Madrid může už v pátek převzít kontrolu nad katalánskými institucemi. Lídři katalánských stran se tak v pondělí dohodli, že za dva dny se sejde celý parlament. Ten rozhodne, jak se na případné španělské převzetí katalánské autonomie připraví a zda jednostranně vyhlásí nezávislost. Proti postupu Madridu vůči Katalánsku se konala už o víkendu půlmilionová demonstrace v Barceloně. I tento týden se očekávají protesty.
Španělská vláda se v sobotu sejde, aby projednala způsob převzetí katalánské autonomie. Vládnoucí lidovci v pátek oznámili, že Madrid nejspíš převezme velení katalánské policie, tamní televizi a řízení vládního rozpočtu. Někteří obyvatelé Barcelony proti postupu španělské vlády protestovali tím, že vybírali peníze z bankomatů. Především z katalánských bank, které tento týden ohlásily, že přestěhují svá sídla z Katalánska jinam do Španělska.
Katalánský premiér Carles Puigdemont pohrozil Madridu, že pokud s ním nebude komunikovat, katalánský parlament formálně vyhlásí nezávislost. Podle agentury AP to tak znamená, že Katalánsko dosud samostatnost nevyhlásilo. Španělský premiér Mariano Rajoy chtěl po Puigdemontovi, aby mu do čtvrtečního dopoledne ujasnil pozici Katalánska. Pokud by se tak nestalo, Madrid by regionu omezil autonomii. A podle zdrojů agentury Reuters k tomu skutečně dojde, protože Puigdemontovo vyjádření je pořád nejasné. Puigdemont už dříve vyzval, aby jednání Barcelony s Madridem zprostředkovala Evropská unie. Centrální vláda to však odmítá.
Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní španělské ústřední vládě, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska. V úterý to oznámil mluvčí kabinetu v Barceloně Jordi Turull. Madrid požaduje jasnou odpověď do tohoto čtvrtka a pohrozil převzetím kontroly nad autonomním regionem. Katalánský premiér Carles Puigdemont nevyjasnil své stanovisko v pondělním dopise šéfovi španělské vlády Marianu Rajoyovi a pouze vyzval k dialogu. Puigdemont sice 10. října symbolicky vyhlásil nezávislost na základě výsledků kontroverzního referenda z 1. října, ale zároveň platnost deklarace pozastavil, aby mohl dál s Madridem vyjednávat.
Předseda katalánské vlády Carles Puigdemont v dopise předsedovi španělské vlády Marianu Rajoyovi nedal jasnou odpověď, zda Katalánsko vyhlásilo nezávislost, nebo ne. Píší to katalánská média. Puigdemont podle nich nabídl Rajoyovi dvouměsíční lhůtu na jednání a vybídl ho k osobnímu setkání. Madrid přitom po Puigdemontovi chtěl jasné vyjádření, zda minulý týden vyhlásil nezávislost Katalánska, nebo ne.
Katalánský parlament v pátek jednostranně schválil nezávislost regionu. V čele separatistického "tažení" stojí katalánský lídr Carles Puigdemont. Ten chce Katalánsko odtrhnout za každou cenu, i když vyhlášení nezávislosti odporuje ústavě. Reakce přišla rychle - španělský premiér Mariano Rajoy oznámil rozhodnutí odvolat regionální vládu v Katalánsku a rozpustit tamější parlament. Senát dal vzápětí Rajoyově vládě zelenou pro omezení katalánské autonomie. Podívejte se, kdo ze španělských politiků a známých osobností podporuje samostatné Katalánsko a kdo stojí proti.
Katalánsko se jen tak neosamostatní. Předseda jeho regionální vlády Carles Puigdemont požádal, aby se vyhlášení nezávislosti odložilo. A katalánský parlament mu vyhověl. Puigdemont nicméně prohlásil, že výsledky referenda z 1. října opravňují Katalánsko k tomu, aby se stalo nezávislým státem. V reakci na jeho prohlášení se ve středu ráno sešla španělská vláda. Premiér Mariano Rajoy je podle svých slov připraven omezit autonomii Katalánska, pokud Puigdemont nezávislost skutečně vyhlásil. Jenže si není jistý, co předseda katalánské vlády vlastně udělal.
Katalánský premiér Carles Puigdemont v úterý požádal katalánský parlament o mandát k vyhlášení nezávislosti Katalánska na základě výsledků referenda z 1. října. Zároveň však prohlásil, že by nejprve chtěl několik týdnů času na vyjednávání s Madridem, než vstoupí deklarace v platnost. Deklaraci nezávislosti podepsalo 72 ze 135 poslanců, tedy všichni zástupci separatistických stran. "Výsledky referenda opravňují Katalánsko k tomu, aby se stalo nezávislým státem," uvedl Puigdemont v napjatě očekávaném projevu. Současně zdůraznil, že chce snížit napětí mezi Katalánskem a centrální vládou v Madridu. Dění v Katalánsku jsme sledovali v on-line reportáži.
