Sotva se naučil číst, jeho úplně první knihou byla tlustá kniha Stavíme a programujeme roboty. Slabikoval si v ní a nepolevil, dokud ji celou nepřečetl. Dá se říct, že tahle epizoda Jakubu Janouškovi zcela jasně nasměrovala život.
Alex a Maxim Šestákovi jsou desetiletá dvojčata pocházející z česko-romské rodiny z Českých Budějovic. Od malička se věnují hudbě. Maxim hraje na klávesy a piano, Alex hrál nejprve na flétnu a klávesy, ale v osmi letech si zkusil tatínkův saxofon a ten mu učaroval. Oba je teď chtějí v Americe.
Jakub Janoušek v osmi letech sám poráží v robotických soutěžích týmy patnáctiletých mladíků, desetiletý Alex Šesták zase válí na saxofon tak výborně, že ho teď producenti chtějí do soutěže Amerika má talent. Podívejte se, které další děti letos uspěly v talentové soutěži Zlatý oříšek.
Vít Špalek z Aše se narodil s vývojovou vadou, místo pravé nohy má protézu. Rodiče ho však nevedli k bolestínství, nýbrž k vrcholovému sportu mezi zdravými dětmi. Měsíčně však jeho příprava stojí 30 tisíc korun, redakce Economia proto uspořádala charitativní snídani a vybrala pro Vítka peníze. Podívejte se, jak Vít Špalek a jeho rodina dokážou bojovat s nepřízní osudu.
Tým Alquist složený ze studentů ČVUT obhájil v Las Vegas druhé místo ve finále prestižní soutěže Alexa Prize o nejlepší konverzační umělou inteligenci, pořádanou americkým gigantem Amazon.
Osm středoškoláků obdrželo počátkem listopadu ocenění pro začínající vědce Česka hlavička. Tento program je zaměřený na podporu nadaných studentů v technických a přírodovědných oborech. Z mnohých Hlaviček jsou dnes již úspěšní vědci. Seznamte se s těmi letošními.
Český tým přivezl z XXIII. Mezinárodní astronomické olympiády na Srí Lance jednu stříbrnou a tři bronzové medaile.
Jsou mladí, mají skvělé nápady, jak něco na světě zlepšit, jen nevědí, jak přesně nápad zrealizovat. Přihlásí proto svůj startupový projekt do soutěže Social Impact Award. Vybrané projekty pak projdou mezinárodním akceleračním programem, v němž mají mladí inovátoři k ruce profesionální mentory, kteří jim jejich nápad doladí a zprofesionalizují. V současné době program běží ve více než třiceti zemích světa a mezi jeho minulé vítěze patří dnes zavedené značky jako Pragulic, Czechitas, Bezobalu či Rekola. Tentokrát se k nim připojily třeba první pražská softwarově řízená farma či sdílená hudební zkušebna.
Český vědec Matěj Karásek působící na Technické univerzitě v nizozemském Delftu je hlavním konstruktérem létajícího robota, který umí napodobit mávání křídel hmyzu. Vynález, jehož výjimečné letové schopnosti otvírají nové perspektivy pro vývoj dronů, se dostal až na obálku zářijového čísla vědeckého magazínu Science.
Příběh romského klavíristy Tomáše Kača vypadá jako z nějakého velkofilmu. Na jeho začátku je chudá romská rodina s dvanácti dětmi ve starém novojičínském činžáku. Příběh pokračuje konzervatoří, HAMU a nejslavnější školou soudobé hudby - Berklee College of Music v Bostonu. Následuje happy end. Hlavní hrdina vyprodá nejproslulejší koncertní síň na světě a natáčí v hollywoodských studiích. Nyní si odskočil z Ameriky do Česka dotočit své debutové album My Home.
Dvacetiletý český klavírista Matyáš Novák dosáhl úspěchu v Mezinárodní klavírní soutěži Edvarda Griega v norském Bergenu.
Cílem soutěže je vyvinout umělou inteligenci pro Amazon, schopnou konverzovat s lidmi o populárních tématech jako filmy, sporty nebo hudba. Tým z ČVUT je tak už podruhé jediným týmem z neanglicky mluvící země ve finále soutěže.
