charta 77

Umělec hledal smysl v komunismu. Předstíral jsem, že jsem auto, lidi to vůbec nezajímalo, vzpomíná

Vladimír Ambroz je známý architekt. Výpravná kniha Akce ho však poprvé představuje také jako brněnského performera a konceptuálního umělce v době totality. V 70. letech chtěl dát svému životu naléhavější smysl a současně reflektovat pokřivenou dobu. Proto po celý den sledoval nesnesitelný program tehdejší televize, sám sebe na ulici zaparkoval jako automobil nebo vyrazil do města se zrcadlem v rukách a nastavoval je všemu, co mu přišlo zvláštní. Nebylo to v době normalizace nebezpečné? "Já bych efektivitu tehdejších represivních složek nepřeceňoval. A obyvatelé si v té době pokud možno ničeho nevšímali, aby neměli problém," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Vladimir Ambroz.

Jaroslav Kořán Václav Havel 1990 na radnici

Jaroslav Kořán byl mužem mnoha řemesel se silným hlasem

Brilantní překladatel amerických prozaiků, fotograf, znalec výtvarného umění a po listopadu 1989 i politik zemřel ve věku 77 let.

Zemřel Jaroslav Kořán, překladatel a první polistopadový primátor Prahy

Zemřel Jaroslav Kořán, první polistopadový primátor Prahy a jeden ze zakladatelů Občanského fóra. Bylo mu 77 let. Kromě politiky se také věnoval fotografování, scenáristice či překladům. Kvůli protiruským písním strávil rok ve vězení.

Jiří Středa s ministrem obrany Martinem Stropnickým

Vězeňská služba vyhodila vyznamenaného chartistu, dokumenty "skartovala". Nezákonné, rozhodl Pelikán

Ministr spravedlnosti se zastal vyhozeného řidiče Vězeňské služby Jiřího Středy. Bývalého chartisty se nadřízení chtěli zbavit poté, co neudělal psychotesty. Středa však argumentoval, že byly nastaveny příliš obtížně. Navíc nešly srovnat s těmi předchozími, protože je věznice údajně skartovala. Po zájmu Pelikána se však dokumenty náhle našly. Středa měl podle svých slov problémy i kvůli tomu, že ve vazební věznici v Olomouci, kde pracoval, poukázal na nesrovnalosti ve školení řidičů. Za to ho nadřízení převeleli 374 kilometrů.

Ve věku 88 let zemřel Alexandr Kliment. Spisovatel a publicista, který podepsal Chartu 77

Ve středu po dlouhé těžké nemoci zemřel spisovatel, publicista a dramatik Alexandr Kliment. Literatuře a publicistice se věnoval od konce 50. let. Podepsal ale Chartu 77 a až do pádu komunistického režimu nesměl publikovat. Jeho díla tak vycházela v samizdatových edicích nebo v zahraničí. V roce 2004 Kliment obdržel za dlouholeté a systematické šíření dobrého jména české kultury medaili ministerstva kultury Přátelé českého umění a o dva roky později převzal za celoživotní zásluhy cenu Akademie literatury české.

Charta 77

Charta 77 byla občanská iniciativa, která představovala nejvýznamnější akci odporu vůči komunistickému režimu v normalizačním Československu. Hlavním důvodem jejího vzniku byla kritika tehdejší státní moci za nedodržování lidských a občanských práv obsažených v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, ke kterým se ČSSR zavázalo jejím podpisem.

Bylo to veselé ghetto, disidentské rodiny si pomáhaly, strach patřil k životu, říká dítě Charty 77

Bylo to veselé ghetto, disidentské rodiny si pomáhaly, strach patřil k životu, říká dítě Charty 77

V roce 1979 byli oba rodiče půl roku ve vězení, snažili jsme se fungovat dál, hodně lidí se přihlásilo a nabízelo pomoc. Učitelky se ptaly, jestli nám nemají přijít třeba uvařit, vzpomíná syn disidentů Dany a Jiřího Němcových Ondřej na dobu po Chartě 77, kdy se jejich byt stal centrem undergroundu a disentu. Žili prý docela normální život. Lidé údajně často z výslechů chodili rovnou k nim domů, naprosto rozklepaní, někteří na sebe i řekli, že je donutili to podepsat. Na to prý Dana Němcová reagovala tak, že by se měli stáhnout, aby nemohli být vydíratelní a nebezpeční pro ostatní signatáře Charty.

