Jedním z nejdůležitějších úkolů nového ministra školství bude dokončení revize rámcového vzdělávacího programu. Reforma počítá mimo jiné s rozdělením učiva na základní a rozvíjející. "Jádrový obsah budou muset zvládnout všichni, zároveň budou školy žákům povinně nabízet rozvíjející vzdělávací obsah," vysvětluje ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství Michal Černý.
O novém ministru školství Vladimíru Balašovi, kterého má prezident Miloš Zeman jmenovat dnes, učitelé pochybují, zda dostatečně zná základní a střední školy. Řešit ale bude muset i to, jak do školství nalákat a udržet v něm více mladých pedagogů. Tisíce jich chybí, často navíc zvažují, že ze školství odejdou. Ukázal to červnový průzkum společnosti GTS Alive.
Waldorf, Montessori, Dalton, Scio. Zájem českých rodičů o alternativní způsoby vzdělávání stále roste. Školy, které takovou výuku nabízí, proto zdaleka nezvládají přijímat všechny zájemce. Pro tyto školy je typické třeba to, že neznámkují, spíše než učebnice ukazují dětem reálný život a učitelé se snaží co nejméně stát před tabulí. Často také do dění ve škole zapojují rodiče žáků.
Připravuje se změna výuky na základních školách. Revize takzvaného rámcového vzdělávacího programu má přinést zmenšení objemu učiva, jeho rozdělení na základní a rozvíjející či pravidelné testování znalostí žáků. Proč je potřeba měnit výuku a co dalšího revize přinese? Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz odpovídal analytik společnosti EDUin Jan Zeman.
Integrace ukrajinských studentů se podaří, věří ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Školám se podle něj budou hodit zkušenosti z covidového období, kdy musely pružněji reagovat. České školství je ale dlouhodobě na průměrné úrovni, nevyužívá příležitostí a nereaguje na pokrok a změny ve světě, říká v podcastu Index prosperity. Mluvil s ním komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.
Sami učitelé často upozorňují, že utápění v teorii během studia je na praxi nepřipraví. A vzdělávání od tabule v plných posluchárnách z nich těžko vychová inovátory. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy na to reaguje projektem Spin. Přednášející učí v tandemu s učiteli ze škol. Se studenty probírají situace ze tříd, pak teprve teorii. Tady se studenti neptají: „K čemu mi to bude?“
Žáci na základních školách by se znovu mohli povinně učit jen jeden cizí jazyk a druhý jen v případě, že by chtěli. Ministerstvo školství tuto změnu navrhuje, aby ulehčilo dětem, které druhý jazyk nezvládají, stresuje je, a navíc zdržují spolužáky, kteří jsou nadanější. Učitelská sdružení by tento krok uvítala, učitelé jazyků se však zcela neshodnou.
Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně - jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.
Od září začne pro ukrajinské děti v Česku platit povinná školní docházka. Zda je zvládnou školy pojmout, zatím není jasné. Problém je hlavně ve velkých městech. Je proto nutné přesunout uprchlíky do regionů, kde jsou ve školách volná místa, řekli hosté debaty Chytrého Česka, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Květen je měsícem školních zahrad, který má dostat děti na čerstvý vzduch, rozvíjet jejich vztah k přírodě, dát jim nové podněty a zároveň díky pobytu venku zlepšit jejich psychické rozpoložení. Do projektu, který pořádá Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s platformou Učíme se venku, se zapojují každý rok stovky škol či školek. Letošní ročník se zaměřil na stromy.
Na základních školách je to běžný obrázek. Učitel vykládá, část žáků tempo nestíhá, pro další je naopak pomalé. Mít ve třídě dva pedagogy nebo několik asistentů je utopie, lidé chybí. Pomoci může vrstevnická výuka mezi staršími a mladšími dětmi. Prosazuje se nesměle, ale přináší výsledky. Každé dítě učí starší spolužák, který si tak zkouší aktivní přístup, odpovědnost, kreativitu a komunikaci.
Na českých univerzitách se začíná objevovat nová pozice. Školy reagují na rostoucí počet podezření ze sexuálního zneužívání na akademické půdě a zřizují post ombudsmanů. Právě oni mají být těmi osobami, na které se mohou studenti obracet. Jednotná pravidla však pro ně neexistují, a tak si je každá škola zřizuje po svém.
Jednou z priorit ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je změnit podobu maturit. Odborníci nyní řeší, jak by zkoušky měly vypadat. Jedním z návrhů je, že by se skládala profesní nebo vysokoškolská maturita. První typ by umožňoval výkon povolání vyžadujících maturitu, druhý vstup na vysokou školu. Někteří ředitelé škol ale míní, že změn bylo dost a chtějí, aby maturita zůstala ve stávající podobě.
Chytré Česko vstoupilo do své čtvrté sezony. Speciál, který pomáhal otevřít debatu o stavu českého školství a ukázat, jak se dají některé problémy efektivně řešit, rozšiřuje svůj záběr o nová témata. K článkům navíc přibyly podcasty, videodebaty nebo interaktivní infografiky.
V Česku je více než třináct set malotřídních škol. Děti z různých ročníků se v těchto venkovských školách učí dohromady v jedné třídě. Stěžejní je pro ně spolupráce se svým zřizovatelem, tedy obcí. Ta často z velké části dotuje jejich provoz. Pro starosty malých obcí je důležité tyto školy zachovat, i když se jim to třeba nevyplácí. Pokud zmizí školy, zmizí i život, říkají.
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.
Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
Vstřícná komunikace s učiteli, rozvoj digitálního vzdělávání nebo doučování znevýhodněných dětí. Tyto aktivity, které pomáhají zlepšit české školství, nyní ocenila Nadace České spořitelny. Cenu za přínos v oblasti vzdělávání za rok 2021 udělila nadace v pondělí večer čtyřem českým osobnostem.
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
