Evropský parlament schválil priority pro vyjednávání s Londýnem o brexitu. Základem jsou čtyři hlavní svobody Evropské unie: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Kromě toho má Británie splnit všechny své finanční závazky vůči unii, umožnit pokračování společné bezpečnostní politiky a zaručit, že na hranicích s Irskem nezavede povinná víza.
Evropské dotace v hodnotě více než milion korun měly jít na "rekonstrukci bývalého statku" v českém Pomezí nad Ohří. Ve skutečnosti jde ale o zařízení s názvem Partynightclub, které funguje jako nevěstinec, informuje německá stanice MDR. Podle ní případ v současnosti prošetřuje Evropská komise a možná se mu bude věnovat i evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF).
Populistická Alternativa pro Německo (AfD) končila ještě donedávna v průzkumech podpory politických stran v sousedním Německu na třetí pozici. Nové uskupení s výraznými protiimigrantskými a protiislámskými hesly, ostře kritizující kancléřku Merkelovou, teď ale ztrácí přízeň voličů a taky sponzorů. Může za to radikalismus některých členů i pokles počtu uprchlíků přicházejících do Německa. AfD otřásají vnitřní spory, kvůli kterým strana dokonce skloňuje i změnu vedení nedlouho před klíčovými parlamentními volbami letos na podzim.
Ve volbách v německé spolkové zemi Sársko jasně zvítězili křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Nový šéf konkurenčních sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz v průzkumech Merkelovou dotáhl. V Sársku se to ale nakonec neprojevilo. Merkelová tak může být spokojená se svou taktikou: tvrdí, že voliči nakonec vsadí na jistotu i v celoněmeckých parlamentních volbách, které budou v září.
Podle tureckého prezidenta Erdogana je Evropa fašistická a krutá jako před druhou světovou válkou. Po referendu o posílení pravomocí hlavy státu chce vztahy s ní přehodnotit. Dodal také, že už se Turecko nenechá vydírat zrušením přístupových rozhovorů. Místopředseda Křesťanskodemokratické unie Volker Bouffier na to reagoval slovy, že Erdogan a jeho vláda nejsou už v Německu vítáni a jeho návštěva by byla vážnou bezpečnostní hrozbou.
Volba Martina Schulze do čela německých sociálních demokratů jim dává reálnou šanci na vítězství ve volbách poprvé po 15 letech. Mezi ním a současnou kancléřkou Angelou Merkelovou je vidět rozdíl hlavně v kritice zahraničních politiků. Merkelová je v hodnocení jiných státníků opatrná, zato Schulz označuje současné vůdce USA, Polska, Maďarska a Turecka za nepřátele svobody.
O tzv. Dieselgate se německá kancléřka Angela Merkelová dozvěděla až z médií. Řekla to parlamentní vyšetřovací komisi, která se zabývá skandálem automobilky Volkswagen. Ta v září 2015 přiznala, že do milionů aut po celém světě nainstalovala jakési "šidítko" - software, který manipuloval s emisními testy vozů. Ty testy prošly, ve skutečnosti ale během jízdy produkovaly mnohem více emisí, než uváděly.
Šéf německých sociálních demokratů Martin Schulz začíná v průzkumech veřejného mínění ztrácet na kancléřku Angelu Merkelovou a její křesťanské demokraty. Podle nového průzkumu agentury Ipsos se před blížícími se parlamentními volbami na podzim vytrácí u Schulze "efekt nové tváře". Křesťanským demokratům Angely Merkelové ale samotné vítězství v parlamentních volbách nemusí stačit k sestavení funkční vlády. jejich hlavní rivalové - sociální demokraté, Zelení a krajní levice (Die Linke) - mají pořád reálnou šanci získat v německém parlamentu většinu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan kritizoval zrušení čtvrtečního vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga v Německu. Rozhodnutí německých řadů plánované setkání zrušit z obav o bezpečnost přirovnal k nacistickým praktikám. Prohlášení vyvolalo v Německu okamžitou kritiku. Generální tajemník Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer požaduje rovněž od Erdogana omluvu.
Podpora pro nového volebního lídra německých sociálních demokratů Martina Schulze raketově roste. Ukazují to nejnovější průzkumy veřejného mínění. Schulzova hlavní soupeřka a dosavadní favoritka předvolební kampaně - kancléřka Angela Merkelová - na to ale zatím skoro nereaguje. Parlamentní volby budou přitom v Německu už v září. Mezi částí příznivců Merkelové a její konzervativní strany CDU proto roste nervozita. "Umí Merkelová ještě vůbec útočit?" ptají se německá média. Kancléřka i vedení CDU ale zůstávají v klidu. Podle nich je Schulzova popularita jen bublina, která brzy splaskne.
Šéfka německých populistů Frauke Petryová se zasadila o vyloučení spolustraníka s extremistickými názory. Radikální křídlo strany AfD proti tomu ale protestuje. Půl roku před parlamentními volbami je tak populistická partaj stále více rozdělená. Navíc jí v průzkumech veřejného mínění klesají preference.