Na slavnostním vyhlášení vítězů jubilejního 50. ročníku Mezinárodní chemické olympiády v pražském Rudolfinu se česká reprezentace středoškoláků dočkala nejlepšího výsledku v novodobé historii, když získala tři zlaté medaile a jednu stříbrnou a v žebříčku národů obsadila čtvrtou příčku. Jan Obořil navíc skončil v absolutním pořadí na osmém místě. To vše v konkurenci rekordního počtu 300 soutěžících ze 76 zemí světa. Olympiádu pořádaly společně Česká republika a Slovensko.
Evropská výzkumná rada udělila startovací granty pro špičkové mladé vědce z celé Evropy. Je mezi nimi i biolog Marek Mráz z Masarykovy univerzity, jenž chce se svým týmem přijít na účinnější léčbu leukémie.
Police nad Metují je městečko o čtyřech tisících obyvatelích, známé hlavně jako výchozí bod pro výlet do Broumovských skal. Ale zakládat zde symfonický orchestr? Tehdy čtrnáctileté Petře to přišlo jako skvělý nápad. Dnes je jí 23 let a nedávno se stala dvojnásobnou laureátkou prestižní Ceny Via Bona pro nadšené srdcaře a filantropy. Její těleso Police Symphony Orchestra (PSO) má tisíce věrných fanoušků. PSO vybírá statisíce na charitu, dává je hlavně do oddělení následné péče v broumovské nemocnici. Nyní Petra odmítla možnost zahrát si v Obecním domě, místo toho chystá koncert v údolí u Police - i s baletkami z Národního divadla, artisty a letadly.
Na počátku projektu Srdcem, ne očima byl americký učitel jazykového gymnázia ve Frýdlantu nad Ostravicí. Ten pozval do školy brazilskou umělkyni, jež je známá svou originální metodou boje proti rasismu. Studenty tak nadchla, že se rozhodli jít v jejích stopách. Její celosvětové úsilí přizpůsobili podmínkám Moravskoslezského kraje a vyrážejí s tělovými barvami a zrcátkem za zdejšími žáky základních škol. Teď se stali dvojnásobnými vítězi ceny Člověka v tísni Gratias Tibi.
Již popáté rozdala organizace Člověk v tísni ocenění Gratias Tibi pro mladé dobrovolníky. Chce tak povzbudit mládež ke společenské aktivitě a k zájmu o věci veřejné. Během úterního slavnostního večera v pražském kině Lucerna neskrývali řečníci své rozčarování ze současné společensko-politické situace v Česku a vyzývali přítomné studenty, aby bojovali za svobodu. "Prosím vás, nevzdávejte to! Svoboda stojí i za oběti. Jsem ráda, že jsem v té oběti obstála a že mezi vás mohu přijít s čistým štítem, i když jsem stará ženská," řekla přítomným v emotivním projevu 89letá politická vězeňkyně Miluše Havlůjová.
Není jim víc než 17 let. Fyzik je z Břeclavi, chemik z Brna a biolog z Prahy. Dohromady vytvořili tým, který získal pro Česko velmi prestižní triumf v náročném klání simulujícím skutečné podmínky vědeckého výzkumu. Hlavním tématem bylo pěstování vinné révy a výroba vína.
Karolíně Mathesové je devatenáct let. Končí střední školu, přijali ji na pět univerzit ve Velké Británii. Chce se věnovat lidským právům a pracovat při OSN, kde už působí nyní. Půvabná modelka chodí mezi bezdomovkyně, nosí jim potraviny, oblečení a hygienické potřeby, povídá si s nimi a ráda je i obejme. Chce, aby v nich i ostatní lidé viděli ženy - květiny. Aby to vše stíhala, vzdala se modelingu. "To je totiž to nejméně důležité. Navíc modelka je každá druhá, zatímco pomáhá bohužel jen velmi málo lidí," říká. Za svou pomoc ženám bez domova je nominovaná na cenu Gratias Tibi pro mladé dobrovolníky.
Výroba očních protéz by se do budoucna mohla zjednodušit, zlevnit i lépe přizpůsobit na míru každého člověka. To vše díky nápadu Ondřeje Vocílky, třiadvacetiletého zrakově postiženého studenta Fakulty strojního inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. Během přednášky o 3D tisku ho totiž napadlo, že by se tato technologie dala využít i k výrobě očních protéz. Vedoucí jeho bakalářské práce byl nápadem nadšen, a Ondřeje tak čekala dlouhá cesta, na jejímž konci vznikl prototyp, jenž má spoustu výhod oproti dosavadním výrobkům.
