Šéf senátního výboru Pavel Fischer (TOP 09) patří mezi politiky, kteří jsou často v kontaktu s ministrem obrany. Jak vyplývá z jeho vyjádření pro Aktuálně.cz, s nominací generála Jaromíra Zůny má problém. "Nevíme, jak hodnotí naléhavou hrozbu Ruska nebo Číny," upozorňuje Fischer. Bobříka mlčení si k Zůnovi, členovi normalizační KSČ, dali Motoristé. Ti přitom tvrdili, že komunisty k moci nepustí.
Pokud se Jaromír Zůna do konce roku stane ministrem obrany, jak jej do Babišovy vlády nominovalo hnutí SPD, bude to už jeho druhý letošní návrat do resortu. První pokus ze začátku roku nedopadl dobře, jak zjistil deník Aktuálně.cz. Zůna nastoupil na Univerzitu obrany v Brně. Tam ovšem rychle a za nejasných okolností skončil a později začal pracovat pro zbrojovku MPI Group.
Že řada důstojníků Československé lidové armády vstupovala do KSČ, je historická realita. Jak ovšem vyplývá z dokumentů pravděpodobného ministra obrany za SPD Jaromíra Zůny, které deník Aktuálně.cz získal v Národním archivu, jeho případ přece jen vyčuhuje. Kandidátem na člena KSČ se stal už na gymnáziu, na akademii ve Vyškově pak u své jednotky působil jako zástupce velitele pro věci politické.
Je víc než pravděpodobné, že incident z letošního 26. září, při němž musela v brněnském klubu Alterna zasahovat záchranka a státní i vojenská policie, zastavil další kariéru Romana Hyťhy. Byť osmačtyřicetiletého generála výhledově čekalo vyslání do spojeneckých struktur, jakémukoliv dalšímu kariérnímu posunu je konec. Kvůli tomu, že nemá bezpečnostní prověrku, je pro armádu dále nepoužitelný.
Připravenost na nejhorší scénář je podle Karla Řehky to, proč si česká společnost platí armádu. Prohlásil to v úterý během tradičního setkání velitelů, které naposledy vedl z pozice náčelníka generálního štábu. Na rozloučenou přitom vygradoval svůj spor s končící ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) sedící jen kousek od něj. Podle Řehky se vojáci nezodpovídají politikům, ale pouze vlasti.
Kauza podpory proruských separatistů na východní Ukrajině se podle zjištění Aktuálně.cz obrátila vzhůru nohama. Vrchní státní zastupitelství v Praze ji vrátilo policii k došetření. Kriminalisté přitom úřadu Lenky Bradáčové navrhli pět stíhaných lidí obžalovat. Policie je obvinila předloni na jaře. Skupina mimo jiné vyslala svého člověka na východ Ukrajiny, aby bojoval po boku proruských povstalců.
Jedinečný přírodní skvost. Tak o nejvyšším ryze českém pohoří Brdy mluví ochranáři, přírodovědci, ale i fandové vojenství. Byla to totiž armáda, která si před 95 lety - v únoru 1926 - zabrala Brdy pro sebe. Nacisté a po válce i komunisté vojenský prostor Brdy ještě více rozšířili. Jde tedy sice o umělou, ale přesto unikátní, nezastavěnou a divokou krajinu uprostřed přecivilizované Evropy.
Přes 17 tisíc československých vojáků čekalo před 41 lety (6. prosince 1980) u severních hranic s Polskem na rozkaz, aby do této spojenecké země vtrhli a potlačili vzrůstající všelidový odpor Poláků proti komunistické vládě. Paměť národa přináší ve spolupráci s Aktuálně.cz o této "Operaci Krkonoše" autentická svědectví vojáků, ale i překvapivou analýzu historika Prokopa Tomka.
Operace Krkonoše, při níž Československá lidová armáda vyčkávala 6. prosince 1980 na hranicích s Polskem, aby ho i s východoněmeckou a Sovětskou armádou obsadila, se nakonec na pokyn Moskvy neuskutečnila. Z československé strany se akce zúčastnilo například 17 309 vojáků a 541 tanků. Zůstávají jen vzpomínky dnes již šedesátiletých mužů na nesmyslnou akci k potlačení polského hnutí Solidarita.
Žili v zavšivených chlívcích, natěsnáni jak sardinky. Spali na palandách ve třech patrech nad sebou. Často neměli ani obyčejné toalety a umývárny. Umírali při neštěstích v hlubinných dolech, po těžkých úrazech na stavbách odcházeli domů jako mrzáci. Mnozí z nich "ztvrdli" na vojně protizákonně tři a čtvrt roku místo obvyklých dvou let. Pomocné technické prapory vznikly před 70 lety, 1. září 1950.
Před deseti lety vrcholila divoká likvidace obřích zásob munice české armády. Aktuálně.cz při pátrání po příčinách výbuchů muničních skladů zjistilo, že tímto směrem se ubírá i vyšetřování policie.
Nejvyšší představitelé Československé lidové armády si s myšlenkou poslat do ulic tanky minimálně pohrávali. Proč nakonec tanky nezasáhly?
Kdyby Praha v listopadu 1989 pískla, armáda by vyjela. Druhý díl rozhovoru s bývalým velitelem Západního vojenského okruhu Mojmírem Zachariášem.
Junta spřádala po 17. listopadu 1989 své plány. První část rozhovoru s bývalým velitelem Západního vojenského okruhu Mojmírem Zachariášem.
Rodina zastřeleného německého policisty prohrála spor s českou justicí
Legendární "vejtřaska" se vyráběla skoro 40 let. Retrogalerie uvnitř
Vojenský historický ústav poprvé analyzoval armádní šikanu před listopadem 1989
Vojenský historický ústav zmapoval ponižování nováčků od mazáků v ČSLA
Vždyť polovina "bílé" inteligence zná "nepřizpůsobivé" Romy jen z televize
Československá lidová armáda zabavila 4800 aut a nepustila vojáky do civilu