Signatář Charty 77 Pitaš: V Náchodě bylo 12 estébáků na 2 chartisty

Venkovský chartista: Dva disidenty hlídalo dvanáct estébáků, rozloučit se s matkou mě nenechali

Třikrát ho komunisté po podpisu Charty 77 zavřeli do vězení. Při posledním výkonu trestu jej nepustili ani na pohřeb jeho matky. Během akce Asanace se ho snažili vyhnat do exilu, ale on se schoval do malé vesnice Šonov u Broumova, kde pořádal ilegální koncerty a festivaly. Dnes Stanislav Pitaš vede undergroundový klub Eden v Broumově. Na svůj život v disentu vzpomíná ve svědectví, které vzniklo v rámci projektu Paměť národa.

Kněz Trojan o Palachově pohřbu: Jak my se zachováme po tomto činu?

Video: Ze soustředěných tváří vyzařovala účast, vzpomíná farář, který kázal nad hrobem Jana Palacha

Přesně před 48 lety, 25. ledna 1969, byl pohřben Jan Palach. O smutečním průvodu, jehož se zúčastnily desetitisíce lidí, i rodinném rozloučení na Olšanech vypráví evangelický kněz Jakub Schwarz Trojan, který tehdy nad hrobem pronesl kázání.

Když se hlásíte k Chartě 77, pomozte čínskému disidentovi, vyzvalo 160 signatářů Sobotku

Signatáři Charty 77 poslali předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzývají, aby se vláda zastala čínského disidenta Liou Siao-po. Ten si v Číně kvůli svým politickým názorům odpykává jedenáctiletý trest. Podle 160 signatářů by tak vláda měla podpořit své prohlášení z 9. ledna, ve kterém se u příležitosti 40. výročí Charty 77 přihlásila k jejím tradicím zápasu o lidská a občanská práva. "Pro českou veřejnost to bude dokladem, že své prohlášení myslíte vážně," napsali chartisté.

„Ztroskotanci a samozvanci“ po 40 letech: Místo Charty 77 neziskovky a křičící kavárna

V rolích mezinárodních zloduchů tentokrát nefigurují antikomunistické a sionistické centrály, nýbrž Evropská unie a George Soros.

Vy*er se na to. Schelingera jsme odradili od podepsání Charty 77, prozradil Ringo Čech

Ti, kdo nepodepsali Chartu 77. Schelingerovi to rozmluvil Ringo Čech, Komárkovi otec

Historicky důležité prohlášení Charty 77, které do ledna 1990 podepsalo přes osmnáct set lidí, slaví letos čtyřicáté výročí. Našlo se však mnoho lidí, kteří se rozhodli Chartu nepodepsat. Vedly je k tomu různé důvody. Někdo měl strach o svou rodinu, jiný o svou kariéru. Přinášíme příběhy čtyř pamětníků, kteří o svém rozhodnutí vyprávěli neziskové společnosti Post Bellum.

Kroupa: V Česku nemáme dost demokratů. Začali jsme pohrdat lidskými právy, je to jako rakovina

S Danielem Kroupou o tom, jak se angažovat v post-faktuálním světě, nedostatku demokratů a Marxových zajatcích.

Volby prezidenta USA neovlivnili ruští hackeři. Američané nejsou tupí, řekl Zeman

Podle prezidenta Miloše Zemana neovlivnili výsledek amerických prezidentských voleb ruští hackeři. "Američané nejsou tupí, mezi kandidáty rozhodovali vlastním rozumem a nepotřebovali žádný cizí vliv," uvedl v rozhovoru pro Blesk.cz. Americké tajné služby přitom říkají něco jiného - ve své zprávě se shodly, že kampaň proti Hillary Clintonové nařídil sám ruský prezident Vladimir Putin. Zeman naopak patřil k podporovatelům Donalda Trumpa, který nakonec volby vyhrál. Podle Zemanových slov mají podobné názory.

