"Byl to tehdy student Oxfordu, chodil, i když špatně. Dnes se zpětně stydím, kolik dlouhých kilometrů jsem ho vláčel po Praze, navzdory jeho handicapu," vzpomíná český vědec Kamil Wichterle na své setkání s tehdy ještě nepříliš známým Hawkingem.
Vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského umí jako první na světě řídit rozvinování a svinování uhlíkové nanorole, jež by mohla nahradit práci svalů.
Oblíbená Science show z liberecké iQlandie zavítala v rámci Týdne vědy a techniky do Městské knihovny v Praze. Herci na pódiu předváděli různé pokusy, výbuchy s plameny a dýmem, odpalovali "vodíkové bomby" a do sálu startovaly rakety. U publika plného školáků měla hra velký úspěch.
V rámci Týdne vědy a techniky zavítala do velkého sálu Městské knihovny v Praze oblíbená Science show z liberecké iQLANDIE. Organizátoři lákali na "představení plné napětí, zábavy a výbuchů". Jejich slova se naplnila. Aby dva performeři udrželi pozornost přítomných školáků, na pódiu se v krátkém sledu střídaly výbuchy s plameny či hustým dýmem, popřípadě do publika startovaly rakety či byly odpalovány "vodíkové bomby". Hlasité exploze střídalo ječení slabších povah v sále. Zkrátka, pakliže to bouchá, dýmá a hoří, každý školák vědu miluje.
Pro děti z prvního stupně pražské Základní školy Emy Destinnové je jednoduchý pokus s citronem prvním kontaktem s chemií. Nová série pokusů v laboratoři Národního technického muzea se zaměřuje na jídlo. Projekt spadá do mezinárodního programu Kids' Lab Abrakadabra chemické společnosti BASF. Děti například provádějí zkoušku přítomnosti vitaminu C v ovocných šťávách za pomoci roztoku škrobu s jodem. Dozví se tak, že třeba takzvaná citronka, která se požívá jako náhražka citronové šťávy, v některých případech vitamin C vůbec neobsahuje. Hravé experimenty mají v dětech probudit zájem o chemii i další přírodní vědy.
"Když se mi v Německu rozbila vývěva, došel jsem si do sklepa pro novou. V Česku musím zastavit výzkum a vyhlásit výběrové řízení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fyzik Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na unikátním přístroji zkoumá, jak vznikají složitější molekuly ve vesmíru či jak dochází k ničení ozónu.
Švýcar Jacques Dubochet (75), Američan německého původu Joachim Frank (77) a Brit Richard Henderson (72) vyvinuli zobrazovací metodu, díky níž můžeme u živých vzorků dohlédnout až k samotným atomům. Královská švédská akademie prohlásila, že jejich kryoelektronová mikroskopie posunula biochemii do nové éry. Podívejte se proč.
Vědci z šanghajské univerzity vyvinuli nové baterie, které pohání slaná voda místo chemických sloučenin. Do budoucna by však mohly baterie zdravotnických implantátů nahradit slzy, krev či pot.
V neděli uplynulo osm let od smrti jednoho z nejvýznamnějších českých vědců historie, chemika Antonína Holého. Z jeho práce doslova žijí desítky milionů lidí, svými objevy značně přispěl k výrobě řady léků pomáhajících proti nemocím, jako je žloutenka typu B nebo AIDS.
Jeho dědeček byl majitelem strojírenské společnosti, otec slavný autor kontaktních čoček a silonu. Samotný Kamil Wichterle se jako dítě chtěl stát truhlářem. Svou lásku k řemeslu zdědil po zručném a vynalézavém otci, jenž později vytvořil čočkostroj ze stavebnice Merkur, a dědovi, který trávil volný čas v dílně. Jako student si však zamiloval matematiku, a tak se nakonec dal na vědu. Působil na nynějším Ústavu chemických procesů v Praze a od roku 1997 učí na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Do české legislativy se promítne krok Evropské komise, která aktualizovala seznam látek a jejich limitní hodnoty v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.
