Poctivé domácí cukroví přijde letos na méně peněz než loni. Hlavním důvodem je pokles ceny másla. Jeho kostka se v listopadu podle ČSÚ prodávala v průměru za 51 korun, tedy zhruba o šestinu levněji než před rokem. V akcích se dalo pořídit ještě levněji. To se podstatně propsalo do ceny vánoček a dalšího cukroví. A to i navzdory tomu, že část ostatních surovin meziročně zdražila.
Kdo už teď plánuje pečení vánočního cukroví, musí počítat s razantním zásahem do rodinného rozpočtu. Minimálně kvůli stále rostoucím cenám vajec. Balení deseti kusů tento měsíc překročilo magickou hranici 70 korun. Hlavník viník zdražování se nabízí jednoznačně: ptačí chřipka, která decimuje chovy drůbeže po celé Evropě. Chovatelé mají ale ještě jedno vysvětlení drahoty.
Vedle vytrvale zdražujících vajec či hovězího masa se tuzemským spotřebitelům může brzy příjemně jevit alespoň nákup ovoce, zeleniny a vepřového. Zemědělci je nyní nabízejí za mnohem nižší ceny než v předchozích měsících, což by mělo záhy ulevit i našim peněženkám, komentují oslovení ekonomové čerstvé statistiky. Hojivě na účty českých domácností působí i momentálně nižší ceny energií.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v září zpomalil na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. V pátek to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad zveřejněný v pondělí. Růst se zmírnil potřetí v řadě, nižší inflaci evidovali statistici naposledy letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta.
Opozice vládu kritizuje za údajně přemrštěné ceny potravin, kabinet Petra Fialy (ODS) kontruje poukazem na to, že se podařilo rekordní inflační vlnu zkrotit a že nemůže přímo ovlivňovat cenotvorbu. Cenovky v supermarketech jsou jedním z ústředních témat nadcházejících voleb. Datová redakce Aktuálně.cz proto porovnala, kolik stojí běžný nákup v Česku a v okolních státech od Německa až po Maďarsko.
Čeští zemědělci zdražují a podle supermarketů zvedají ceny víc, než je nutné. Šéf svazu obchodníků dokonce farmáře obvinil, že záměrně šroubují ceny před volbami. Agrárníci se brání, že jde o nesmysl. Obě strany přitom používají jiná data, navíc podle ekonoma Petra Bartoně mají "máslo na hlavě" obchodníci i zemědělci.
Průměrná cena litru mléka poprvé v historii překonala 25 korun. Poté, co statistici zveřejnili data o červencovém zdražování potravin, obchodníci už po několikáté zaútočili na zemědělce, že právě oni mohou za další růst cen. To ovšem farmáři odmítají. "Ceny v minulých dvou letech klesaly tak významně, že my jen teď doháníme ten pokles z minulých let," tvrdí šéf Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Bojkot supermarketů na protest proti vysokým cenám potravin se letos v zimě setkal u Chorvatů s mimořádnou podporou. Jsou ale tamní ceny skutečně tak vysoké? Těsně před začátkem turistické sezony jsme porovnali ceny téhož zboží v Kauflandu v Praze a Rijece.
V souvislosti s prudkým nárůstem cen základních potravin, zejména brambor, zvažuje ruská vláda zavedení cenových regulací. Ačkoli se jedná zatím jen o úvahy, skutečnost, že třináct předních potravinářských a spotřebitelských asociací sepsalo varovný dopis a adresovalo jej premiérovi Michailu Mišustinovi, svědčí o tom, že se rozhodnutí může blížit.
Falešné slevy jako jeden z hlavních prohřešků obchodních řetězců. Stát letos kvůli nim rozdal rekordní pokuty. Teď ministerstvo zemědělství uvažuje o tom, že by se mohly maximální limity pokut zvýšit.
Ceny potravin v Česku nyní meziročně klesly zhruba o 3,8 procenta, snížily se nejvíc ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka to ve čtvrtek řekl premiér Petr Fiala. Ministr zemědělství Marek Výborný upozornil, že ceny jsou nyní "v zásadě přiměřené" a další snižování už není možné. Mohlo by poškodit zemědělce.
Na potraviny platí od začátku roku nová 12procentní daň z přidané hodnoty místo původní 15procentní. Panovaly obavy, zda producenti a obchodníci skutečně ceny sníží, či změnu využijí jen k navýšení svých marží. Jak to dopadlo? Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná data Českého statistického úřadu o desítkách potravin.