Setkání signatářů Charty 77 po čtyřiceti letech

Foto: Ministři i bezdomovci, křesťani i komunisti. Signatáři Charty 77 se sešli po čtyřiceti letech

Chartisté spolu často nesouhlasí, ale rádi se potkají. Spojuje je jediné - touha po svobodě. Sešli se v pražské Lucerně čtyřicet let od zveřejnění prvního prohlášení Charty.

Kozlík: Estébáci mě sebrali kvůli článku o raketách. Mučedníka míru ze mě ale neudělali

VIDEO: Mluvčí Charty 77 čelili brutálním výslechům i vězení. Poslechněte si vzpomínky osobností

Byla na ně upřena nejen pozornost zahraničních politiků a médií, ale především StB. Byli neustále sledováni, kdykoli jim hrozilo zatčení, domovní prohlídky, výslechy. Mluvčí Charty 77 hnutí zastupovali jak před státními a jinými organizacemi, tak i před českou a světovou veřejností a svými podpisy zaručovali autenticitu jejích dokumentů. Byli voleni na jeden rok vždy po třech. To mělo na jedné straně zaručit zastoupení základních názorových proudů uvnitř Charty - underground, věřící, reformní komunisté - a zároveň zajistit, že alespoň jeden z nich bude na svobodě a bude tak schopný hnutí zastupovat, organizovat a připravovat další prohlášení.

Chartisté při svém výročí kritizují vládu, že zapomíná na lidská práva

Signatáři a disidenti se sešli u příležitosti 40. výročí vzniku Charty 77. Při setkání v pražské Lucerně zněla kritika současné české vlády - hlavně kvůli tomu, že se odklání od aktivní ochrany lidských práv v zahraničí. "Teprve u poslední vlády jsme svědky toho, že stát z důvodu obchodních zájmů se tohoto dědictví zřekl," řekl Daniel Kroupa. Kroupa připomněl, že Charta 77 a disent by nemohly existovat bez podpory ve svobodném zahraničí, kde se zajímali o dění v Československu.

Obrazem: Charta 77 má pomník. Starosta doufá, že vydrží do rána

Před čtyřiceti lety byla zveřejněna Charta 77. Na místě, kde StB zatkla po divoké automobilové honičce Václava Havla, Pavla Landovského a Ludvíka Vaculíka, odhalili památník. Prohlášení Charty si tam můžete vzít, ale musíte rychle, sám starosta Prahy 6 Ondřej Kolář při odhalování pomníku zapochyboval, zda tam přečká první noc.

Anticharta - Jiřina Švorcová v Národním divadle

Charta 77 slaví 40. výročí. S ní i Anticharta, selhání elity národa. ČT nabízí unikátní snímky

Premiérový snímek o jednom z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století Janu Patočkovi, dokumentární studie o fenoménu bytového divadla Vlasty Chramostové, nahlédnutí do prostor slavné rádiové stanice Hlas Ameriky či svědectví Evy Pilarové, Luďka Soboty a Milana Lasici. Česká televize v lednu připomene čtyřicetileté výročí založení Charty 77 a Anticharty.

Cítím tu únavu ze svobody a konzum, chceme blahobyt a z nedostatku viníme elity, říká farář Rejchrt

Zeman na mě působí směšně. Chce být prezidentem všech, ale líbí se mu ti nad stamiliony, říká farář

Češi jsou lidé z venkova, plebejský národ, který velké ideály míjely, ale jsme schopní zapálit se do boje. Ve společnosti se vždycky najdou lidé, kteří prokážou statečnost, i víc než my chartisté, říká farář a disident Miloš Rejchrt. Strach je podle něj přirozená obrana a reakce, ale nesmí zdegenerovat v nenávist, to je potom zle. V Česku prý cítí únavu ze svobody a konzumentský vzorec chování. Chceme si totiž užít zboží svobody a blahobyty, ale když není na skladě, tak hledáme nesmyslné cíle a viníme elity. Tvrdí ale, že se v Česku teď děje spousta krásného a je vidět, že něco funguje a rodí se. I třeba v souvislosti s oslavami 28. října.