidovou demokratickou stranu. Výměna starostů následuje poté, co turecký prezident ve čtvrtek prohlásil, že tažení proti zaměstnancům ve státní správě se nyní zaměří na příznivce kurdských separatistů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hájí personální čistky ve své zemi. Přirovnal je k propouštění východních Němců po sjednocení obou německých států v roce 1990. "Vy jste to dělali při sjednocení v ještě větší míře," řekl Erdogan na adresu Německa. Erdogan sám použil výraz "čistky", prohlásil ale, že je k nim jeho režim donucen. Podle Erdogana není důležité, kolik státních zaměstnanců bude muset odejít. "Je jedno, jak daleko to zajde: 10 tisíc, 20 tisíc, 50 tisíc, 60 tisíc, 100 tisíc, 200 tisíc," uvedl turecký prezident. Turecká vláda chce čistky provést i v řadách obchodníků. "Pronikli všude, jako virus. Nemáme žádné právo mít s nimi soucit," řekl o stoupencích Fethullaha Gülena.
Podle agentury Reuters končí na 131 médií. Mezi nimi mají být tři agentury, 16 televizních stanic, 45 novin či 15 časopisů. Úřady také vydaly desítky zatykačů na novináře. Ankara ve středu také nechala propustit dalších skoro 1700 vojáků, z toho 149 generálů a admirálů. Čistky zasáhly desítky tisíc lidí, kteří byli zbaveni funkce nebo přímo zatčeni. Lidskoprávní organizace Amnesty International tvrdí, že zadržené osoby jsou podrobovány surovému zacházení.
Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v Turecku pokračují personální čistky. Úřady vydaly zatykač na 42 novinářů, řady zaměstnanců prořídly také v tureckých aerolinkách, které propustili 211 "nepohodlných" zaměstnanců. Lidé musejí odcházet ze svých pracovních pozic i jinde a vězení se plní potenciálními pučisty. O práci přišly v důsledku převratu desetitisíce lidí.
V Istanbulu se dnes večer koná velká demonstrace. Ještě předtím bylo oznámeno, že Turecko po zmařeném puči rozpustí prezidentskou stráž. V souvislosti s pokusem o převrat úřady zadržely skoro 300 členů stráže, což je více než desetina sboru. Stráž tvoří asi 2500 vojáků, 283 z nich ale skončilo ve vazbě kvůli podezření, že se na puči proti prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi podílelo. Tlak na přísné potrestání pučistů sílí. Například představitelé armády oznámili, že budou pro účastníky pokusu o převrat požadovat co nejpřísnější tresty
Bývalý velitel srbské armády v Kosovu generál Vladimir Lazarević byl propuštěn po odpykání dvou třetin ze čtrnáctiletého trestu odnětí svobody, který mu haagský tribunál udělil za jeho roli v krvavé etnické čistce v Kosovu v letech 1998 a 1999. Dnes se vrátil do Srbska vládním letounem. Lazarević se dobrovolně dostavil k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v únoru 2005. O rok později začal proces s ním a s dalšími čtyřmi vysokými srbskými činiteli obžalovanými z odpovědnosti za zločiny spáchané za války v Kosovu. V roce 2009 byli odsouzeni k 15 až 22 letům vězení.
Podle Pan Ki-muna jsou etnické a náboženské čistky ve Středoafrické republice realitou.
Podle prezidenta jsou s lobbisty a politickými podnikateli zapleteny všechny strany.
Předpokládá se, že budou čistky pokračovat. Na řadě je Kimova vlivná teta
Současný vládce Severní Koreje je ještě brutálnější, než býval jeho otec Kim Čong-il
Šťastný v pátek skončil jako šéf pražské ODS, kde tento týden padaly hlavy
Hlavy padaly na zemědělství, školství i spravedlnosti. Ovšem téměř v tichosti
Historici: nalezený masový hrob není poslední
