Na zvyšující se počet lidí trpících depresivními stavy reagují výrobci léčiv a potravinových doplňků tím, že na trh uvádějí uklidňující přípravky dostupné bez lékařského předpisu. Vsázejí na to, že lidé se nejdříve spíše diagnostikují sami, než aby rovnou vyhledali odbornou pomoc. Přírodní přípravky můžou fungovat v krátkodobě vypjatých situacích, ale pokud potíže přetrvávají, je namístě navštívit lékaře.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček požaduje, aby vláda dala ročně na zdravotnictví alespoň o deset miliard víc. Chce je použít především na to, aby se zvedly platy zdravotníků a aby bylo možné navýšit počet zaměstnanců nemocnic. Shodl se na tom s odbory a pacientskými organizacemi.
Nová statistika České lékařské komory ukazuje, že každý devátý lékař v tuzemské nemocnici je cizinec. Její vedení zároveň varuje, že bez pomoci zahraničních lékařů by zdravotnictví zkolabovalo. Ještě před dvaceti roky pracovalo v Česku zhruba 518 cizinců, dnes jich je pětkrát tolik. "Řada nemocnic je závislá na práci cizinců a kvůli nedostatku personálu jsou v nich zavírána klíčová oddělení," prohlásil prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) tvrdí, že situace ve zdravotnictví není tak vážná, jak tvrdí Lékařská komora, podle které je ohrožena základní péče o pacienty. "Musíme vyslat výrazný signál tím, že od příštího roku ještě víc zvýšíme platy, aby lidé ve zdravotnictví věděli, že v tomto oboru mají perspektivu," říká Němeček v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Usiluje také o to, aby se zrychlilo vzdělávání lékařů i zdravotních sester.
Česká lékařská komora zkritizovala vládu Bohuslava Sobotky za to, že v první polovině funkčního období podle ní nesplnila hlavní úkoly vyplývající pro zdravotnictví z programového prohlášení. Vládu vyzvala, aby připravila plán na záchranu českého zdravotnictví. Komora upozornila na anketu, podle níž pětina lékařů po absolvování vysoké školy odchází do zahraničí. Vysoká kvalita péče a vysoká efektivita českého zdravotnictví je podle předsedy komory Milana Kubka dosahována na úkor spravedlivého odměňování zdravotníků.
Elektronické recepty opět fungují pouze pár dní a Česká lékařská komora už vyzývá ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, aby zrušil povinnost lékařů je psát. Podle prezidenta lékařské komory systém elektronické preskripce prakticky nefunguje a o využívání elektronické preskripce nemají zájem ani zdravotnická zařízení. Za zavedením povinné elektronické preskripce vidí snahu ospravedlnit stamilionové výdaje na systém elektronických receptů.
Česká lékařská komora chce, aby mohli doktoři v penzi předepisovat lidem léky. Recepty by mohli vystavovat svým příbuzným a nejbližším známým. Tyto medikamenty by pak lidem musela zaplatit pojišťovna. Dnes praxe funguje jen "na dobré slovo" - pojišťovna si může vybrat, jestli lidem léky uhradí, nebo ne. Změna má uspořit čas lékařům a miliony zdravotním pojišťovnám.
Desítky českých lékařů řeší problém: nachytali se na fintu portugalské společnosti Temdi. Mysleli si, že si objednávají bezplatnou inzerci v katalogu evropských zdravotníků, místo toho ale podepsali placenou službu. Firma teď po nich vymáhá desítky tisíc korun. Zdravotníci se proto masově obracejí na Českou lékařskou komoru. Případem už se zabývají také europoslanci - chtějí kvůli nekalým praktikám takzvaných katalogových firem měnit legislativu.
Česká lékařská komora navrhuje, aby pojišťovny začaly proplácet práci i těm lékařům, se kterými předtím neuzavřely smlouvu. Lékařům by pojišťovny zaplatily alespoň dvacet procent práce, zbytek by si doplatili sami pacienti. Podobně to podle komory funguje v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Díky tomu by podle šéfa komory Milana Kubka mohlo začít samostatně ordinovat dalších pět procent lékařů. Návrh se ale nezdá poslancům zdravotního výboru Sněmovny, obávají se navýšení výdajů pojišťoven.
