Sociální demokraté v listopadu mírně snížili ztrátu na hnutí ANO. To je stále první, tři měsíce v řadě v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se těší podpoře 29,5 procenta voličů. Posílili také komunisté, lidovci a občanští demokraté. ODS dokonce těsně předstihla TOP 09, která jako jediná ze sněmovních stran ztratila.
Skoro dvě třetiny Čechů jsou nyní přesvědčeny o tom, že změna režimu v roce 1989 stála za to. Opačný názor má čtvrtina lidí, ukázal aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Nejvíce lidé oceňují nabytou svobodu, hlavně svobodu cestovat, pracovat a studovat v zahraničí. K poměrům před rokem 1989 dávali častěji přednost lidé starší 60 let. Názor, že nynější režim je lepší, sílí spolu s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání a spokojenosti s politickou situací.
Téměř 70 procent Čechů považuje cizince, kteří do Česka přišli v posledních letech, za problém. Podíl lidí s tímto názorem za rok a půl vzrostl o devět bodů a je nejvyšší od května 2003. Tehdy cizinci představovali problém pro 73 procent lidí. Vyšší podíl lidí, pro které cizinci představují celorepublikový problém, je mezi dotázanými nad 60 let. Častěji je za problém označili i lidé se středním vzděláním bez maturity a lidé s levicovou politickou orientací.
Politikem s největší důvěrou je stále předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ztratil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, přesto stále zůstává na druhém, místě, stejně jako prezident Miloš Zeman, který si u občanů polepšil. Podle průzkumu CVVM se nejvýrazněji snížila důvěra dotázaných v ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.
Islámský stát je pro Čechy větší bezpečnostní hrozbou než dění na Ukrajině. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Islámský stát vnímá jako hrozbu pro Česko 78 procent respondentů, dění na Ukrajině 56 procent. O vývoj situace kolem IS se v současnosti zajímají téměř dvě třetiny Čechů, ukrajinský konflikt sledují asi dvě pětiny lidí.
Tři pětiny Čechů souhlasí, aby bylo zakázáno kouření v restauracích. V průzkumu se proti zákazu vyslovilo 38 procent lidí. V roce 2011 v průzkumu souhlasilo se zákazem kouření v restauracích 51 procent lidí a nesouhlasilo s ním 44 procent dotázaných. Zákaz kouření v restauracích platí ve většině zemí EU. V Česku by měl platit od roku 2016.
Pokud by se v říjnu konaly volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. V závěsu by byla sociální demokracie s 26 procenty. Obě strany zaznamenaly stejnou podporu jako v září. Na třetím místě by skončila KSČM s 11,5 procenta, což je proti minulému měsíci pokles o tři procentní body. Na dalších místech by se umístily s 9 procenty TOP 09 a se 7 procenty ODS. Přes hranici 5 procent potřebných pro vstup do Sněmovny by se dostali už pouze lidovci.
Lidé v Česku nadále vnímají cizince, kteří zde dlouhodobě žijí, spíš negativně. Víc než polovina lidí cizince spojuje s nárůstem kriminality a nezaměstnanosti, od počátku roku vzrostly obavy z ohrožení českého způsobu života a šíření nemocí. Vyplývá to ze zářijového průzkumu, jehož výsledky v pátek poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Podle zářijového průzkumu CVVM nechce uprchlíky vůbec přijmout polovina Čechů, naopak jednoznačně pro přijetí a integraci jsou jen 4 procenta obyvatel. Nejvíce by dotazovaným vadili žadatelé z Blízkého Východu a Afriky, mírnější jsou k migrantům z Ukrajiny. Ještě negativnější postoj zastávají vůči uprchlíkům Slováci, Poláci jsou naopak vstřícnější.
Ze zástupců sněmovních politických stran lidé dlouhodobě nejvíc věří Andreji Babišovi a Bohuslavu Sobotkovi. Přibližně padesátiprocentní důvěru mají oba politici už dva roky, od května ale několik procent ztratili. Na opačné straně žebříčku jsou Miroslav Kalousek nebo Radmila Kleslová. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, do kterého se zapojilo 994 lidí.
Prezidentovi Miloši Zemanovi podle výzkumu CVVM důvěřuje nyní 55 procent lidí. Oproti červnu si polepšil o 10 procent. Nejčastěji mu důvěřují lidé ve věku přes 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci, příznivci levice a levého středu a sympatizanti ČSSD a KSČM. Největší důvěře se těší starostové, důvěřuje jim 64 procent Čechů. Sobotkově vládě důvěřuje 46 procent, Senátu 36 procent a Poslanecké sněmovně 35 procent českých občanů. S celkovou politickou situací je spokojeno 21 procent lidí, což je stejný výsledek jako v červnu.
Kdyby se v září konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by je hnutí ANO před ČSSD a KSČM. Pětiprocentní hranici by překonala také ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který v první polovině září proběhl na vzorku 953 respondentů.
Prezidentem je podle Zemana především ten, kdo se o to sám přihlásí. Z těch, co tak ještě neučinili, je pak podle něj nejlepší volbou právě předseda Ústavního soudu.
Třetina lidí se hlásí k levici, třetina k pravici. Pětina se pak hlásí k politickému středu.
Míra spokojenosti se zvyšuje nejen s příjmy, ale i s dosaženým vzděláním. Důležitou roli také hraje, zda je jedinec sám, či má partnera.
Poprvé od ledna 2006 převážil v Česku počet lidí, kteří předpokládají zlepšení ekonomiky, oproti těm, kteří jsou k ní skeptičtí. Lepší vývoj očekává skoro třetina Čechů.
Podle výzkumu více než 70 procent Čechů nesouhlasí s přijímáním uprchlíků ze Sýrie a severní Afriky. Vstřícnější jsou k ukrajinským imigrantům, některé z nich by přijalo 53 procent.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění cítí Islámský stát (IS) jako hrozbu pro Česko 72 procent respondentů, dění na Ukrajině o osm procent méně.
Stranu čeká na podzim volební sněm a je třeba si ujasnit, kdo bude v jejím čele. Dosavadnímu předsedovi Karlu Schwarzenbergovi stále viditelněji docházejí síly.
Zemanovi nyní důvěřuje 45 procent Čechů, tedy o jeden procentní bod méně než v květnu. Stejně klesla důvěra v prezidenta již v předchozím květnovém průzkumu oproti dubnu.
