Nový parkovací dům v Dolních Břežanech mohl být obyčejnou dopravní stavbou, středočeská obec ale k návrhu oslovila studio Zdeňka Fránka a ten mu vtiskl nápaditý vzhled. Prestižní architekt se při práci na projektu inspiroval silničními svodidly a rozhodl se z nich vytvořit hlavní fasádu domu.
Na Vysočině se mezi stromy nachází dřevěný domek, který na první pohled působí, jako by se vznášel ve vzduchu. Nad zemí ho téměř neviditelně drží napnutá lana mezi kmeny, a tak chatka nezabírá žádný pozemek. Moderní kempingové místo zvané Ootoolno vymyslel Jiří Brada poté, co mu došly síly v práci, a hledal místo, kde by si mohl na čas oddechnout a splynout s přírodou.
Pracovníci dolu Turów dokončili po dvou letech stavbu bariéry, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst. U polského hnědouhelného dolu bude dodatečně vybudován zemní val, který bude fungovat jako zvuková clona. Na svém webu to píše polská veřejnoprávní televize TVP, podle níž tak důl už plní podmínky dohody s Českou republikou.
"Ukrajinci se teď obávají, aby se nejednalo o nich bez nich, aby zájmy Ukrajiny nebyly obětovány zájmům velmocí," shrnuje, o co jde samotným Ukrajincům, rusista a historik Marek Příhoda. "Rusko je u nás zjednodušováno pouze na Kreml a jeho politiku. Kdežto v minulosti česká společnost tradičně rozlišovala mezi ruským státem a ruskou společností," říká o vztahu Čechů k Rusku.
Rozvoj elektromobility v tuzemsku ve srovnání s Evropou zaostává. S podílem 1,3 procenta bateriových elektrických osobních aut na prodeji nových vozů bylo Česko v Evropské unii až na 25. místě.
Založit YouTube kanál o životě Američanky v Česku napadlo Jennifer pár měsíců před pandemií. Dnes její videa odebírá přes 60 tisíc lidí. Srovnává v nich život v Česku s rodnou Kalifornií, glosuje chování Čechů, recenzuje Pelíšky a zkouší vařit kulajdu. V Praze přitom skončila před 10 roky náhodou, znala ji pouze z fotek. Dnes hrdě říká, že česká metropole je jejím adoptivním domovem.
Český premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki v Praze ve čtvrtek odsouhlasili dohodu o polském dole Turów. Intenzivní jednání o jejím textu probíhala v posledních dnech v tajnosti a dokument schválily vlády obou zemí. "Dohoda přináší hmatatelné přínosy pro lokality, které jsou bezprostředně dotčeny těžbou, a jejich obyvatele," řekl Fiala.
Advokát Soudního dvora Evropské unie dal za pravdu České republice ve sporu o pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv nových prací v dole poblíž českých hranic na životní prostředí. Advokátovo stanovisko není pro soudce závazné, většinou k němu však přihlížejí. Soud by měl konečný verdikt vynést na jaře.
Fotograf Daniel Šperl své nové snímky označil souhrnným názvem Všednosti, ale všední rozhodně nejsou. Odrážejí běžný život tak, jak ho každý den prožíváme, dokážou však přitom zachytit vzácné okamžiky, které mají kouzlo, poezii nebo jsou nabity tajemstvím. Černobílé fotografie pořízené klasicky na film nyní vystavuje v sušické galerii Sirkus a na ukázky se můžete podívat i v naší fotogalerii.
Vláda se ve svém programovém prohlášení zavazuje, že bude nadále spolupracovat s Visegrádskou skupinou. Nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek se však proti alianci vymezuje a říká, že prioritou Česka bude hledat partnery jinde. Spolupracovat chce například s Francií nebo Německem. Experti tvrdí, že je to správný krok. Visegrád se podle nich přeceňuje, odstoupit z něj ale nedoporučují.
Mladá rodina se rozhodla kompletně zrekonstruovat panelový byt v Praze. Rodiče předškolního syna, kteří se živí jako akademičtí malíři, požádali o pomoc architekty, aby společně vymysleli, co svedou s jejich omezeným rozpočtem. Byt na pražském sídlišti po přestavbě vypadá atypicky díky oškrábané omítce i nahrubo osekanému vstupu do pokoje.
Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě. Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu, řekla Hubáčková ČTK.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve čtvrtek rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
"Když jsem se narodila, byl Lukašenko prezident, zemřu a on možná bude pořád prezident," shrnuje Máša pocit tisíců Bělorusů, kteří se pokusili ukončit 26 let trvající vládu posledního evropského autokrata a při prezidentských volbách v roce 2020 hlasovali pro opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Protesty proti zfalšování výsledků režim brutálně potlačil. Pomoc zraněným nabídlo i Česko.
Ostravští kriminalisté pátrají po neznámém pachateli, který laserem v Ostravě-Staré Bělé oslňoval posádku záchranářského vrtulníku a donutil ji tak nouzově přistát. Obviněn může být z obecného ohrožení. Podobné případy policie řešila i v roce 2013. Policie upozorňuje na to, že jde o velmi nebezpečné jednání, které může mít fatální následky v podobě havárie.
Letošní štědrovečerní pohádku České televize s názvem Jak si nevzít princeznu natočil Karel Janák a do role prince obsadil herce po třicítce. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o tom, jak příběhy reagují na dobu, co mu pomáhá, aby se jako režisér neopakoval, a proč české pohádky nikdy nevytlačí Harry Potter.
Do historického kampusu Evropského univerzitního institutu v italské Florencii přijelo druhý prosincový víkend necelých 200 lidí. Mezi nimi mladí studenti, senioři, lidé z měst i venkova, Češi nebo třeba Nizozemci. Nespojoval je věk, obor ani jazyk - naopak tato skupina byla tak různorodá, jak jen mohla být. Jejím úkolem bylo probrat různé představy o budoucnosti Evropy.
