Subjektivní hodnocení finanční situace vlastní domácnosti se v České republice pozvolna zlepšuje. 44 procent lidí podle svých slov snadno vychází se svým příjmem. Ukázal to aktuální průzkum společnosti STEM.
Při slavnostním předávání loňských Oscarů pronesla oceněná herečka Patricia Arquettová děkovnou řeč, ve které vyzvala k rovnému platovému ohodnocení mužů i žen v Hollywoodu. Po roce se na udílení filmových cen svěřila novinářům, že jí oscarová řeč ovlivnila kariéru. O filmové role buď přišla, nebo je vůbec nedostala.
Podle ČSÚ v roce 2014 chudoba ohrožovala asi 15 procent domácností jednotlivců nad 65 let. To je kolem 75 000 osob. Při zvýšení příjmové hranice na 70 procent mediánového příjmu - tedy na zhruba 11 550 korun měsíčně - by chudoba hrozila už 45 procentům lidí v seniorském věku, kteří jsou sami. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí nynější penzijní spoření a předdůchod přitom ohrožené lidi před chudobou neochrání.
Stále více států uvažuje, že otestuje model nepodmíněného základního příjmu. Zastánci jednotné dávky pro všechny vyzdvihují větší svobodu, transparentnost, jistotu a spravedlnost. Kritici se naopak obávají, že lidé ztratí motivaci k práci. Veřejné finance je podle nich navíc nutné k podobným experimentům nejprve stabilizovat.
Takzvaný index mizérie hodnotí ekonomiku nejen podle růstu (HDP), ale také třeba podle nezaměstnanosti, inflace nebo úrokových sazeb. Česko je podle amerického profesora páté nejlepší v Evropě a čtrnácté na světě (chybí ovšem ještě data ze Švýcarska). K podobnému výsledku došel i ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Londýnská prodejna s názvem EasyFood zpočátku láká na konzervy, instantní polévky a těstoviny za necelých deset korun. Za novým obchodem stojí zakladatel diskontního leteckého přepravce EasyJet.
Přestože se reálná mzda od vzniku samostatné České republiky zvýšila téměř na dvojnásobek a dvě třetiny domácností vlastní majetek, který má hodnotu přes milion korun, cítí se lidé hůře než v roce 1990. Ukazuje to studie Češi 1990-2015, kterou zveřejnila poradenská společnost KPMG. Podle expertů za to může hlavně frustrace, že doháníme příliš pomalu Západ, a rostoucí nejistota.
Ruský rozpočet může být vyrovnaný, pokud barel ropy bude stát 82 dolarů. Při stanovení letošního deficitu ve výši tří procent hrubého domácího produktu Rusko počítalo s cenou ropy 50 dolarů za barel. Sám prezident Vladimir Putin ale tento předpoklad označil za nereálný. Na řadu tak zřejmě přijdou nové škrty ve výši zhruba 700 miliard rublů. Zhoršující se stav tamní ekonomiky dopadá už i na běžné Rusy, většina z nich vidí budoucnost země spíše černě.
Podle studie Akademie věd ČR vyrůstalo pět procent Čechů v rodinách, které vycházely se svým příjmem jen s velkými obtížemi. Většina z těchto lidí se pak má v dospělosti lépe, velké potíže s penězi hlásí jen každý čtvrtý z této skupiny.
Akademie věd ČR zjistila, že Češi uvádějí v průzkumech o desetinu nižší příjmy, než jaké skutečně mají. Své příjmy podhodnocují hlavně lidé s vyššími výdělky. Vědci porovnali čísla uváděná přímo domácnostmi s "objektivními" čísly od zaměstnavatelů nebo sociální správy. Znamená to zřejmě, že už tak nízká míra chudoby v Česku je ve skutečnosti ještě nižší.
Šedesát procent lidí, kteří se nacházejí pod hranicí příjmové chudoby, tvrdí, že by neměli velké obtíže vyjít s příjmem, ukázala nová studie Sociologického ústavu Akademie věd.