Nejstarší syn exkancléře Helmuta Kohla tvrdí, že Angela Merkelová má podíl na smrti jeho matky. Podle něj rodinu zradila během skandálu se sponzorskými dary pro Křesťanskodemokratickou unii. Tehdy se od Kohla ostře distancovala a jeho syn tvrdí, že tím jeho těžce nemocné matce velice ublížila. Hannelore Kohlová o dva roky později spáchala sebevraždu. Trpěla vzácnou chorobou, která ji nutila vyhýbat se světlu.
Kandidát sociálnědemokratické strany (SPD) na německého kancléře Martin Schulz by v přímém souboji současnou předsedkyni vlády Angelu Merkelovou výrazně porazil. Vyplývá to z průzkumu Politbarometer veřejnoprávní televizní stanice ZDF. Značně ve stejné anketě posílila i pozice celé sociální demokracie. Zatímco předsedkyni konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merkelovou by za kancléřku znovu chtělo 38 procent dotázaných, Schulze by si jich po volbách v čele německé vlády dokázalo představit 49 procent. Odlišné je ale hodnocení hlavních kandidátů na německého kancléře v některých dalších ohledech. Větší znalost problematiky vedení státu přisuzují dotázaní jednoznačně Merkelové.
Nový německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval ve svém prvním projevu Němce k tomu, aby sjednocené Evropě nenechali vzít svobodu a demokracii. "Tento základ chceme, musíme ho společně bránit. Není nezranitelný, ale jsem přesvědčený, že je silný," dodal jedenašedesátiletý sociální demokrat. V neděli ho za nového prezidenta Německa zvolilo jasnou většinou Spolkové shromáždění. V převážně reprezentativní funkci nahradí Joachima Gaucka, který odstoupí 18. března.
Novým německým prezidentem bude bývalý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. V neděli ho jasnou většinou zvolilo Spolkové shromáždění. V převážně reprezentativní funkci jedenašedesátiletý sociální demokrat nahradí Joachima Gaucka, který odstoupí 18. března. Gauck se rozhodl nekandidovat do dalšího pětiletého období. Většina Němců věří, že Steinmeier bude dobrým prezidentem. Myslí si to 59 procent respondentů, kterých se zeptal deník Bild am Sonntag ve svém průzkumu.
Na kandidatuře bývalého spolkového ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera se loni v listopadu domluvila vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Steinmeier dlouhodobě patří mezi nejpopulárnější politiky v Německu a je i uznávaným diplomatem. První volbou spolkové kancléřky Angely Merkelové ale nebyl.
Angela Merkelová se oficiálně stala kandidátkou konzervativní unie CDU/CSU na německou kancléřku. Zatímco Křesťanskodemokratická unie (CDU) Merkelovou navrhla už loni, sesterská Křesťanskosociální unie (CSU) tak formálně učinila až v pondělí na setkání špiček obou stran v Mnichově. Bavorská CSU se přitom k tomu dlouhé měsíce neměla. Důvodem několikaměsíčního váhání byly především tvrdé spory o migrační politiku. Vrcholní představitelé bavorské strany přístup Merkelové řadu měsíců kritizovali, a někteří z nich dokonce zvažovali, jestli by CSU neměla v zářijových parlamentních volbách kandidovat samostatně. Merkelová kandiduje na kancléřku už počtvrté.
Podle německé kancléřky a šéfky CDU Angely Merkelové mají strany vládní konzervativní unie CDU/CSU mnohem více společného než toho rozdílného. A šéf bavorské CSU k tomu dodává, že cílem sesterských stran by měl být zisk více než 40 procent hlasů v zářijových parlamentních volbách. CDU a CSU se sice shodnou v drtivé většině politických otázek. Rozdělené jsou ale v přístupu k migrační politice. Zatímco CSU tak půjde do voleb s požadavkem stanovení horní hranice pro přijímání běženců na 200 tisíc ročně, CDU si limit nepřeje. I přesto Merkelová věří, že se obě strany na mnichovské schůzce dohodnou na obrysech společného volebního programu.
Po amerických prezidentských volbách nebo bojích na Ukrajině Rusko obrací svou pozornost novým směrem – na zářijové parlamentní volby v Německu. Podle Jakuba Kalenského, člena evropského týmu pro boj s ruskou propagandou, budou chtít ruští hackeři ohrozit pozici kancléřky Angely Merkelové. Ta by v zářijových volbách ráda už počtvrté obhájila svoji funkci.
Bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz bude za německé sociální demokraty (SPD) kandidovat na kancléře v podzimních parlamentních volbách. Stane se tak soupeřem Angely Merkelové. V úterý se pro něj jednohlasně vyslovilo vedení strany. Současný předseda strany a vicekancléř Sigmar Gabriel se bude ucházet v příští vládě o křeslo ministra zahraničí. Jedny z nejdůležitějších evropských voleb letošního roku se budou konat 24. září. Sociální demokraté a křesťanští demokraté (CDU) Angely Merkelové spolu nyní tvoří vládní koalici.
