


Černobyl je památník, na který žádný sochař nemá. A nezapomeňte na Závod míru
Nemalujme čerty na zeď, ale jaderné elektrárny jsou dnes pro teroristy svůdným cílem.



Nemalujme čerty na zeď, ale jaderné elektrárny jsou dnes pro teroristy svůdným cílem.



S 30. výročím katastrofy v Černobylu - připadá na úterý - média znovu píší o desítkách tisíc mrtvých. "Jaderná energetika je riziková, nicméně vnímání a popisování těchto rizik má k jejich skutečnému rozměru velmi daleko," tvrdí ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Reálný počet obětí podle ní zdaleka není tak vysoký, jak je lidem podsouváno. Těch přímých je do stovky, rakovinou v kontaminovaných oblastech Ukrajiny a Běloruska onemocnělo do 20 000 lidí. "Nezlehčuji tragédii černobylské havárie či utrpení postižených, hlavně kvůli nim bychom ale tohle neštěstí měli vnímat v jeho skutečném rozměru," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Podle německých expertů by běžní Ukrajinci ročně potřebovali zboží a služby za osm až 11 miliard dolarů, aby se "smazaly" následky havárie jaderné elektrárny Černobyl. Šlo by o kompenzaci za strach, stres a další psychické problémy, kterými dodnes v souvislosti s Černobylem trpí. To je více, než tamní vláda od roku 1986 dala na odstraňování kontaminace.



V investigativním dokumentárním snímku Ruský datel (The Russian Woodpecker), který se v Praze představí na festivalu Jeden svět, popisuje kyjevský výtvarník Fedor Alexandrovyč vlastní teorii, co a proč mohlo za nejhorší jadernou katastrofu v dějinách lidstva. Za neštěstím podle něj stojí "ruský datel" – monstrózní sovětský radiolokační systém Duga, jehož radioaktivní torzo dosud ční v těsné blízkosti havarované elektrárny.



Záběry z dronu ukázaly rozestavěný nový sarkofág, který skryje ten současný, který vystavěli okolo zničeného černobylského reaktoru hned po největší jaderné havárii na světě v roce 1986. Nový sarkofág je navržen tak, aby zajistil bezpečnější prostředí a dovolil konečné rozebrání stárnoucí stavby. Exploze, která 26. dubna 1986 vyvrhla mrak radioaktivních částic do vzduchu, vyhnala z oblasti tisíce lidí, kteří se už nikdy nevrátili. Zóna třiceti kilometrů kolem reaktoru je stále zamořená.



V zakázané zóně kolem jaderné elektrárny Černobyl, ze které bylo před téměř 30 lety evakuováno na 100 tisíc lidí, žijí stovky zvířat. Zdejší oblast navzdory škodlivé radiaci považují britští biologové za přírodní rezervaci. Jejich průzkum zároveň potvrdil, že lidé mohou být pro zvířata horší než radiace.



Divoká černobylská liška si darovanou svačinu přetvořila podle svého a udělala si poctivý sendvič.



Před devětadvaceti lety došlo k nejhorší jaderné havárii v dějinách lidstva. Explodoval čtvrtý reaktor černobylské elektrárny.



"Nějak v sobě cítíme, že se něčeho takového bojíme, a chceme se s tím vyrovnat, proto to jedeme prozkoumat," udává jeden možný důvod, proč se do Černobylu stále vrací, fotograf a novinář Václav Vašků.



Dva muži a jedna žena pronikli do zakázané ochranné zóny černobylské elektrárny. Strážci pořádku je ze zóny vykázali, hrozí jim pokuta za porušení pravidel radiační bezpečnosti.



Zdravý člověk by uvnitř reaktoru nevydržel ani hodinu. Likvidace nejhorší jaderné havárie od výbuchu Černobylu potrvá ještě roky.



Komentář Martina Fendrycha: Na české scéně se rozhořela podivná bitka o volyňské Čechy na Ukrajině. Využívá ji ruská propaganda. V pozadí je snaha Zemana vyřídit si účty se Zaorálkem a Sobotkou.



Prezident obdržel dalších 70 žádostí o pomoc s repatriací. Volyňští Češi o ni dvakrát žádali už v březnu.



Celkem by se během následujících dvou let mělo domů vrátit až 30 tisíc ze 100 tisíc evakuovaných lidí.



Japonsko a Ukrajina se dohodli na sledování jaderných elektráren.



Betonové panely popraskaly pod tíhou sněhu



Sarkofág za 1,5 miliardy eur má být dokončen v roce 2015



Projekt z velká části financují západní země



V ukrajinské Pripjati od roku 1986 nikdo nežije, úřady ho chtějí srovnat se zemí