Astronomové ve čtvrtek zveřejnili první snímek obří černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, Mléčné dráhy. Na svém webu o tom informoval globální výzkumný tým projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí), který snímek vytvořil s využitím celosvětové sítě radioteleskopů.
Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let, tedy přes 14 biliard kilometrů od naší planety, napsala agentura Reuters.
Dalekohledy Evropské jižní observatoře a dalších organizací, věnujících se sledování vesmíru, zachytily neobvyklý úkaz. Superhmotná černá díra roztrhala hvězdu, což vyvolalo dosud nejjasnější záblesk svého druhu. Světové agentury nabídly podrobnou animaci toho, co přesně se ve vzdálenosti asi 215 milionů světelných let stalo.
Astrofyzik Ondřej Pejcha (36) patří k nejtalentovanějším vědcům ve svém oboru. Z prestižní Princetonské univerzity v USA se díky vědeckému grantu vrátil na Univerzitu Karlovu a se svým týmem tu zkoumá nejlákavější tajemství vesmíru - supernovy, gravitační vlny nebo černou díru. V rámci seriálu Aktuálně.cz a Nadačního fondu Neuron "Ptejte se vědců" odpovídal Ondřej Pejcha na četné dotazy čtenářů.
Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře.
Rádiové vlny jsou pro astronomy velmi důležité. Závisí na nich průzkum hlubokého vesmíru, v němž nejsou jednotlivé objekty viditelné. Díky rádiovým vlnám tak například loni poprvé vznikl obrázek černé díry. Na druhé straně ale stojí soukromé firmy, které vysílají na oběžnou dráhu Země stovky satelitů. Vědci se bojí, že tím v budoucnu naruší zkoumání vesmíru.
Vědci z Akademie věd ČR se budou podílet na zkonstruování dosud největšího přístroje, jaký byl kdy pro vědecký výzkum ve vesmíru navržen. Mají za úkol sestavit řídicí jednotku jednoho z přístrojů na evropské družici Athena, která by se do vesmíru měla podívat v roce 2031. Kolegové z astronomického ústavu se pak budou podílet na výzkumu černých děr, temné hmoty či vzniku galaxií a galaktických kup.
Někteří lidé na sociálních sítích neunesli skutečnost, že se tváří přelomového snímku černé díry stala vědkyně Katie Boumanová. Našli si proto muže z jejího týmu a tvrdili, že napsal 850 tisíc z celkových 900 tisíc řádků kódu, který měl ve skutečnosti 68 tisíc řádků. Andrew Chael tuto pochybnou slávu odmítl, postavil se za kolegyni. Svým obdivovatelům pak sdělil, že je aktivní člen LGBT komunity.
Vědcům se 10. dubna poprvé v historii podařilo pomocí radioteleskopů a algoritmů zobrazit černou díru. Teď vyvstává otázka, jak tomuto jedinečnému astronomickému objektu říkat. Označení M87*, tedy černá díra v galaxii M87, i Pówehi, tedy havajsky "nazdobený tmavý zdroj nekončícího stvoření", jsou pouze neoficiální názvy.
Mezinárodní tým astronomů ve středu zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. Americká média tento úspěch připisují mladé vědkyni Katie Boumanové (29), která společně se svými kolegy vymyslela algoritmus, jak rádiové vlny zachycené teleskopy převést do viditelných obrázků.
Je jako Bůh. Hmota v ní neposlouchá, nepatří nám, za horizont událostí nemůžeme proniknout, můžeme si jen představovat, co se tam odehrává.
Těšil jsem se, že bude vypadat přesně takhle, jsem spokojený s tím, že Einsteinova teorie relativity zjevně funguje, říká Michal Bursa z Akademie věd. Historicky první snímek svého druhu zachytil černou díru v galaxii M87. Ta je od nás vzdálená 54 milionů světelných let a samotná černá díra je o něco větší než naše sluneční soustava, popisuje Bursa. Budeme se teď moci mnohem detailněji věnovat tomu, jak se hmota chová poblíž horizontu událostí a jak vznikají třeba výtrysky v galaxiích, dodává.
Mezinárodní tým astronomů zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. I pro samotné vědce z tohoto projektu bylo překvapením, jak velká černá díra byla. Nadšení jsou i z prvního pozorování soustavou radioteleskopů. Tato metoda prý zcela změní budoucnost vědy a lidstvo se dočká neočekávaných objevů. Zde jsou základní fakta.
Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT) zveřejnili první výsledky unikátního pozorování černých děr. Ačkoli účastníci projektu předem nesdělili žádné podrobnosti, média i odborníci očekávali unikátní snímky okraje černé díry. Jejich předpoklady se naplnily ve středu krátce po 15. hodině.
Ve středu 10. dubna odpoledne má dojít k přelomové události v historii astronomie. Na odpoledne totiž oznámili mimořádnou tiskovou konferenci astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope (EHT). Slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku. To podle astrofyziků může s největší pravděpodobností znamenat jediné: vědcům z EHT se podařilo poprvé v historii zachytit jeden z nejtajemnějších objektů vesmíru - černou díru.
Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Matematického ústavu Akademie věd našli řešení takzvané kvadratické gravitace, a popsali tak nový typ sférické černé díry. Výzkum navazoval na numerické simulace mezinárodního týmu vědců a publikoval jej časopis Physical Review Letters. "Můžeme mluvit o početním průlomu," popsal objev badatel Vojtěch Pravda. Na výzkumu se kromě něj podíleli Alena Pravdová, Jiří Podolský a Robert Švarc.
Loni v létě zaznamenali britští vědci nezvyklou událost. Dvě černé díry o hmotnosti 50krát a 34krát větší, než je hmotnost Slunce, se působením vzájemné gravitace pohltily a vytvořily novou. Největší "spojenou" černou díru, jakou detektory na Zemi dosud naměřily.
Astronomové už dlouho nad přítomností obří černé díry v naší Galaxii spekulovali, ale kvůli její temnotě ji není lehké prokázat.
Říkali mi, toho si dobře všímej, ten už za dva roky žít nebude, vzpomíná fyzik Jiří Bičák na první setkání s tehdy ještě mladým Stephenem Hawkingem. Světoznámý britský fyzik, který trpěl neurodegenerativní chorobou, nakonec žil o mnoho déle, než předpovídali lékaři. Zemřel ve středu nad ránem ve věku 76 let. Tvrdil, že je to vlastně štěstí, že se kvůli nemoci nemusel rozptylovat a mohl se soustředit na důležité věci, líčí Bičák. A sám o sobě taky říkal, že by si Nobelovu cenu nezasloužil, dodává.
Když mu bylo 21 let, lékaři u něj zjistili neléčitelnou nemoc nervových buněk a dávali mu dva roky života. Britský astrofyzik Stephen Hawking se dožil 76 let a stal se nejznámějším vědcem současnosti, autorem bestsellerů i popkulturní celebritou. O jeho přínosu hovořil deník Aktuálně.cz s Lukášem Grygarem.Syn astrofyzika Jiřího Grygara přeložil knihy, jež Hawking vytvořil s dcerou Lucy.
Ve středu nad ránem zemřel ve svém domě v Cambridgi teoretický fyzik Stephen Hawking, jeden z nejznámějších vědců vůbec. Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina.
Vědci poprvé přišli s možným vysvětlením toho, odkud se berou tajemné rádiové vlny, nad kterými si lámou hlavu již několik let.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru. Oznámila to Královská švédská akademie věd.
Deset let vědci zkoumají původ tajemných signálů, které zachytilo několik teleskopů po celém světě. Trvají jen několik milisekund a jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí. Tým astrofyziků z americké Cornellovy univerzity nakonec přišel na to, odkud záblesky energie vycházejí. Jejich zdroj se nachází v trpasličí galaxii vzdálené tři miliardy světelných let.
"Senzací století" nazývají vědci objev, který byl právě oznámen ve Spojených státech. Díky němu se prý otevírá zcela nový pohled na vesmír. Řeč je o gravitačních vlnách, jejichž existenci už před sto lety ve své Obecné teorii relativity předpověděl Albert Einstein. Až nyní je vědci s pomocí amerického detektoru skutečně objevili. Objev podle nich otevírá nové možnosti výzkumu kosmu, zejména při studiu černých děr a neutronových hvězd. Může rovněž přinést víc informací o vzniku vesmíru.
Nové technologie a vědecké vynálezy vedou Zemi podle britského teoretického fyzika k blížící se katastrofě. Jedinou šancí pro lidskou rasu je osídlení vesmíru a založení kolonií na cizích planetách. Do té doby, než toho lidstvo bude schopno, musí ale na poli vědeckého pokroku našlapovat velmi opatrně. Budoucím generacím vědců Stephen Hawking radí, aby si lépe uvědomovali, jak věda mění svět kolem nás. Je podle něj důležité, aby to byli schopni pochopit i obyčejní lidé.