Katalánský parlament bude v úterý hlasovat o nezávislosti na Španělsku. Pokud ji schválí a sled událostí skutečně povede ke katalánské samostatnosti, čeká nejbohatší region Španělska strastiplná cesta. Britský list The Guardian to přirovnal k nejhoršímu možnému scénáři brexitu.
Rozhodující moment ve vyhroceném sporu mezi Madridem a Barcelonou se blíží. Katalánský regionální parlament v úterý rozhodne o jednostranném vyhlášení nezávislosti. I proti vůli většiny obyvatel, kteří si autonomii Katalánska nepřejí. Španělský premiér Mariano Rajoy považuje snahy o nezávislost regionu za protiústavní a Kataláncům hrozí silou. Madrid může autonomii Katalánska pomocí článku 155 španělské ústavy úplně pozastavit. Emoce ve Španělsku mezitím dramaticky narůstají.
Proti okamžité katalánské nezávislosti se postavila vlivná starostka Barcelony Ada Colauová, která vyzvala k jednání s centrální vládou. Tvrdý postoj premiéra Mariana Rajoye podpořili vůdci dalších parlamentních stran. Region v obavách z negativních dopadů současné nejisté politické situace opouštějí některé firmy, nejnověji mimo jiné provozovatel sítě dálnic Abertis.
Demonstraci svolala Katalánská občanská společnost pod heslem "Dost! Vraťme se ke zdravému rozumu".
Desítky tisíc lidí v sobotu demonstrovaly v Madridu za zachování jednoty Španělska, která je v ohrožení po referendu o nezávislosti Katalánska. Souběžně probíhaly protesty v Barceloně. I tam lidé požadovali dialog mezi katalánskou regionální reprezentací a španělskou vládou. Podobné demonstrace se v sobotu konaly i v pěti desítkách dalších španělských měst a brzy odpoledne v poklidu skončily. Některé banky a podniky mezitím přesouvají svá sídla z Katalánska. Španělé se proto bojí, že kromě politické krize zasáhne zemi i ta ekonomická.
90,1 procenta Katalánců by si přálo odtržení od Španělska, vyplývá to z výsledků referenda o nezávislosti, které ale místní vláda neuznala. Referenda se účastnilo 43 procent voličů, téměř 2,3 milionu lidí. Podle listu La Vanguardia oznámením výsledků začala běžet 48hodinová lhůta, kterou zákon zablokovaný španělským ústavním soudem dává katalánskému parlamentu na vyhlášení nezávislosti. Katalánské úřady však oznámily, že jednání poslanců za účasti premiéra Carlese Puigdemonta se uskuteční až v úterý.
Španělsko je po nedělním referendu v Katalánsku nejvíc rozdělené od pádu režimu diktátora Franciska Franka. Lidské vztahy otrávila politika, popisuje situaci v zemi španělský novinář a zpravodaj agentury EFE v Praze Gustavo Monge. "Madrid by měl otevřít cestu k ústavní reformě a legálnímu referendu, jehož výsledek uznají obě strany," říká Monge v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle něj jsou separatisté v Katalánsku v menšině a možné referendum by potvrdilo setrvání regionu ve španělské monarchii.
Katalánci čekají, jak skončí vyostřený spor mezi jejich regionální vládou a tou centrální v Madridu. Španělsko nechce o nezávislosti vyjednávat, katalánský premiér Carles Puigdemont je však odhodlaný vyhlásit samostatnost během několika dní. Sami obyvatelé přitom v této otázce nejsou jednotní. K urnám jich v neděli přišly podle neoficiálních odhadů dva miliony. Doma jich ale zůstalo ještě více, jenže ti nejsou slyšet. "Hodně se tu hraje na emoce, hlavně kolem policejní brutality," řekl Aktuálně.cz Čech Mikuláš Lubomirský, který se svou rodinou žije v Barceloně.
Katalánsko je ochotno vést zprostředkovaná jednání s Madridem. Z cesty k nezávislosti ale neustoupí a bude se řídit výsledky referenda. Uvedl to ve středu v televizním projevu katalánský premiér Carles Puigdemont. Přístup španělského premiéra Rajoye označil za nezodpovědný a na adresu krále Felipeho VI. dodal, že zklamal Katalánce, když ve svém projevu kopíroval postoj španělské vlády.
Katalánský premiér Carles Puigdemont oznámil, že region vyhlásí v následujících dnech jednostranně nezávislost na Španělsku. Separatistické snahy Barcelony v úterý večer odsoudil v projevu král Filip VI. Španělsku hrozí ústavní krize, která by mohla vyústit až v pouliční nepokoje nebo pád centrální vlády v Madridu. Situaci komplikuje neschopnost Madridu a Barcelony spolu vyjednávat. Přehled možných variant vývoje na Pyrenejském poloostrově.
O víkendu se v Barceloně, Madridu a dalších městech po celém Španělsku konaly masové demonstrace proti odtržení Katalánska. To si tamní obyvatelé odhlasovali ve sporném referendu 1. října. Vyhlásí katalánský parlament na úterním zasedání nezávislost? Jak zareaguje centrální španělská vláda? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.