Už za několik let by se na trhu mohli objevit jedinečný preparát, díky kterému se bude poškozená kůže například po popáleninách hojit mnohonásobně rychleji než dosud. Vyvíjejí jej vědci z brněnské firmy Enantis ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Díky třicetimilionovému grantu od Evropské komise jsou jen krok od toho, aby našli látku, jež bude sloužit jako nosič speciálně upravených proteinů. Moravská firma grant získala v obrovské mezinárodní konkurenci jako jediná společnost z Česka. Porotu o potenciálu výzkumu přesvědčí jen pět procent uchazečů z celé Evropské unie.
Ekonomové, chemici i kolumbijský prezident. Ti a někteří další v sobotu oficiálně převezmou letošní Nobelovy ceny. Prestižní ocenění dostanou ve švédském Stockholmu, zemi zakladatele této prestižní ceny Alfréda Nobela. Má to ale jednu výjimku v případě Nobelovy ceny za mír. Tu její laureáti dostávají na radnici v norském hlavním městě Oslo. Každý z oceněných Nobelovou cenou získá v přepočtu 23 milionů korun. Ocenění se udělují za chemii, fyziku, ekonomii, lékařství, literaturu a mír.
V České republice vyrábí pohonné hmoty rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově – Záluží. Základní princip přeměny ropy v paliva je u obou stejný. Liší se ale dalšími technologiemi zpracování a tím, že zatímco Kralupy jsou zaměřené na benziny, Litvínov zase na naftu a ropu využívá i v petrochemii.
Transakce bude největším hotovostním převzetím v historii, Bayer za světovou jedničku na trhu osiv zaplatí zhruba 66 miliard dolarů (1,6 bilionu korun). Pokud spojení schválí regulační úřady, ovládne firma přes čtvrtinu světového trhu osiv a pesticidů.
Když bylo Angele Merkelové kolem třiceti let, dodělávala si doktorát na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Během půlročního pobytu v Česku a následného občasného dojíždění do Prahy se spřátelila s několika českými vědci, s nimiž se dosud vídá. Váží si například bývalého šéfa Akademie věd Rudolfa Zahradníka, který ji do ústavu přijímal, přátelí se i se svým bývalým školitelem Zdeňkem Havlasem. Oba doufají, že se se svou bývalou kolegyní během její čtvrteční krátké návštěvy Prahy alespoň na chvíli setkají. V rozhovoru to popisuje Zdeněk Havlas, kvantový chemik a bývalý šéf dnes nejbohatšího českého vědeckého pracoviště těžícího z odkazu profesora Antonína Holého.
Do konce tohoto století by se podle britské zbrojní firmy BAE Systems mohly stát realitou drony, které se stvoří v chemickém roztoku za pomocí molekul a počítače.
Německá farmaceutická a chemická společnost Bayer nabídla převzít americkou firmu Monsanto, největšího světového producenta semen, za zhruba 62 miliard dolarů (1,49 bilionu korun). Monsanto se k návrhu zatím nevyjádřila. Transakcí by vznikl největší dodavatel příslušenství pro zemědělskou výrobu na světě. Monsanto je s podílem 26 procent jedničkou na trhu s osivy, vyrábí ale také například prostředek pro hubení plevelu Roundup. Má zhruba 20 000 zaměstnanců a její tržní kapitalizace činí zhruba 42 miliard dolarů. Bayer má kolem 117 tisíc zaměstnanců a tržní hodnotu 90 miliard dolarů.
Glyfosát je zařazen na seznamu Světové zdravotnické organizace jako lehčí karcinogen. Látka na hubení plevele se podle ekologů nadužívá. O dalším prodloužení jejího použití budou jednat evropští ministři zemědělství.
Na polovině středních škol v Česku proběhly v minulých týdnech jednotné přijímací zkoušky. Školy už podruhé vyzkoušely testy z češtiny a matematiky od Cermatu, který připravuje i maturity. Letos dopadli uchazeči hůře než loni. Zhoršili se zejména v matematice, průměrný výsledek uchazečů o čtyřleté obory poklesl oproti loňsku o necelé čtyři procentní body. Rovněž v matematice nejvíce propadli i uchazeči o osmiletá gymnázia. Dosáhli průměrné úspěšnosti necelých 43 procent, což je o 11 procentních bodů méně než loni na jaře.