Zaběhnuté postupy stát narušil tím, že začal přísněji kontrolovat byznys s ubytovnami. Ty už teď tolik nevynášejí, ale někteří podnikatelé stěhují chudé do bytů a berou na ně příspěvek. Další trik, jak zneužívat příspěvek, má "rodinný" charakter: Rodiče pronajmou část bytu dětem s nízkým příjmem.
V rodinném domě bydlí čím dál více obyvatel EU, už jsou to téměř tři pětiny. V Česku je to 46,7 procenta. Z údajů Eurostatu také vyplývá, že 70 procent Evropanů žije ve vlastním, zbytek v nájmu. Nejvyšší přelidněnost - tedy nedostatek prostoru na jednoho člena domácnosti - hlásí Rumunsko, Maďarsko a Polsko, nejmenší naopak Belgie a Kypr.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhne vládě další změny důchodového systému. Jednou z novinek je stanovení minimální výše důchodu tak, aby nebyla pod životním minimem. O této garanci, která by se dotkla zhruba deseti tisíc lidí, ale bude muset přesvědčit koaliční partnery.
Vláda se rozhodla nezvýšit od ledna 2016 životní a existenční minimum. Po růstu částek, které se naposledy měnily od ledna 2012, volali zejména odboráři. „Chodit do práce se musí vyplácet více než brát sociální dávky a nepracovat,“ říká k tomu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Z násobků minima se mimo jiné stanovuje hranice příjmu, která je rozhodující pro nárok na některé státní dávky.
Společnost Agrofert, kterou vlastní ministr financí Andrej Babiš, letos poprvé nepřispěla do národní potravinové sbírky, ačkoli jí patří mlékárny, pekárny nebo masozávody. Místo toho se rozhodla pomoci na Ukrajině. Přitom partnerka ministra Monika Babišová se chlubila tím, jak každý rok potravinou sbírku podporuje. Lidé a firmy podle pořádající platformy Byznys pro společnost darovali o tomto víkendu 236 tun jídla. To nyní poputuje k matkám s dětmi v azylových domech, seniorům nebo bezdomovcům.
Aktivisté, kteří v červenci nasprejovali před Sněmovnou siluetu člověka, jsou nevinní. Soud je ve středu zprostil návrhu na potrestání. Svým činem dvojice protestovala proti změně zákona o pomoci lidem v nouzi a chtěli upozornit na sebevraždu muže, který se zabil poté, co mu nepřišel příspěvek na bydlení, na kterém byl závislý.
Desetina nejbohatších Čechů si vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších obyvatel. To je po Dánsku nejnižší číslo mezi vyspělými zeměmi. Potvrzuje to statistika OECD. V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku.
Chudobou nebo sociálním vyloučením je ohrožena čtvrtina občanů Evropské unie. Nejméně jich je podle nových dat Eurostatu v České republice - pouze 14,8 procenta. Přes 40 procent lidí ohrožených chudobou mají Rumunsko a Bulharsko. Celkově je v Evropské unii sociálním vyloučením ohroženo 24,4 procenta obyvatel, což je 122 milionů lidí. Ohrožení sociálním vyloučením znamená, že se dotyčný ocitl v jedné ze tří rizikových situací. Je ohrožen chudobou i po vyplacení sociálních dávek, trpí velkým materiálním nedostatkem nebo žije v domácnosti s velmi nízkou výdělečnou činností. Počet takto postižených od roku 2008 tři roky po sobě mírně stoupal a od roku 2013 prakticky stagnuje.
V Česku hrozí chudoba ve stáří více ženám než mužům. Do chudoby se podle analýzy Gender Studies může propadnout až 15 procent žen nad 65 let. Mezi muži je to sedm procent. Ženy mají v průměru zhruba o pětinu nižší důchody než muži. Průměrný český důchodce loni dostával 12 259 korun měsíčně, průměrná důchodkyně 10 050 korun. Analýza srovnávala situaci v Česku, Polsku, Slovinsku, Rakousku a na Slovensku. Příjmová chudoba v penzi hrozí ve všech pěti zemích víc ženám.
