Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) je jednoznačně přesvědčena, že při útoku na syrské města Chán Šajchún byl použit sarin nebo podobná chemická látka. Odborníci, kteří jsou na místě, pokračují v práci a jsou připraveni odjet do Chán Šajchúnu, jestliže to bezpečnostní situace dovolí.
Podle prvních zpráv v Mosulu zaútočili radikálové z Islámského státu (IS). Ti podle agentury AP použili v noci raketu nesoucí chlor při útoku na čtvrť Anbár v západním Mosulu. Sedm vojáků mělo dýchací obtíže a bylo třeba je ošetřit v polní nemocnici.
Naše skupina viděla lidi ležící na zemi, rodiny otevíraly dveře a křičely o pomoc. Oběti začaly omdlévat, zvracet a u pusy se jim tvořila pěna, byly v bezvědomí. Naše pomoc byla něco jako kapka v moři či oceánu, neměli jsme správné vybavení, nevěděli jsme, že se jedná o chemický útok. Přijeli jsme na místo a snažili jsme se jim pomoci vodními hadicemi, svlékali jsme je, čtyři nebo pět dobrovolníků se otrávilo. Nemocnice byla navíc po chemickém útoky napadena, říká Ammar al Salmo, šéf syrských Bílých přileb v Allepu o chemickém útoku na město Chán Šajchún v syrské provincii Idlíb.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a se šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. Schůzky proběhly za dramatického propadu původních nadějí na zlepšení americko-ruských vztahů. Američané chtějí, aby Rusko v Sýrii přestalo podporovat Bašára Asada, který je podle nich zodpovědný za útok chemickými zbraněmi, při kterém minulý týden v Sýrii zahynulo až 90 civilistů. Moskva tvrdí, že USA nemají žádné důkazy, a následný americký raketový útok na syrskou vojenskou základnu považuje za porušení mezinárodního práva. Tillersonova jednání žádný pozitivní průlom nepřinesla.
Podle ministra obrany USA Jima Mattise není pochyb, že chemický útok ve městě Chán Šajchún má na svědomí režim syrského prezidenta Bašára Asada. Mattis uvedl, že Spojené státy se nemohou vměšovat do syrské občanské války, ale zároveň také není možné přihlížet útokům chemickými zbraněmi. Podle něj je stále americkou prioritou v Sýrii porážka teroristické organizace Islámský stát.
Mluvčí Bílého domu Sean Spicer se omluvil za svůj výrok, že ani Adolf Hitler nepoužil chemické zbraně jako syrský prezident Bašár Asad. Na následný dotaz, co kontroverzním výrokem myslel, mluvčí odvětil, že nacistický vůdce nepoužil sarin proti vlastním lidem jako Asad. Hitler je přitom zodpovědný za vyhlazovací tábory, kde nacistické Německo masově likvidovalo především židy v plynových komorách.
Testy provedené na obětech chemického útoku v Sýrii z minulého týdne prokázaly, že byly zasaženy nervovým plynem sarinem. Oznámil to v úterý turecký ministr zdravotnictví Recep Akdag. Útok se stal v syrské provincii Idlib, která je na hranici s Tureckem. Několik desítek přiotrávených lidí bylo převezeno k lékařskému ošetření do Turecka. Turečtí patologové také provedli pitvu u třech mrtvých obětí. Ministr řekl, že ve vzorcích krve a moči obětí, které byly vystaveny působení plynu, našli isopropylmethylfosfonát, což je metabolit sarinu, uvedla agentura Anadolu. Při útoku zemřelo přes 80 lidí a kolem čtyř set jich bylo zraněno. Útok se připisuje syrské armádě, která to ale popírá.
Asad je pořad Asadem, Trump zůstává Trumpem. Ten druhý má ale za sebou první opravdu prezidentské rozhodnutí, glosuje Jan Moláček.
Nemusíte být zavilý pacifista, sympatizant Bašára Asada, propagandista Kremlu, ani socialista, ani paleokonzervativec, aby vás znervózňovalo pomyšlení na to, co znamená Trumpův krok pro budoucnost. Komentář Matěje Schneidera.
Nejnovější americký útok v Sýrii je podle Bílého domu reakcí Washingtonu na nové použití chemických zbraní režimem prezidenta Bašára Asada. Ten to ale odmítá. Podle předního českého experta na chemické zbraně Vratislava Osvalda je sice syrský prezident Asad primární podezřelý, tvrdé důkazy ale zatím chybí. "Hráčů je v syrském konfliktu tolik, že jediné, co by mohlo do těchto palčivých otázek vnést světlo, je vyslání speciálního vyšetřovacího týmu. To je ale v tom válečném syrském kotli téměř nemožné," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Vratislav Osvald, ředitel vyškovského Centra proti zbraním hromadného ničení, které funguje v rámci NATO.