Ve srovnání s rokem 2020 zdražily letos v lednu všechny potraviny, které ve svých měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad. Ceny některých položek se zvýšily až o několik desítek procent. Nejvýrazněji v případě cukru, který stál téměř dvakrát tolik co před čtyřmi lety, nebo pšeničné hladké mouky.
Padající důvěra lidí ve vládu Petra Fialy patrně přinese i změny v týmu, který se podílí na jeho mediálním obrazu. Jeho šéf Václav Smolka připustil, že se změní způsob jejich práce a zvažují přibrat posily. Deník Aktuálně.cz mluvil s lidmi, kteří mají na starost Fialovu komunikaci, a popisuje, jakým způsobem chtějí obrátit propad oblíbenosti vlády.
Obchodníci za poslední měsíce šponovali ceny většiny potravin výš a rychleji, než jak zdražovali dodavatelé či zemědělci. Nyní sice nárůst cen zbrzdil a některé ve srovnání s rekordními hodnotami dokonce mírně klesly, další vývoj je ale nejasný. Zástupci obchodů tvrdí, že od ledna opět zdraží. Aktuálně.cz přináší srovnání, kdo má na zvýšení cen největší podíl.
Premiér Petr Fiala (ODS) očekává v příštím roce zlepšení hospodářské situace země i obyvatel, ke kterému přispěje také opadnutí inflace. Řekl to v neděli v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Naopak lídr nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že vláda zemi devastuje a bude v tom pokračovat i v příštím roce. Politici se v televizním duelu setkali poprvé od června.
"Když se dívám, jak komunikuje ministr zemědělství, musím říct, že patří mezi přední dezinformátory této země," říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza o slovech Zdeňka Nekuly, že obchodníci si na potraviny často dávají nesmyslné marže. Zákazníci mají podle něj na výběr, zda drahé potraviny koupí, nebo ne. Kdy bude konečně zase levněji? A kdo vůbec za vysoké ceny může?
V oblíbené prázdninové destinaci českých turistů se od letošního roku platí eurem. Přechod na společnou evropskou měnu bývá často spojený s růstem cen, to když obchodníci začnou zaokrouhlovat směrem vzhůru. Aktuálně.cz se proto rozhodlo vyzkoušet, co návštěvníky v Chorvatsku letos čeká.
Gastropodniky od loňského listopadu do letošního února zdražily o jedenáct procent. V meziročním srovnání jde o třináctiprocentní zdražení. Nejvíce rostly ceny v restauracích, hospodách a rychlých občerstveních. Naopak nejméně se vysoká inflace podepsala v kavárnách. Ukázala to analýza dat pokladního systému Dotykačka zhruba z osmi tisíc podniků v Česku.
Nejvýraznější zdražování potravin od 90. let neustává. Obchody, potravináři a zemědělci jej odůvodňují cenami energií, krmiv i obalů. Ministr zemědělství je ale přesvědčený, že někdo v dodavatelském řetězci nehraje fér. A chce prověřit, kdo na zdražování nejvíc vydělává. Aktuálně.cz přináší srovnání toho, které zboží nejvíce zdražilo u zemědělců, zpracovatelů a prodejců.
Agrární komora ČR se hodlá obrátit na antimonopolní úřad, aby prověřil možné zneužití tržní síly ze strany německých řetězců na českém trhu. Konkrétně má jít o Lidl, Kaufland, Penny Market a Billu. Komora to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Antimopolní úřad v prohlášení potvrdil, že hodlá zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce po prodejce nejvíce rostou ceny potravin.
S příchodem nového roku tempo růstu cen opět zrychlilo. Lednová inflace v Česku meziročně stoupla na 17,5 procenta. Největší podíl na zdražování měly opět náklady na bydlení v čele s elektřinou a zemním plynem. Naopak pokles cen statistici zaznamenali u automobilů a takzvaného imputovaného nájemného. V dalších měsících analytici očekávají, že inflace začne postupně ubírat na síle.
Zatímco podle analytiků teď lidé kvůli prudkému zdražování nakupují méně, diskontní prodejci mluví jinak. "Naopak sledujeme nárůst nových zákazníků," tvrdí vedoucí strategického marketingu řetězce Penny Vít Vojtěch v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Zákazníci sice stále ve velkém cílí na slevové akce, to se však podle něj může brzy změnit. Třeba podobně, jak se to stalo v Polsku.
Přibližně 28 procent českých domácností si může dovolit nakupovat jen základní potraviny. Uvádí to průzkum společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Více než polovina rodin vyhledává pouze zlevněné potraviny. Nejčastěji Češi za jídlo měsíčně utratí 5000 až 10 tisíc korun.
