Je to projekt, který byl v mnohém výjimečný. Do úsilí Nadačního fondu Eduzměna se na Kutnohorsku zapojilo 59 mateřských, základních a středních škol. Fond do jejich rozvoje investoval 163 milionů korun. Ještě důležitější než peníze byl však pro školy osobní rozvoj kantorů a vzájemných vztahů. Školy, které se do Eduzměny na Kutnohorsku zapojily, projekt po pěti letech hodnotí jako velmi přínosný.
Posměch, fyzické útoky a urážky. Podle průzkumů téměř tři čtvrtiny žáků prvního a dvě třetiny žáků druhého stupně základních škol se setkávají s fyzickým ubližováním ve třídě. Ani známým osobnostem se nevyhnul negativní zážitek ze školního zařízení. Jak se v takové situaci zachovat?
Mona Lisa, Picasso, sošný David, impresionisté nebo bláznivý Dalí? Otestujte své znalosti nejznámějších uměleckých děl světa. Dokážete rozpoznat mezi čtyřmi možnostmi odpovědí tu jedinou falešnou? Připravte se na překvapení a bavte se při objevování bohémského světa umění.
Technologické revoluce nejsou jen výsadou dneška. Už v době industrializace se objevoval jeden převratný vynález za druhým – od gramofonu přes promítačku až po první automobil. Víte, kdo stojí za objevy, bez kterých bychom si dnešní svět jen těžko dokázali představit?
Učení historických dat bylo noční můrou pro mnoho českých školáků. Termíny jako Zlatá bula sicilská, bitva na Moravském poli nebo Magna charta libertatum si lidé často spojí spíš se školní lavicí než s konkrétním obsahem. Samotná data významných událostí však zůstávají v povědomí i po letech. Ověřte si, zda ještě víte, kdy Německo rozpoutalo druhou světovou válku nebo kdy Česko vstoupilo do NATO.
Jak se vyznáte v české i světové literární tvorbě, si můžete vyzkoušet v našem rafinovaném kvízu. U každé otázky jsme mezi čtyři možné odpovědi infiltrovali jednu, která tam z nějakého důvodu nepatří. Může jít o spisovatele, knihy či názvy postav. Objevíte klíč, podle kterého jsme možnosti poskládali, a odhalíte tak vetřelce?
Souvětí souřadné, podřadné, věty hlavní, vedlejší. Vzpomínáte na školní diktáty? Psaní čárek mezi větami patřilo k nejzapeklitějším částem českého pravopisu. Jejich vynechání nebo přidání přitom může změnit celý význam věty. A přestože má čeština pro jejich psaní jasná pravidla, aplikovat je v praxi dá někdy zabrat. Otestujte si v našem kvízu, jak na tom jste vy.
Vesmír je fascinující laboratoří přírodních zákonů i nekonečným zdrojem tajemství. Od doby, kdy lidé poprvé vzhlédli k obloze, nás neustále něčím překvapuje a pořád přináší víc otázek než odpovědí. Jak se ve hvězdách, planetách a historických vesmírných událostech vyznáte vy, to si můžete otestovat v našem kvízu.
Když se dětí ve škole zeptám, co pro ně má hodnotu, odpovídají různě, říká propagátorka hodnotového vzdělávání Michaela Stoilová. Často prý začínají penězi, ale bez ohledu na to, jestli jsou z malé nebo velké školy, z města nebo vesnice a jak jsou staré, se velmi záhy dostanou k tomu, že hodnotu pro ně má rodina, kamarádi, život nebo láska a vyjmenují spoustu základních hodnot.
Vzpomínáte si ještě, kdy proběhla bitva na Bílé hoře nebo kdy byla podepsána mnichovská dohoda? Vyzkoušejte si v našem historickém kvízu, jak dobře si pamatujete důležité letopočty a události českých i světových dějin.
Atentáty patří k nejdramatičtějším a nejzásadnějším událostem v historii. Některé změnily běh dějin, jiné upadly do zapomnění. Jak moc o nich víte? Otestujte se v našem kvízu.
Čtyři pětiny českých mediků pocházejí z bohatých rodin. Podle nové analýzy, kterou zpracovala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to může budoucnu přinášet obrovské problémy. Lékaři, kteří nikdy nepoznali nouzi, totiž nemusí rozumět svým méně movitým pacientům. Třeba když si lidé nevyzvednou předepsané léky, protože na ně nemají peníze, mohou to chápat jako nedbalost.
Pod tlakem AI se mění pohled na to, co se má dít se vzdělávacím systémem, tvrdí prorektor Vysoké školy ekonomie a managementu Bohumil Kartous. Legitimita škol stojí na tom, že v základních oblastech - jako je matematika, rodný jazyk nebo angličtina – připravují děti na to, aby prošly systémem. Nové technologie ale umožní vzdělávání na jiné úrovni, než jsou schopny současné školy poskytnout.
Velká novela školského zákona, která nyní čeká na projednání v Senátu a následný podpis prezidenta, přináší podle odborníků dlouho očekávaný balíček změn pro základní a střední školy. Projděte si je v přehledu Aktuálně.cz.
Sociální pedagogové působí na některých školách v Česku už roky. Pozici ale poprvé ukotvuje až nyní projednávaná novela školského zákona. Jak vypadá práce pedagogů, jejichž úkolem je zajistit, aby na školách prospívaly i děti z chudých poměrů, představují v rozhovoru pro Aktuálně.cz dvě sociální pedagožky z brněnské školy, na které pochází z problematického prostředí naprostá většina žáků.
Milada Horáková, příběh ženy, která se stala symbolem odporu proti totalitě a obětí justiční vraždy, rezonuje napříč generacemi. Ale jak se o ní skutečně učí ve školách? Je její odkaz živý, nebo se pomalu vytrácí? A co učitelům brání věnovat této látce tolik prostoru, kolik by si zasloužila?
Vysvědčení není rozsudek, ale zpětná vazba. Přesto právě tento den mnohde určuje tón rodinného léta a často i vztah dítěte ke škole. Psycholožky varují před výroky, jež školáka znejistí, srazí sebevědomí či odradí od dalšího snažení. Místo srovnávání, výčitek a trestů doporučují rodičům empatický přístup a individuální podporu. Oceňte snahu, ptejte se na zážitky z roku a zohledněte osobnost, radí.
Ty jsi ale nemotora! Kolik dětí už tahle věta odradila nadobro od sportování. Bály se chybovat podruhé, aby zase nebyly terčem posměchu. V moderní společnosti, kde je alfou a omegou úspěch, se totiž velebí dokonalost. Ale málokdo ví, že dokonalí chybují nejvíc.
V Česku funguje odhadem přes 130 segregovaných škol. Oddělování dětí přitom podle experta škodí nejen Romům, ale celé společnosti. Tuzemské radnice i ministerstvo školství hledají řešení. Případ brněnské školy Merhautova ale ukazuje, že půjde o běh na dlouhou trať.
"Ve škole se naučí základy, ale samotná teorie jim k pochopení dnešního světa nestačí," říká Anna Dvořáková z Nadace České spořitelny o mladých Češích. Její slova potvrzuje i čerstvý průzkum Ipsos: 47 procent lidí ve věku 15 až 20 let hodnotí své finanční znalosti jako podprůměrné. Data ukazují, že výuka ve školách zůstává v některých oblastech odtržená od reality a nereflektuje požadavky doby.