Prezident USA nařídil útok v Sýrii a předstoupil před novináře. Američanům sdělil, že odpálené rakety směřovaly na syrské letiště, odkud měl být veden chemický útok na civilisty v provincii Idlib.
Americký prezident Donald Trump řekl některým členů Kongresu, že zvažuje vojenskou akci v Sýrii v reakci na úterní útok chemickými zbraněmi v provincii Idlíb. Uvedla to televizní stanice CNN s odvoláním na zdroj blízký jednání. Podle něj se prezident zatím nerozhodl, nicméně konzultoval tuto možnost s ministrem obrany Jamesem Mattisem. Trump ve středu označil chemické útoky za ohavný čin, který změnil jeho názor na syrského prezidenta Bašára Asada.
Donald Trump naznačil, že za nasazení chemických zbraní v Sýrii může ze strany USA přijít trest v podobě vojenského úderu. A cílem by byl režim Bašára Asada. Americký prezident zároveň uvedl, že by mohl udeřit i na Severní Koreu. Jde o obrat v dosavadní politice: Trump chtěl původně zasahovat jen tam, kde by byly přímo ohroženy zájmy USA. Signálem, že tento přístup se skutečně mění, by mohlo být i to, že z Rady pro národní bezpečnost byl odvolán poradce Steve Bannon.
Výhody, kterých Damašek může dosáhnout občasným použitím chemických zbraní, pro něj převažují nad možnými riziky, píše v analýze Emil Aslan.
Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že česká vláda odsuzuje jakékoli užití chemických zbraní. Reagoval tak na úterní útok v syrské provincii Idlib a požaduje řádné vyšetření události. České velvyslanectví v Sýrii funguje jako poslední ze všech zemí EU, jeho uzavření však Sobotka nezvažuje. Podle něj by to vedlo pouze k menší informovanosti o situaci v této oblasti.
Řada zdravotnických zařízení je zničena, řada lékařů a sester je po smrti, ten zbytek vykonává obdivuhodnou práci, ta situace je taková, že zdravotnická zařízení jsou stále cílem útoků, lidé se bojí chodit do nemocnic, protože vědí, že se na ně útočí, říká šéf české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber a dodává, že válka je ze všech stran vedena mimořádně krutě a vypadá to jako totální beznaděj. Je to prý jedna z největších tragédií, kterých jsme se v 21. století dopustili. Podle Grubera pracují v často mimořádně složitých podmínkách, které na místě panují. Často údajně musí lékaři rozhodovat o tom, koho na lůžku nechají a zachrání ho a koho pošlou na smrt.
Nejméně 100 obětí za sebou zanechaly úterní letecké útoky v syrské provincii Idlíb zacílené na město kontrolované protivládními rebely. Mezi mrtvými jsou i ženy a děti. Svědci z místa útoku hovoří o použití chemických zbraní. Zdroj z americké vlády citovaný agenturou Reuters oznámil, že vláda věří, že byl k útoku použit sarin. Podle agentury Reuters, která se odvolává na exilovou organizaci Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR), jsou čtyři stovky lidí zraněny. Za vzdušnými údery podle SOHR stojí režim syrského prezidenta Bašára Asada, případně ruské letouny.
Koalice kurdských a arabských bojovníků se chystá na dobytí syrské Rakky, samozvaného hlavního města džihádistů z teroristické organizace Islámský stát. Ve městě, které má asi 200 000 obyvatel, je čeká tuhý odpor. Největší překážku ale nemusejí představovat barikády a tunely, které islamisté ve městě vybudovali. Syrské demokratické síly (SDF) spoléhají na americkou vzdušnou podporu. Proti dobytí Rakky Kurdy se ale staví Turecko, které celou akci blokuje. Bíly dům proto zatím údajně nedal akci s ohledem na svého tureckého spojence zelenou.
Bojovníci teroristické organizace Islámský stát jsou v druhém největším iráckém městě Mosulu v definitivním obklíčení. V zoufalé obraně před iráckými vládními jednotkami zaminovávají auta, domy, dokonce i hroby. Civilní obyvatele si navíc berou jako živé štíty. Západní část velké metropole na severu Iráku je hustě obydlená a ulice jsou tam úzké. Irácká armáda tu proto očekává dlouhé a těžké boje. V úterý ráno ale dobyla v centru muzeum, budovu národní banky a další bývalé vládní objekty.
V úterý neprošla Radou bezpečnosti OSN rezoluce, která zaváděla sankce vůči syrskému režimu za údajné použití chemický zbraní. Proti bylo Rusko, Čína i Bolívie. Podle Ruska by přijetí takové rezoluce poškodilo mírové rozhovory, které se vedou v Ženevě. Sankce se měly týkat 11 syrských představitelů a deseti organizací. Zakazovala by rovněž dodávání vrtulníků syrské vládě.
