Byl by omyl myslet si, že odvahu dnes nepotřebujeme, že není klíčovou hodnotou. Odvážní lidé bojují s rakovinou, přemáhají vlastní závislosti, neskrývají svoji orientaci, bojují za práva druhých, utlačovaných, ponižovaných.
Navzdory tomu, že je odvaha důležitá pro každého druhého Čecha, sama sebe jako odvážné vidí jen 19 procent lidí. Statečnost si spojují třeba s bývalým předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem či neúspěšnou kandidátkou na prezidentku Danuší Nerudovou, z historických osobností pak s bývalým prezidentem Václavem Havlem, zjistila společnost Behavio v průzkumu pro Skautský institut.
Na Nový rok 1993 skončilo svoji pouť dějinami Československo. Vznikly dvě nové republiky, jejichž samostatnou existenci ještě půl roku předtím nikdo nepředpokládal.
Rok 2022 víc než jakýkoliv jiný ukázal, že velká část Čechů v dobách krizí neváhá pomoct těm, kteří to potřebují. A to například i navzdory soustavnému zdražování. Podle odhadů letos na dobročinné účely lidé a tuzemské firmy celkem darovali rekordních 15 miliard korun. Ovlivnil to zejména ruský útok na Ukrajinu.
Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu. Potřebných 30 milionů korun vybrala kampaň Dárek pro Putina. Přispělo do ní přes 11 tisíc lidí. Organizátoři to v pondělí uvedli na Twitteru. Za 30 milionů korun pořídí modernizovaný tank T-72 Avenger. Nyní budou organizátoři vybírat peníze na potřebnou munici.
Většina české společnosti se považuje za milovníky přírody a klimatickou změnu nepopírá. Řešit by ji ale podle nich měla především vláda, a to ideálně hned či v blízké době. Ohledně konkrétních opatření však lidem chybí přesnější informace. Podporují dotace či čtyřdenní pracovní týden, vadily by jim příspěvky na elektroauta či uhelná daň. Vyplývá to z výzkumu, jenž zpracovaly STEM a Institut 2050.
Britská královna Alžběta II. udělila během 70 let své vlády mnoho ocenění. Jedním z nejprestižnějších je Řád britského impéria, který má za sebou více než stoletou tradici. Mezi jeho držiteli je i pětatřicet Čechů, z nichž několik ocenila sama nedávno zesnulá panovnice. Jako poslední obdržely vyznamenání dvě Češky letos v dubnu.
Vládě Petra Fialy (ODS) nedůvěřuje 55 procent Čechů. Více než dvě třetiny lidí pak nejsou spokojeny s tím, jak kabinet bojuje s rostoucími cenami energií. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Uskutečnil se 6. a 7. září a zúčastnilo se ho více než tisíc lidí.
Čechů, kteří si pořídili zbrojní průkaz a zbraně, je s útokem Ruska na Ukrajinu výrazně více. Ukazují to data ministerstva vnitra. Podle odborníků rychlý nárůst držitelů zbrojních průkazů a zvýšený zájem o zbraně způsobil pocit nebezpečí a nejistoty, jejž válka vyvolala. Počty držitelů zbrojních průkazů a registrovaných zbraní jsou letos oproti minulým desetiletím zatím nejvyšší.
Policie ve Francii nalezla těla dvojice pohřešovaných Čechů ze Žďáru nad Sázavou. Ve čtvrtek o tom informovala francouzská stanice BFM TV. Četníci je objevili kolem poledne. Úmrtí podle média potvrdila i regionální prokuratura. Ministerstvo zahraničí bez bližších informací potvrdilo, že ve Francii zemřeli dva čeští občané.
Češi loni věnovali na charitu přes deset miliard korun, což je zhruba stejně jako v předchozím roce. Letos by se objem darů mohl zvýšit. Důvodem je především konflikt na Ukrajině, na jejíž pomoc do dubna putovalo zhruba 3,5 miliardy korun, uvedla ve středu Asociace společenské odpovědnosti.
Lidé v Česku z různých oblastí života nyní nejlépe hodnotí kvalitu zdravotní péče. Naopak kritičtí jsou k politické reprezentaci, nejhůře lidé hodnotí činnost prezidenta. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, která dotazované nechala jednotlivé oblasti života společnosti známkovat jako ve škole. Zlepšení hodnocení kvality zdravotní péče odráží ocenění práce zdravotníků během epidemie koronaviru.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
Dosud téměř neprobádanou kapitolou z historie československých legií v Rusku jsou osudy legionářů, kteří v této zemi zůstali. Badatelé organizace Gulag.cz odhadují, že jich bylo kolem 2000. Mnoho z nich skončilo kvůli svému původu na popravišti anebo zahynuli v gulagu. Jedním z nich byl i Tomáš Hájek.
Co do počtu Čechů patří Chicago k největším „českým“ městům, hned po Praze, Brně a Ostravě. V místní škole T. G. Masaryka tak mají napilno. Krajany od malých dětí až po seniory tu učí češtinu. Vzdělávají je i v českých zvycích a kultuře. Už devět let tady vyučuje lektorka Klára Moldová. „Naší škole je letos sto let. Jinde krajané nemívají vlastní budovu a učí se třeba v garáži,“ říká hrdě.
Přibližně 43 procent Čechů si plánuje pořídit vůz na hybridní nebo čistě elektrický pohon. Většina by volila hybridní nebo mildhybridní pohon, po čistém elektromobilu by sáhlo deset procent lidí. Ukázal to průzkum Generali České pojišťovny mezi 800 českými motoristy.
Krkonošský národní park se v létě potýká s přívalem turistů na hlavních turistických trasách, zatímco ty vedlejší zůstávají skoro prázdné. Prošli jsme jednu z nejnavštěvovanějších turistických tras vedoucí po Zlatém návrší s mluvčím národního parku Radkem Drahným. Cestou ukazoval, čím turisté nejčastěji porušují pravidla, a vysvětloval, jak tím nenávratně škodí přírodě.
Stále málo známé a tragické osudy Čechů, kteří v předminulém století osídlili na pozvání ruského cara Alexandra II. ukrajinskou Volyň, mapuje ve zkratce fotogalerie Aktuálně.cz. Do Československa se jich po druhé světové válce vrátilo kvůli perzekucím komunistů a ukrajinských nacionalistů 40 000. Dnes v Česku žije minimálně 300 tisíc jejich potomků. Včetně těch, kteří se vrátili po pádu komunismu.
Když to celé domyslíte, dojde vám, že se v Česku dá spoléhat jedině na očkování, které ovšem u nás mnoho vládě nevěřících občanů (dokonce i zdravotníků) odmítá, bojkotuje.
Podle unijního průzkumu Eurobarometr se důvěra Čechů v EU zvýšila. Meziročně stoupla z 39 procent na současných 48 procent. To je nejvíce od roku 2013. Jaký vliv na to měla pandemie covidu-19? A podléhají Češi ve vztahu k EU dezinformacím? Nejen o tom hovořila v dalším podcastu Aktuálně.cz Markéta Gregorová, europoslankyně za Piráty.
