Z hrubek v internetových diskusích se může zdát, že Češi pravopis své rodné řeči moc neřeší. Úspěch instagramové stránky Červená propiska, kterou si oblíbilo skoro 80 tisíc sledujících, naznačuje opak. Korektorky Sabina Straková (29) a Karla Tchawou Tchuisseu (28) na ni přidávají jazykové zapeklitosti, se kterými lidé v psaném projevu nejvíc bojují, a fanoušci vždy napjatě čekají na jejich diktát.
Letošní nominace na Magnesii Literu připomněly: dokud žije jazyk, máme naději, že jako společnost přežijeme i rozval státu, který se nám právě odehrává před očima.
I když Zdeněk Svěrák, který na den učitelů 28. března slaví 88. narozeniny, „zběhl“ z povolání učitele českého jazyka už čtvrtý rok po promoci, zůstal mu svým způsobem věrný. I jako pracovník rozhlasu, scenárista, divadelník, filmový a televizní herec či textař vypráví příběhy, ve kterých dbá na krásu českého jazyka. Ani v hereckém projevu nezapře kantora.
Jiří Kostečka je známý český jazykovědec, autor učebnic a metodických textů, který se podílel mimo jiné i na podobě nových státních maturit. Uplynulé tři roky strávil v Austrálii a na Novém Zélandu jako učitel češtiny pro krajany, kteří mají zájem si jazyk své rodné země udržet. O rozdílech mezi žáky i o specifikách učení češtiny v Austrálii mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Veselá mysl, půl zdraví, praví jedno české přísloví, které se hodí na úvod kvízu vytvořeného z emotikonů. Tentokrát se pod symboly skrývají výrazy, které jsou po staletí součástí české jazykové tradice. Některé z nich pomalu upadají v zapomnění, o jiných by se dalo říct, že je lidé používají dennodenně. Jak jste na tom vy? Poznáte, jaká přísloví se za emoji skrývají?
V Česku na konci loňského roku pracovalo přes 600 000 cizinců. Jejich počet přitom dosud rychle rostl a výjimkou už nejsou pracovní migranti z jižní i západní Evropy. Třetinu stále představují Slováci, kteří s češtinou problém nemají. Ale co ostatní, jak se v kanceláři či továrně domluví? Jak se ve firmách učí čeština, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Marie Jelinek z jazykové školy Skřivánek.
Ukazuje se, že bez přípony -ová se čeština může obejít, za určitých okolností to ale působí komunikační potíže. Nejsme zarytí odpůrci přechylování a zároveň nejsme jeho fanatičtí příznivci, říká ředitel Ústavu pro jazyk český Martin Prošek. Vláda odmítla návrh Pirátů, aby se ženy mohly rozhodnout, zda budou příponu -ová používat. Nepřechýlená příjmení pronikají do jazyka více a více, nedá se vyloučit, že si na to jednou zvykneme, pokud tu ta společenská potřeba bude, tak si to jazyk vynutí, míní lingvista.
Je to téma, které dělí společnost na dva tábory - přechylování, tedy přidávání přípony -ová k ženskému příjmení. Jak bychom pak ženská příjmení skloňovali? zní hlavní obava části jazykovědců, kteří s ustupováním od tradice nesouhlasí. Druhá skupina však oponuje, že z jazykového hlediska to problém není, neboť čeština si s tím poradí, a ve snaze omezovat možnost volby proto vidí spíše výraz úřední svévole. Vláda zrušení povinnosti přechylovat před pár dny zamítla. Co na to říkají jazykovědci? Přečtěte si 10 názorů v anketě deníku Aktuálně.cz.
Tvar bysme není újma na češtině, v mluveném projevu se objevuje v drtivé většině případů, upozorňuje jazykovědec Václav Cvrček. Do spisovné češtiny probublává něco, co tu latentně pořád je, jen před tím lingvisté dlouho zavírali oči. Když budeme trvat na tom, že jazyk má být neměnný, tak se nám to možná nakonec povede, ale ten jazyk zmrtvíme, míní. Nečeká ale, že by se pravidla v dohledné době změnila. Nikdo není ochoten s tím cokoliv udělat, protože při poslední změně v roce 1993 z toho byla téměř vzpoura, říká Cvrček.
Test z matematiky letos u maturit zvládlo více studentů než loni. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV), které v pondělí údaje zveřejnilo, napomohl k lepšímu výsledku prodloužení času zkoušky. U testu z češtiny si maturanti letos naopak mírně pohoršili.
Ve středu 10. dubna proběhly na středních školách státní písemné maturity z českého jazyka. Studenti mohli volit mezi hororovým vyprávěním "Děsuplná noc", článkem o fake news, líčením zimní krajiny, úředním dopisem o charitativním projektu, recenzí na jednu z navržených knih či úvahou o tom, zda může účel světit prostředky. Zadání maturitní práce jsme poslali "mistrům slova", tedy profesionálům, kteří se psaním živí, ať už jde o spisovatele, publicisty či textaře, a požádali je, aby nám napsali svou volbu tématu a svůj nápad.
Slohem z českého jazyka ve středu na středních školách začnou státní maturity. Letos se k nim poprvé chystá 68 115 středoškoláků, tedy asi o 800 více než loni. Státní maturita z českého jazyka a literatury je povinná pro všechny. Kromě toho budou v nadcházejícím období maturanti skládat ještě zkoušky z matematiky, nebo cizího jazyka.
Jazyková hlídka Aktuálně.cz. Je neuvěřitelné, čemu všemu se říká restaurace, kniha a lovecký salám.
Také vám přijde čeština příliš složitá, plná výjimek a chytáků? V poslední době se ozývá stále více hlasů volajících po zjednodušení pravidel, třeba v případě psaní velkých písmen nebo čárek. Jednotlivé návrhy, jak by šlo češtinu zjednodušit, jsme probrali s odborníkem - doktorem Jiřím Kostečkou, středoškolským češtinářem, autorem učebnic českého jazyka i metodických textů, jak učit češtinu, a rovněž spoluautorem nových maturit. S většinou návrhů nesouhlasí. "Jazyk je systém, který by se mohl zbortit," říká.
Jazyková hlídka Aktuálně.cz tentokrát řeší zdrobněliny v politice.
Celá naše existence je "tox", takže "detoxem" se propadáme do nebytí. Jazyková hlídka Aktuálně.cz se hlásí.
Vybrali jsme z našeho mateřského jazyka ta nejzáludnější zákoutí. Zkuste si, jak obstojíte. Píše se správně tamější nebo tamnější, tajemější nebo tajemnější? Zvládnete velká písmena a přechodníky? Pozor, snadné to rozhodně nebude.
Paragraf 1, písmeno a: Slovo "totalita" se nahrazuje ryze českým výrazem "doba, na kterou rádi vzpomínáme".
Pokud má naše spisovná mateřština - zejména v psané podobě - zůstat živým jazykem, musí se podstatným způsobem změnit. Jazyk, s nímž ani rodilí mluvčí neumí zacházet, postrádá smysl.
Národní ústav pro vzdělávání navrhuje vypustit z učebnic přechodníky nebo skloňování některých zájmen. Lingvista a bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva by z výuky českého jazyka nic nevypouštěl, změnil by však způsob, jakým se děti učí vyjmenovaná slova. "Velmi mě znepokojuje, že už se spisovná čeština neučí - byť nepřímo - v přírodopise, ve fyzice, zeměpise. Učitelé těchto předmětů často neovládají spisovnou češtinu," říká jazykovědec.
