


Překvapivá Kuba - kouzelná krajina, všudypřítomná letargie a cesty hrůzy
Mnohokrát jsem přemýšlela o tom, jestli z Kubánců právě režim a chudoba, která se jim za patami táhne jako věrný pes, dělají tak výjimečně lidské bytosti. Kdykoliv jsem se Kubáncům podívala do očí, uviděla jsem smutnou, často až letargickou tvář. Když jsem se však do téže tváře podívala podruhé, uviděla jsem usměvavého člověka, který nepřestal doufat. Naděje je tím slovem, které jako by bylo vytesáno do jejich čel.