Česká lékařská komora prosazuje, aby Česko mělo jednu státní záchranku. Doteď spravují záchranku jednotlivé kraje, leteckou pak dokonce soukromníci. To se lékařům z komory i některým poslancům zdá nešťastné. Podle příznivců tohoto návrhu by centrální státní záchranka pomohla třeba při teroristickém útoku, kdy by se usnadnila komunikace mezi regiony.
Mnoha českým nemocnicím chybějí lékaři. Některým z nich už hrozí, že nezajistí ani základní zdravotní péči. Důvod? Univerzity opouští stále méně česky mluvících absolventů. Třeba loni dokončilo medicínu na některé z českých fakult 1473 lidí, ale jen 982 z nich mluvilo česky nebo slovensky. Zbylí absolventi studovali v angličtině. Školám se totiž zahraniční studenti vyplatí.
Vedení resortu zdravotnictví plánuje zásadní změnu: chce, aby měly "štepl" kvality i samostatné lékařské ambulance. Doposud si drahé certifikáty platily hlavně nemocnice. Podle ministerstva je ale čas na změnu - do ambulancí se totiž přesouvá řada specializovaných zákroků, dělá se v nich třeba jednodenní chirurgie. Aby ambulance na certifikáty nalákalo, slibuje ministerstvo akreditovaným zařízením lepší platby od pojišťoven. Lékařům se ale změna nelíbí. Jediné, co akreditace přinese, je větší administrativní zátěž zdravotníků a vyšší náklady na provoz každé ambulance, tvrdí Česká lékařská komora.
Lékařská komora rozpoutala spor s fakultní nemocnicí v Hradci Králové. Její právníci začali prověřovat, zda čínští lékaři neporušují zákon. Tito doktoři, kteří pracují v novém centru, nemluví s pacienty česky, ale pouze prostřednictvím tlumočníka. "Pro všechny lékaře platí stejná pravidla," prohlásil šéf komory Milan Kubek. Ředitel nemocnice říká, že všechna potřebná povolení od ministerstva mají.
V českých ordinacích bují nelegální praxe, tvrdí lékárníci. Alespoň jednou v životě se s ní setkala až polovina pacientů. Jde o takzvané "baťůžkaření". Lékař lidi nepošle s receptem do lékárny, ale vydá jim medikament přímo v ordinaci. Jenomže to udělat nesmí. Pacientovi ho může podat jen v případě bezprostředního ohrožení života či zdraví. Pokud to udělá i při běžném provozu, může to podle lékárníků znamenat to, že podvádí. Domluví se s konkrétním lékárníkem a farmaceutickým reprezentantem, že nechají přípravek projít přes lékárnu jen papírově. O zisky, které z toho vzniknou, se pak všichni podělí. Nejčastěji se v ordinacích vydávají inzuliny.
Ministerstvo zdravotnictví sepsalo zákon o neziskových nemocnicích. Část českých špitálů se podle něj automaticky překlopí na neziskovky. Podle šéfa resortu zdravotnictví Svatopluka Němečka začnou díky němu nemocnice hospodařit průhledněji a efektivněji. Jenomže kritici před zákonem varují. Norma podle nich nepřinese transparentnost, ale pravý opak - skrývá v sobě obrovský korupční potenciál. O tom, které nemocnice se dostanou mezi ty privilegované neziskové s automatickým právem na smlouvu s pojišťovnami a daňovými výhodami, totiž rozhodne jediný člověk – ministr zdravotnictví. Proti jeho verdiktu přitom nebude odvolání. Ostatní špitály ale žádné výhody mít nebudou.
Osoby samostatně výdělečně činné podle lékařských odborů platí do zdravotnictví mnohem méně než zaměstanci. Platby by se měly srovnat, tvrdí. Oslovily senátory, aby jim pomohli se stížností.
Na praxi do věznic by měli chodit všichni mladí lékaři, kteří se chtějí stát v budoucnu praktickými doktory. Lékařská komora ale nesouhlasí. Ošetřovat spoluvězně by podle ní měli odsouzení lékaři.
V případě pravomocného rozsudku David Rath o licenci nepřijde, v současné době ale lékaři nemohou při výkonu trestu léčit. Komora se snaží o změnu zákona.
Proti jsou někteří lékaři, prezident České lékařské komory Milan Kubek například uvedl, že komora doporučuje všem pacientům medicínu založenou na důkazech.
Změna se bude týkat 157 přípravků a postihne necelý milion pacientů.
